Podezření kolem Vladimíra Huňka, údajného dědice miliard z kauzy Ransdorf, řeší i policejní centrála
O údajného dědice miliardového konta ve Švýcarsku Vladimíra Huňka, který je známý kvůli zatčení bývalého europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) v bance v Curychu před třemi lety, se zajímá od loňska Národní centrála proti organizovanému zločinu. Důvodem je podezření z podvodů a padělání listin ve Švýcarsku. Vyplývá to z usnesení o stíhání Huňka v jiné dílčí kauze, které získal Radiožurnál.
Huněk se podle policejního dokumentu v tomto případě pokusil přes pochybné zahraniční dokumenty získat půjčku od třech svých známých z Berounska. Ti na něj však podali trestní oznámení a berounská policie, jak také informoval minulý týden server Seznam zprávy, ho obvinila z pokusu o podvod. Celkem měla podle zjištění Radiožurnálu půjčka dosáhnout 2,27 milionu korun.
Policisté obvinili muže, kvůli kterému zatkli europoslance Ransdorfa. Podezírají ho z pokusu o podvod
Číst článek
Z usnesení o zahájení stíhání z konce letošního října vyplývá, že berounská policie v rámci vyšetřování požádala o právní pomoc ve Švýcarsku, ale i v Rakousku, kde má údajný dědic také konto. Další dokumenty však získala právě od Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
V obvinění detektivové popsali, že v Rakousku ověřovali například křestní list předložený Vladimírem Huňkem. „Je upravený a neodpovídá skutečnosti. Dále bylo zjištěno, že rakouská policie eviduje Huňka jako pachatele podvodů,“ píšou v dokumentu. Podobná odpověď k údajnému movitému dědici, který se oficiálně tituluje jako doktor filozofie a inženýr, přišla i ze Švýcarska.
Policisté v obvinění poukazují na to, že „vysokoškolský diplom předložený Huňkem je padělek.“ „Dále bylo zjištěno, že obě listiny, které byly ověřovány, jsou také upravené, neodpovídají skutečnosti a jedná se o padělky,“ stojí v policejním materiálu.
O jaké dvě konkrétní listiny jde, není jasné – další detaily o nich totiž detektivové neuvádějí. Odkazují však na další prověřování Huňkových aktivit NCOZ. Ta se kromě podezření z podvodu ve Švýcarsku zabývá právě i trestnými činy padělání a pozměnění veřejné listiny či vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy.
Peníze zdědil po tetě
„Bylo zjištěno mnoho důkazů a skutečností nasvědčujících tomu, že výše jmenovaný Vladimír Huněk při svých žádostech o půjčky poškozeným předkládal upravené, pozměněné nebo zfalšované doklady a písemnosti od různých zahraničních bank a institucí ze Švýcarska a z Rakouska, uváděl jim hrubě zkreslené informace a podstatné informace zamlčel,“ shrnuje pak všechny získané podklady policie.
Údajný dědic Huněk z kauzy zesnulého Ransdorfa prý dluží miliardy. Jdou po mně zločinci, tvrdí
Číst článek
Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej k případu pouze sdělil, že k němu nemůže poskytovat žádné informace.
Policie v Berouně obvinění nekomentovala a odkázala na státní zastupitelství. „Policejním orgánem bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání jedné osoby pro zločin podvodu ve stadiu pokusu. Vyšetřování této věci je na samém počátku. Další informace k případu nemůžeme s ohledem na probíhající procesní úkony v rámci vyšetřování sdělovat,“ sdělil Radiožurnálu šéf berounských žalobců Jan Juřica.
Policie má nové důkazy k miliardovému kontu Vladimíra Huňka. Naletěl mu i europoslanec Ransdorf
Číst článek
Sám Huněk dlouhodobě popírá, že by cokoliv falšoval. Peníze prý zdědil po tetě Heleně Husák Huněk, která měla údajně podíl v čokoládovnách Nestlé. Banka mu prý ale k dědictví odmítá přístup. Huněk má nyní trvalé bydliště ve Slaném na úřadě, na dotaz zaslaný SMS zprávou nereagoval a telefon Radiožurnálu opakovaně položil. V minulosti ale řekl, že se ho známí z Berounska snažili trestním oznámení poškodit.
Místo půjčky trestní oznámení
Případ na Berounsku se odehrál koncem roku 2015. Pokus o podvod podle policie spočíval v tom, že Huněk oslovil celkem tři své známé, zda by mu půjčili na uhrazení poplatků v Kantonální bance Curych. Tím by si prý odblokoval konto, na kterém má ležet v přepočtu kolem devíti miliard korun z dědictví.
K účtu i dědictví měl řadu dokumentů. „Byla tam nějaká ručně psaná závěť od té jeho tety psaná německy, výpisy z Kantonální banky s horentními částkami a další. Myslím, že jich bylo tak do deseti,“ uvedla k listinám už loni pro Radiožurnál jedna z jeho známých Julie Hábová.
Jenže díky dokumentům se Huňkovi známí dozvěděli, že se jim představoval jiným křestním jménem. Na internetu také našli, že lákal od lidí peníze na stejný příběh i v minulosti. Proto mu nic nepůjčili a podali trestní oznámení.
Ransdorf potvrdil, že ve Švýcarsku jednal jménem Huňka
Číst článek
Navíc, krátce po jejich jednání o půjčce byl zatčen v bance v Curychu tehdejší europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf spolu se třemi Slováky. V bance chtěli prý Huňkovi pomoci navázat s finanční institucí kontakt, na recepci však místo toho zavolali místní policii. Ta muže kvůli podezření na finanční podvod zatkla.
Ransdorfa za dva dny policie propustila, ale europoslanec pak krátce na to zemřel. Nejdéle byl ve vazbě Slovák Peter Guzmický, který Huňka přímo zastupoval. Loni Radiožurnálu potvrdil, že důvodem byly právě pochybné Huňkovy dokumenty.
„Já to vím z toho vyšetřování prokuratury v Curychu. Oni tvrdili, že jsou falešné,“ uvedl Guzmický. Za vazbu dostal nakonec od Švýcarů odškodnění. Letos v únoru však zemřel.
Huněk loni skončil jako fyzická osoba v insolvenci.
