Vládní koalice svede ve sněmovně boj o zavedení elektronické evidence tržeb

Odpoledne znovu zasedne sněmovna. Poslanci budou na červnové schůzi schvalovat například kurzarbeit nebo vznik registru přestupků. Zabývat by se měli také úplným zákazem kouření v restauracích. Na programu jsou i kontroverzní normy jako návrh na prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv nebo zákon o elektronické evidenci tržeb.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna 26.5.2015 | Foto: Filip Jandourek

Vláda si od zavedení elektronické evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní. Zákon by měl začít platit od února 2016.

Od začátku by se měla evidence vztahovat na restaurace, hotely a stravovací služby, postupně pak i na velkoobchod a maloobchod. Pro vládu je přijetí normy klíčové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslanci znovu usednou do lavic. Na nové schůzi projednají také kontroverzní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb

„Považujeme to za zásadní prioritu nadcházející schůze a dalšího období. Uděláme v rámci koalice všechno pro to, aby byl tento zákon touto sněmovnou přijat tak, aby mohl začít platit v příštím roce,“ potvrdil šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Opoziční ODS a TOP 09 elektronickou evidenci tržeb ostře kritizují. Tvrdí, že zákon podnikatelům přinese jen problémy. Jeho schválení se proto pokusí zablokovat.

„Takzvaná elektronická evidence tržeb není nic jiného než šikana podnikatelů. Navíc je staví do nerovné pozice před zákonem. Uděláme všechno pro to, aby ten zákon nebyl přijat,“ prohlásil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podnikatelé mají výhrady k elektronické evidenci tržeb, ukázal průzkum

Číst článek

„Diskuse bude samozřejmě velmi dlouhá, pokusíme se vyvrátit všechny ty nesmysly a lži, které pan ministr Babiš o elektronické evidenci tržeb říká. Chápeme, že vládní koalice má většinu, nicméně dobře zorganizovaná menšina dokáže ten zákon zablokovat a my jsme připraveni to ve třetím čtení udělat,“ přiblížil.

Znovu na řadu přijdou biopaliva

Poslanci budou také pokračovat v projednávání vládního návrhu na prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv. I tento návrh kritizuje pravicová opozice. Podpora biopaliv podle ní poslouží zejména skupině Agrofert, kterou vlastní ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten to odmítá.

Na minulé schůzi poslanci debatovali o biopalivech několik hodin. Hlavně o pěstování řepky, která slouží k výrobě biosložky do nafty. Podle Faltýnka je prioritou vlády návrh projednat.

„Tady žádná věcná debata není, to jsme viděli ve sněmovně, že padají argumenty, které nejsou pravdivé. Tam potom nezbývá nic jiného než jednat i v noci a pokusit se ten zákon pustit do druhého čtení tak, aby potom mohla být racionální debata ve výborech,“ upozornil.

V pátek navštíví Poslaneckou sněmovnu prezident Miloš Zeman. Mluvit chce o prokazování původu majetku. Tento zákon totiž dlouhodobě podporuje.

Omezení prezidentských pravomocí

Na červnové schůzi se bude sněmovna zabývat také omezením pravomocí hlavy státu v oblasti zahraniční politiky nebo při jmenování členů bankovní rady České národní banky. Sám Zeman chystané změny už dříve odmítl.

„Proč prezident zvolený přímo občany má mít menší pravomoci než prezident zvolený Parlamentem. Ale ponechám právě na Parlamentu, na obou komorách, zda tuto změnu ústavy přijmou, nebo nepřijmou,“ uvedl.

Pro změnu ústavy je potřeba třípětinová většina v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Část opozice navrhované úpravy nepodporuje. „ODS byla vždy velmi skeptická, pokud jde o změny ústavy. Myslím si, že v tomto případě budeme skeptičtí dvojnásob,“ uvažuje poslanec Pavel Blažek.

Prezident Miloš Zeman | Foto: European Commission Audiovisual service

„Protože třeba u té České národní banky asi není úplně správné, aby nějaká aktuální senátní většina nějakým způsobem rozhodovala o tom, kdo bude vést bankovnictví. To by mělo být od politiků úplně nezávislé v tom smyslu, že přímo volený prezident by tu funkci měl vykonávat sám a na svou odpovědnost,“ vysvětlil.

Šéf ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD změnu už dříve hájil: „Je tam řada technických věcí, o kterých dnes nikdo nepochybuje, jen jsou v ústavě napsány tak, že umožňují možná trošku jiný výklad.“

„A je tam jedna podle mého názoru zásadní změna, to je otázka jmenování bankovní rady. Myslím si, že souvisí s přímo voleným prezidentem, nikoliv Milošem Zemanem, ale s jakýmkoliv budoucím kandidátem, protože samozřejmě ovlivňuje výraznou kompetenci,“ dodal.

ČRo, Jana Čermáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme