Vláda zvýšila minimální mzdu

Minimální mzda se od ledna zvýší o pět set korun na 6 200 korun. Rozhodla o tom vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí se domnívá, že tak ušetří na sociálních dávkách a tvrdí, že zvýšení minimální mzdy téměř neovlivní hospodaření podniků. Vláda také definitivně zastavila prodej Českého Telecomu konsorciu Deutsche Bank a TDC. Kabinet uložil ministrům financí a informatiky, aby do konce ledna 2003 předložili nový návrh prodeje Telecomu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strakova akademie | Foto: Jan Rosenauer

Zvýšení minimální mzdy na 6200 korun je podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha kompromisem mezi požadavky odborářů a zaměstnavatelů. Odbory chtěly o tři sta korun více, zatímco zaměstnavatelé o stejnou částku nižší minimální mzdu, protože se obávali zvýšených nákladů firem. To podle ministra ale nehrozí. "Navýšení neohrožuje ekonomickou stabilitu firem, protože se týká pouze necelých dvou procent zaměstnanců. Každý, kdo kritizuje 6200 korun v hrubém jako hodně, ať zkusí za tyto peníze žít. Je to pouze o tom, zda stát má být tím, kdo bude dotovat nízké mzdy zaměstnavatelů," prohlásil ministr.

Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý Radiožrnálu sdělil, že by zvýšení minimální mzdy mělo motivovat především vícečlenné rodiny. Zaměstnanci, který pobírá minimální mzdu by se mělo vyplatit pracovat. "Zvýšení minimální mzdy na 6200 korun je po letošních katastrofálních záplavách rozumným kompromisem po jednání tripartity."

Jak Hrubý doplnil, opatření se týká podniků, kde neprobíhá kolektivní vyjednávání. "Minimální tarif 1. stupně má být zvýšen stejně jako minimální mzda z 5700 a 6200 korun za měsíc. U hodinové mzdy je to zvýšení o tři koruny za hodinu. Zvýšení minimálních mzdových tarifů o 8,85 procent by nemělo vést k obecnému a nepřiměřenému zvyšování mzdové hladiny a ceny práce," uvedl.

Diskuse ve vládě na toto téma nebyla jednoduchá. Některým ministrům se totiž navržené zvýšení minimální mzdy zdá příliš vysoké. Ke kritikům patří i Hospodářská komora. Její prezident Jaromír Drábek Radiožurnálu řekl, že některé firmy je nemusejí unést. Za přijatelnou hranici považuje zvýšení maximálně o 300 korun - na 6 000 měsíčně.

"Ale nejdůležitější je, že se podnikatelé o tom zvyšování minimální mzdy dozvídají pozdě, protože pokud se o tom dovídají na přelomu listopadu a prosince, tak samozřejmě nemohou účinně přizpůsobovat svoje podnikatelské plány takovýmto rozhodnutím," kritizuje vládní rozhodnutí Drábek.

Se zvýšením minimální mzdy nesouhlasí ani Sdružení podnikatelů. Podle jeho předsedy Bedřicha Dandy je totiž nutné, aby mzdy zaměstnanců nerostly rychleji než jejich výkonnost. "Hrozí zejména to, že jestliže pracovník opravdu nebude podávat výkony, které by odpovídaly nejméně té minimální mzdě, bude propuštěn, protože nemůžeme držet člověka, na kterého by firma doplácela. Čili dojde ke snižování pracovníků v určitých oblastech a tím se navýší nezaměstnanost v daném regionu," obává se Danda.

Vláda dnes také rozhodla o zrušení privatizace Českého Telecomu. Ministři se tak rozhodli na doporučení privatizačního poradce JP Morgan poté, co se kupec nedohodl na podmínkách odkupu akcií minoritního akcionáře TelSource. Ministr financí Bohuslav Sobotka a informatiky Vladimír Mlynář mají do konce ledna příštího roku předložit nový návrh prodeje Telecomu. Vláda současně pověřila Fond národního majetku, aby ukončil spolupráci s privatizačním poradcem.

Podle mluvčího ministerstva financí Jaroslava Dědiče proti prodeji mluví řada důvodů, například nedohoda s menšinovým vlastníkem Telecomu konsorciem TelSource. "Současný stav neumožňuje prodej za výhodných podmínek pro stát. Ztroskotala také jednání mezi strategickým partnerem Telecomu konsorciem Telsource a kupci Deutsche Bank. Společnost Telsource měla prodávat akcie spolu se státem a nepřistoupila na podmínky nabyvatele," uvedl mluvčí.

Na stole se objevil i poslanecký návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který předpokládá, že koncese na výstavbu a provozování dálnic soukromými investory by měla vedle vlády schvalovat i sněmovna. Tzv. stínové mýto, které stát investorovi bude splácet, je podle autora změny poslance za ODS Martina Římana skrytým zadlužováním státu a rozhodování o státních financích přísluší sněmovně.

Prvním soukromým investorem, který má postavit dálnici D47, je izraelská firma Housing and Construction. A koncesi pro tuto společnost by už podle Římana měl schvalovat i parlament. "Pokud ten zákon bude schválen v dohledné době a to by mohl být, tak by se podle mého soudu na tuto stavbu vztahovat mohl, protože zatím nebyly uzavřeny všechny smlouvy a všechny dohody se jmenovanou firmou, takže nejsme v situaci, kdy by zákon začal platit teprve poté, co smlouva byla uzavřena."

Ministři dále posoudili zpřísnění pravidel provozování zastaváren v novele živnostenského zákona. S návrhem přišlo pražské zastupitelstvo. Podle mluvčího magistrátu hlavního města Martina Kupky má novela především zabránit zprostředkování prodeje kradených věcí. "Je to nově upraveno tak, že každý kdo by přicházel do zastavárny a chtěl nabízet své zboží, tak musí přeložit občanský průkaz aby bylo mžoné do zásatvní smlouvy uvést všechny identifikační údaje, které by potom umožnily případně toho prodávajícího vyhledat."

Markéta Kaclová, Pavla Dluhoschová, Martin Hromádka, Michal Fila Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme