Symboly státu patří do centra města, vládní čtvrť v Letňanech nedává smysl, říká architekt Plicka

Vládní čtvrť v pražských Letňanech, kterou si vysnil premiér Andrej Babiš (ANO), je podle předsedy České komory architektů Ivana Plicky nešťastný a nerealizovatelný projekt. A to i kdyby se k projektu přidala i nová nemocnice pro severní část metropole a 1400 bytů, jak si přeje primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Symboly státu na periferii města podle jeho názoru nemají co dělat, jejich místo je v centru v historických palácích.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražský primátor Zdeněk Hřib (vlevo) a premiér Andrej Babiš | Zdroj: Úřad vlády ČR

Pražský primátor Zdeněk Hřib a premiér Andrej Babiš v minulých týdnech jednali o možné výstavbě úřednického komplexu v Letňanech. Projekt tzv. vládní čtvrti prosazuje premiér Babiš, který by do nového komplexu chtěl přestěhovat úředníky z budov v centru Prahy.

Pražský primátor projekt před Vánoci odmítl s tím, že si nepřeje vznik „úřednického ghetta“, nyní ale představil několik podmínek (výstavbu nemocnice či bytů), po jejichž splnění by si stavbu dovedl představit. Jednání mezi vládou a magistrátem jsou v počátcích a na konkrétnější podobu projektu se stále čeká.

Předseda České komory architektů Ivan Plicka nicméně kritizuje výběr místa v Letňanech a poukazuje na to, že současná poloha ministerstev v centru města je zásadní pro identifikaci občanů s institucemi. Podle Plicky navíc v Praze existují mnohem přijatelnější alternativy.

Vládní čtvrť v Letňanech: úřad zveřejnil seznam nemovitostí v centru Prahy, které chce prodat

Číst článek

Přál byste si, aby se projekt vládní čtvrti realizoval?
Nedává mi to smysl, určitě bych si nepřál mít vládní čtvrt v Letňanech. Když nechám stranou desítky miliard, které by to stálo, a podívám se na proveditelnost této věci, tak můžeme zůstat úplně klidní - čtvrť tam nikdy nebude.

Je to nerealizovatelný projekt?
V našich podmínkách je to projekt na desítky a desítky let a co hůř, mohlo by to skončit havárií a rozestavěným torzem. To by bylo ještě horší, než kdyby se to opravdu stalo. Ale tohle bych nechal úplně stranou. Pokud vůbec má vzniknout monofunkční vládní čtvrť, jakože monofunkční určitě ne, a vládní je otázka, tak je potřeba si rozmyslet, jaké důvody k tomu vedou a jaký mají smysl vládní budovy ve městě.

Máme 100 let od vzniku samostatné republiky a tehdy se hledala vhodná místa pro nová ministerstva. Vyhledávaly se právě reprezentativní budovy, bývalé paláce, protože první republika si uvědomila, že pro reprezentaci státu je potřeba mít v centru reprezentativní budovy. Proto nedává velký smysl přesunout vládní instituce do nějakých standardních administrativních budov na okraji města. Ti, kteří říkají, že to dává smysl, by si měli uvědomit, že je zásadní rozdíl mezi tím, když chcete rozšířit průmyslový podnik a přidáte další kus v polích, a rozvojem města.

Kupecké počty u ministerstev

Zastánci projektu tvrdí, že to povede k zefektivnění státní správy. Například Petr Stuchlík (ANO) loni poukázal na to, že i soukromý sektor, jako jsou například banky, se vystěhovávají z centra ve snaze zefektivnit svůj provoz a ušetřit. Není toto logický argument?
To je velmi mechanické uvažování bez porozumění tomu, co vlastně znamená město, hlavní město státu. Mimochodem to, že se z centra města v posledních letech vystěhovávají banky, považuji za nepochopitelné. Rozumím, že zefektivní svůj provoz, ale že banky totálně vyklízí Prahu a symboly bankovnictví zmizely z centra města, mi přijde nešťastné.

Proč je to nešťastné?
Protože jsou to symbolické budovy, které zkrátka do města patří. Banka je něco jiného než nějaká administrativa, která může být na okraji města u metra. Chápu, proč to některé banky dělají, ale vlastně tomu nerozumím, protože se zříkají toho, aby byly na očích a aby měly své ikony v centru města.

Nepomáhají naopak banky svým přestěhováním, jako to udělala ČSOB z Příkopů na Radlickou, rozvíjet i jiné části města mimo centrum?
Pojďme se vrátit ještě k argumentům o ministerstvech. Když mluvíme o rozvoji města, tak si musíme uvědomit, že mechanický rozvoj - přidat k městu další část, zabrat zemědělskou půdu, rozšiřovat se ven z města - je prostě naprostý nesmysl. A speciálně vládní budovy mají zůstat v centru. Já si neumím představit, že například ministerstvo zahraničí by bylo někde na periferii, a to Letňany vždycky budou, omlouvám se jim.

Prodej, muzeum, Apple Store? Podle Hřiba není jasné, jak chce stát naložit s vyklizenými budovami

Číst článek

Symboly státu a města tam nemají co dělat. Černínský palác jako sídlo ministerstva zahraničí je naprosto na správném místě a mnohé další budovy také. Jak jsem již říkal, po vzniku první republiky se nejenom vybíraly reprezentativní budovy pro ministerstva, ale také se stavěly nové budovy v centru města, podél nábřeží. Zakládala se jistá tradice stavění velkých ministerských budov na nábřeží. Je trochu diskutabilní, jak to dopadlo, ale každopádně vznikl efekt reprezentace.

Proč to bylo důležité?
Vznikla možnost, aby se jak občané Prahy, tak návštěvníci s těmito institucemi identifikovali. Představují stát, a lidé by se měli identifikovat se státem, proto je poloha naprosto nenahraditelná. Takové ty kupecké počty, že se něco zlevní nebo zefektivní, to platí třeba u nějaké firmy, ale naprosto to nemůže platit u tak zásadních institucí, jako jsou ministerstva.

Raději Bubny?

Stát a město by tedy měly sledovat i jiné cíle než pouze efektivní správu?
Existuje řada zásadnějších věcí, na nichž stát stojí, a které má dát dál. To je jedna stránka věci. Druhá stránka je, že i uvnitř města a v kontaktu s centrem existují pozemky, které by pro to také byly využitelné. Před lety se diskutovala například část Praha Bubny. Pokud bychom měli budovat vládní čtvrť, je toto dobré území.

Samo označení vládní čtvrť se mi trochu příčí, zásadní omyl by byl, kdyby čtvrť byla naprosto monofunkční. To, že se mluví o nemocnici v Letňanech, je nesmysl, protože nemocnice je obrovský monofunkční celek. Byly by to dvě monofunkce vedle sebe, nemocnice a vládní čtvrt.

Mluví se i o výstavbě 1400 bytů.
To pak budou tři jednotky: bydlení, velký areál nemocnice, který je bariérou v území, a pak monofunkční vládní čtvrt. A tohle je chyba. Proto když mluvím například o Bubnech na Praze 7, to je čtvrť, která se v posledních letech velmi zvedá, výborně tam funguje Dox, „art distrikt“, velký potenciál má pražská tržnice a tak dále. 

V části poloostrova navíc leží velký brownfield. A to má smysl, rozvíjet brownfieldy, znovu je využít. Ne pro monofunkční vládní čtvrť, ale pro čtvrť, kde budou namíchané administrativní funkce pro ministerstva, pro bydlení, vyšší společenské funkce a to, co se dnes odehrává v Holešovicích. Jak je projekt dnes navržený pro Letňany, tak to není žádný polyfunkční celek, jsou to tři monofunkce vedle sebe: vládní čtvrť, nemocniční areál a bydlení.

Primátor Zdeněk Hřib: Nechceme vylidnit centrum, ani za Prahou postavit úřednické ghetto

Číst článek

Řekněme, že by se projekt skutečně realizoval. Říkáte, že nemocnice, bydlení a administrativní budovy budou stále monofunkční jednotky. Primátor Hřib se několikrát vyjádřil, že by monofunkční čtvrť rozhodně nechtěl, co tedy projekt musí splňovat, aby se tomu vyhnul?
První věc, mně se o Letňanech vůbec nechce mluvit, to je opravdu hloupý nápad. Monofunkce je jedna věc, ale hlavně ta lokalita. Město se nerozvíjí tak, že když si něco vymyslím, tak to někde přidám. Kdyby se něco stavělo v Letňanech, tak by se rozhodlo bez znalosti toho, co město znamená.

Budeme-li se bavit o Bubnech či jiné lokalitě, tak samozřejmě že nesmí být monofunkční, budovy musí být promixovány. Dává smysl, aby se do této vládní čtvrti přemístily některé servisní budovy či ministerstva, která sídlí v neutěšených budovách. Ale aby se z centra ztratily základní ikony, to je sebevražda města, kterou by nemělo dopustit.

Ale právě třeba na Bubnech je možné vybudovat čtvrť, kde budou některá ministerstva mít servisní budovy, a namixovat je s obytnými budovami, vybaveností a již zmíněným „art distriktem“. To se dá dělat postupně a využije se tak potenciál místa. O Bubnech se mluví i jako o místě pro budovu filharmonie, takže potenciál místa je velký, navíc je tam vybudovaná kvalitní infrastruktura.

Dalším problémem projektu je otázka, co by se dělo s opuštěnými budovami. Konkrétní seznam budov zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ředitelka úřadu Kateřina Arajmu se dříve vyjádřila, že by mělo jít o 115 budov, 90 by se vysídlilo. Ve zveřejněném seznamu jich je jen 35. Co se s těmito budovami v centru dá dělat?
Mně se vůbec nechce spekulovat, co by se s budovami mělo dít. Budovy, které jsou používány provizorně pro některá ministerstva, se samozřejmě mohou využívat dál, často to jsou i bytové domy adaptované na kanceláře.

Ale vůbec se mi nechce diskutovat, co dělat s paláci, které se v roce 1918, 1919 staly ministerstvy. Ministerstva tam mají zůstat, o takových věcech se nedá rozhodovat kupeckými počty. Tohle není úvaha o městě, o městě se musí uvažovat komplexněji. Samozřejmě že nemůžete uvažovat o městě bez ohledu na peníze, ale aby se stavěla nová vládní čtvrť se všemi neduhy, o kterých jsme mluvili, a zároveň jedním z argumentů bylo, že se utrží peníze za paláce, to mi připadá neuvěřitelně hloupé.

Další vylidňování centra

Nejcennější budovy a paláce by se ale mohly například otevřít a zpřístupnit veřejnosti, není tohle jiná veřejně prospěšná funkce, kterou takovéto budovy mohou mít?
Neumím si dost dobře představit, co jiného by se například v Nosticově paláci, kde dnes sídlí ministerstvo kultury, mělo otevírat pro veřejnost.

‚Úřednické ghetto odmítáme, na tom se nic nemění.‘ Primátor Hřib představil svou vizi pražských Letňan

Číst článek

Ono to totiž vůbec není jednoduché, navíc v tom vidím trochu protimluv: chci ušetřit peníze, aby tam nesídlilo ministerstvo, ale vymyslím tomu náhradní funkci, do jejíhož provozu musím opět investovat? Já si spíš myslím, že to je trošku touha paláce zpeněžit na realitním trhu, a pak se z nich samozřejmě stanou hotely, ale chceme to? Je toto něco, co by Praha měla sledovat?

Případné opuštění budov by byl pouze jeden z mnoha problémů centra města, které se i kvůli drahým nájmům vylidňuje. Jak by Praha měla s centrem pracovat?
To je mnoho otázek v jedné. Začněme třeba zásadní regulací Airbnb, které zvedá nájmy, vyhání lidi z bytů a dělá z centra města jenom území pro turisty. Dále zásadní regulací reklamy a souvisejících aktivit. Když dnes jdete po centru, tak je to spíš Disneyland, než důstojné historické centrum. Jsou malé krůčky k tomu, že centrum města se může znova vrátit lidem, mohou tam znova začít bydlet.

Ale zde se spíš dostáváme od architektonicko-urbanistických problémů k otázkám regulace a nápravě současného stavu, jako právě Airbnb či komercionalizace veřejného prostoru. V centru města jsou nádherné bankovní budovy, bývalá budova ČSOB, či budova banky vedle metra Můstek, kde se dnes prodává konfekce nebo hračky. Nerozumím tomu, neumíme se prostě chovat k městu ohleduplně.

Měl by stát být více aktivní ve snaze získat ty budovy zpátky?
Když před sto lety vznikla první republika, tak měla obrovský étos vyrovnat se Evropě tím, že budeme mít krásné budovy ministerstev srovnatelné s Paříží. Byla zde velká snaha, aby lidé bydleli dobře, aby se dobře oblékali a podobně. Měli bychom si na to vzpomenout, nechovat se pouze jako hokynáři, kteří se snaží prodat nějaké budovy a vybudovat jejich náhražku někde za Prahou. To je likvidace města.

Když mluvíme o inspiraci Evropou – dělají se dnes někde podobné projekty vládních čtvrtí, které by si Praha mohla vzít za vzor?
My bychom se na příklady měli dívat po Evropě, kam kulturně patříme. Jediný vzdálený příklad existuje snad v Berlíně, ale tam to bylo vyvolané úplně jinými důvody. Hlavní město se přestěhovalo z Bonnu do Berlína a bylo potřeba vybudovat nové zázemí kancléřství a některé vládní budovy.

Ale stavělo se to v centru a ve vazbě na historické budovy, a i tak je to trošku memento, protože je to trochu mrtvá čtvrť, byť je v centru a není vlastně vybudovaná úplně špatně. Jinak když ale jdete po hlavních městech evropských států, tak jsou to všude reprezentativní budovy v centru, nikde nemají ghetta.

Žádná paralela s vládní čtvrtí tedy v Evropě neexistuje?
Neexistuje. Samozřejmě můžeme jmenovat Brusel, kde se budovalo centrum Evropské unie, ale to je hodně specifický příklad. Ale jinak standardní podoba měst v Evropě je taková, jaká je dnes Praha. Nedává smysl cokoliv dělat za město.

Barbora Chaloupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme