Vláda vybrala pro armádu švédské gripeny

Naši vojenští piloti budou létat na letounech Jas-39 Gripen. Pro nabídku Švédska se večer rozhodla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Kabinet tak respektoval doporučení odborné komise, která dala přednost pronájmu nových gripenů za cenu starých před použitými americkými stíhačkami F-16. Gripeny by měly od roku 2005 nahradit dosluhující sovětské stroje MiG-21.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saab J-39 Gripen na letišti | Foto: SAAB-BAE Systems
Přehrát

00:00 / 00:00

Zvuk letícího Gripenu

Ministr obrany Miroslav Kostelka má se švédskou stranou zahájit jednání o pronájmu a do 28. února informovat vládu o výsledku.

"Rozhodnutí vlády hodnotím jako velmi pozitivní krok a signál pro armádu, pro letectvo a pro celou Českou republiku, že obrana vzdušného prostoru bude zajištěna," prohlásil Kostelka.

Kabinet se také rozhodl iniciovat změnu zákona o obchodu s vojenským materiálem tak, aby o stíhačkách mohl jednat bez prostředníků, přímo se švédskou vládou. Jestliže jednání s konsorciem Saab/BAE během příštích dvou měsíců zkrachují, obrátí se vláda na další zájemce o dodávku.

Švédskou nabídku doporučovala odborná komise a vláda jí po několika hodinách diskuse dala zapravdu. Jak ale Radiožurnálu řekl ministr obrany Miroslav Kostelka, gripeny neměly mezi ministry jednomyslnou podporu. Někteří hlasovali proti. Rozhodování bylo velmi těžké, protože bylo stanoveno 197 kritérií. "Kritéria byla stanovena z hlediska technicko-logistických a ekonomických podmínek. Byla tam třeba otázka ceny, etchnických výkonů, to je vlemi složité."

Gripeny doporučila komise, Američané lobbovali za F-16

O nových stíhačkách se mluví už šest let. Zásadní zlom ve výběrovém řízení nastal v létě 2001, kdy odstoupili čtyři z pěti zájemců. Zůstal jen výrobce letounů Jas-39 Gripen. Diskuse o neprůhlednosti a jednostrannosti výběru vyřešily loňské povodně. Stát na stíhačky neměl.

Po roce úvah, jak ochranu vzdušného prostoru zajistit, vláda letos v červenci rozhodla, že si 14 letounů pronajmeme. Chce překlenout období, než bude mít peníze na nové stíhačky. Migy 21, které teď armáda má, za rok doslouží. "Veškerý servis, logistika, školení pilotů, prostě vše, co k tomu náleží, bude za tu cenu, kterou je armáda schopná každý rok vyčlenit, což je miliarda a půl," řekl mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.

Z pěti států čtyři nabídly starší americké letouny F-16 nebo F/A-18. Švédové pak nové gripeny. Odborná komise nabídku Švédů doporučila jako nejlepší. Druhá skončila Belgie s F-16. Právě tyto stroje má většina členských států NATO.

V čem je lepší Gripen?

I když zvítězili Švédové, objevují se obavy, že stroje původem z neutrálního státu zkomplikují integraci Česka do NATO a zhorší vztahy České republiky a Spojených států. "Na politické a vojenské úrovni to dopady mít bude. Na druhou stranu musíme být realisté a vnímat situaci takovou, jaká je. Pouze Maďaři a Češi by měli jiné vybavení v rámci NATO," upozornil před týdnem velvyslanec Spojených států v Česku Craig Stapleton.

Vojenští odborníci ale tvrdí, že poslední série gripenů může plně spolupracovat s ostatní technikou zavedenou v NATO. "Samozřejmě první desítky gripenů vyrobených pro švédské letectvo ještě vycházely z toho, že Švédsko bylo neutrální zemí, a nebylo ještě ani členem EU, ale postupně od stodvacátého kusu je to letadlo, může operovat s jinými typy zavedenými do aliance," uvedl místopředseda branně bezpečnostního výboru sněmovny Miloš Titz.

F-16 jsou zase podle Titze jednoduše zastaralým typem letadla. "Konstrukčně to bylo geniální letadlo a geniální odpověď na zkušenost s Mig-21 ve Vietnamu, ale nicméně je to letadlo zavedené do operační služby v roce 1979," upozorňuje Titz.

JAS-39 Gripen disponuje takovým radioelektronickým vybavením, které mu umožňuje vést bojovou činnost za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Jeho radar je schopen zjišťovat, zaměřovat, identifikovat a automaticky sledovat současně více cílů v horní i dolní hemisféře, ve vzduchu, na zemi i na moři ze všech letových výšek. Stroj zatím nefiguruje ve výzbroji ani jedné z členských zemí NATO. Víceúčelový bojový letoun společnosti Saab-British Aerospace má mimojiné zvláštní podvozek, který mu umožňuje start i přistání třeba na dálnici nebo na upravené travnaté ploše záložních letišť.

Celková aerodynamická koncepce, malé rozměry a nízká hmotnost zajišťují Gripenu vynikající obratnost i snadnou ovladatelnost ve všech režimech letu. Informace o reálné vzdušné situace získává pilot ze tří různých zdrojů: palubních senzorů, komunikačního systému a datové sběrnice počítače letounu. Narozdíl od stroje F-16 jde o letoun takzvané 4. generace.

Boj do poslední chvíle

Státy nabízející F-16 za své letouny bojovaly do poslední chvíle a požadovaly možnost upravit nabídku. Američané se pokusili oslabit silnou pozici švédských stíhaček příslibem dodatečných výhod i osobní intervencí nejvyšších představitelů USA. Zakázka má totiž strategický význam. Vítěz si připraví dobrou pozici do výběrového řízení na nákup stíhaček za několik let.

Vyzbrojení české armády stíhačkami Gripen by mělo přinést výhody také domácím firmám a regionům s vysokou nezaměstnaností. K pronájmu letadel totiž patří také balík takzvaných ofsetů - tedy přímé investice nebo podpora exportu tuzemských podniků. Výrobce nadzvukových letounů garantuje ofsety ve výši téměř 150 procent samotných výdajů naší armády na pronájem Gripenů. "Tento pronájem je a bude podporovaný programem ofsetů. Ten dohromady tvoří 31 projektů, které přinesou do České republiky 950 miliónů amerických dolarů během deseti let," upřesňuje šéf komunikace společnosti BAE Systems John Neilson.

Opoziční ODS postup kabinetu při přezbrojení armády kritizuje. Její stínový ministr obrany Petr Nečas je přesvědčený, že ministři měli vypsat řádné výběrové řízení, a také se pokusit v této věci předem nalézt širší shodu napříč politickým spektrem, opozici nevyjímaje.

"S převahou pouhého jednoho mandátu v poslanecké sněmovně a vůbec bychom si nedovolili podobnou věc realizovat bez hlubokých zásadních konzultací s pozicí a pokud možno bez snahy získat souhlas demokratické opozice v této věci," kritizoval vládu Nečas.

Nákup nových nadzvukových letadel neřeší v poslední době pouze Česká republika, ale i ostatní země střední Evropy. Smlouvy o nákupu stíhaček podepsalo letos Polsko a Rakousko. Poláci se rozhodli pro nákup 48 letounů F-16. Rakousko loni dalo před gripeny přednost osmnácti strojům Eurofighter. Maďarsko si naopak na deset let gripeny pronajme. Slovensko o nákupu nových strojů v nejbližší době neuvažuje a modernizuje letouny MiG-29.

Markéta Kaclová, Jiří Hošek, Aleš Heřmánek, Blanka Černá, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme