Bilance vládní krize: Prohrává Zeman. Sobotka mírně bodoval, Babiš udrží finance
Dva týdny vládní krize jsou téměř minulostí. Zbývá už jen to, aby prezident Miloš Zeman dostál svým ústavním povinnostem, odvolal ministra financí Andreje Babiše a jmenoval jeho nástupce. Už teď ale můžeme bilancovat - kdo na krizi politicky nejvíce vydělal, a kdo naopak tratil?
Bohuslav Sobotka a ČSSD
Premiér v podstatě dosáhl odvolání Andreje Babiše, což je úspěch. Chybí už jen podpis prezidenta. Ani Sobotkovi spolustraníci ještě nedávno nevěřili, že by k tomu měl sílu a politickou odvahu. Původní plán, podle kterého měl ministerstvo financí zcela odebrat hnutí ANO, ale do konce nedotáhl. Sociální demokraté hlavně z okolí prvního místopředsedy ČSSD a ministra vnitra Milana Chovance si totiž představovali, že ministerstvo financí obsadí člověk nezávislý na hnutí ANO, který začne intenzivně šetřit daňové kauzy Andreje Babiše.
Zeman nemá námitky proti Pilnému. Jmenuji ho příští týden, vzkázal
Číst článek
Jenže to by bylo velmi riskantní. Kdyby se ukázalo, že kdokoliv finanční správu politicky úkoluje, znamenalo by to velký skandál. Rovněž představa, že by se během pěti měsíců, které zbývají do sněmovních voleb, stihla prošetřit kterákoliv daňová kauza, není reálná. Daňové řízení je totiž vázáno řadou lhůt a kontrolovaní podnikatelé mají možnost odvolání i soudu.
Sobotka si ale může připsat i některá další, neplánovaná vítězství. Vyhrává totiž ústavní střet s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident chtěl premiéra nejprve přelstít, a to kličkami spíše za hranou než na hraně Ústavy. Při slibované demisi vlády, kterou Sobotka původně avizoval, se totiž chystal přijmout pouze demisi premiéra, čímž by Sobotku zcela vyřadil z hlavního politického kolbiště. Na post předsedy vlády se už chystali sociální demokraté Milan Chovanec i prezidentův favorit Lubomír Zaorálek.
Zemana ale udělal chybu - byl si svým plánem tak jistý, že jej začal předem přímo či nepřímo říkat svému okolí, z nějž informace unikla až k premiérovi. Ten zareagoval jediným možným způsobem - demisi vlády nepředložil a na Hrad místo toho poslal návrh na odvolání Andreje Babiše. Toho sice Zeman odvolat nechtěl, Ústava mu ale nedává na výběr.
Sobotka si svým postupem získal také sympatie části veřejnosti, které vadil přístup Miloše Zemana i Andreje Babiše. Sami poradci Lidového domu ale připouští, že mezi těmito sympatizanty nejsou voliči ČSSD.
Andrej Babiš
Prohrou je pro něj ztráta postu ministra financí. Prohra to ale není dramatická. Nominací poslance ANO Ivana Pilného si udrží nad ministerstvem vliv a jistotu, že v úřadu zůstanou i Babišovi podřízení. Pilný je sice občasný kritik poměrů v ANO i samotného Babiše, přesto ale patří mezi předsedovy loajální spojence.
Andrej Babiš ale utrpěl během krize reputační ztrátu, když se pochybnosti ohledně jeho majetku a korunových dluhopisů staly veřejným tématem číslo 1. K tomu se navíc přidala kauza Babišových nahrávek, na kterých hovoří s novinářem (dnes už bývalým) deníku Mf Dnes, který Babišovi patřil a dnes je v jeho svěřenských fondech. Na nahrávkách Babiš domlouvá uveřejňování kauz mířených proti svým politickým konkurentům z ČSSD. To ho citelně poškodilo. Ukázalo se totiž, že neříkal pravdu, když na své děti přísahal, že nebude zneužívat svá média.
Kdo je Stanislav Hájek, spojka bývalého novináře Mf Dnes z nahrávek Andreje Babiše?
Číst článek
Kvůli nahrávkám i majetkovým nejasnostem byly svolány i demonstrace, kterých se tento a minulý týden účastnily v součtu až desítky tisíc lidí. Babiše sice podobné akce výrazně neohrozí na voličských preferencích, jsou ale nepříjemné. Babiš navíc sám sobě ublížil některými svými výroky pronesenými v době krize (například, že jeho facebookové statusy mají víc lajků než bylo demonstrantů nebo jeho složité a nevěrohodné vysvětlování nahrávek).
Nejistota Babišova týmu byla patrná zejména na sociálních sítích, kde šéf hnutí ANO znásobil svoji komunikaci a oproti běžné předchozí praxi si začal častěji platit sponzoring u svých příspěvků.
Teď se Babiš pokusí ztráty vykompenzovat. Věnuje ještě více času než nyní předvolební kampani a pokusí se pasovat do role oběti vládní krize.
Miloš Zeman
Vládní krize přinesla prezidentovi šanci postavit se po čase opět do centra politického dění. A to zejména ve chvíli, kdy Sobotka oznámil plán podat demisi celé vlády. Jenže prezident svoji roli přehnal. Nejdříve z Hradu unikl plán překlopit demisi vlády do demise premiéra, pak prezident Sobotku nepřiměřeně ponížil při otevřené roztržce na Pražském hradě a nakonec začal malichernými důvody zpochybňovat návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády (třeba tím, že je v rozporu s koaliční smlouvou). Jenže prezidentův postup zkritizovala drtivá většina politické reprezentace a všichni relevantní ústavní právníci. Neměli pochopení pro jiný výklad demise vlády a už vůbec nemají pochopení pro průtahy s odvoláním ministra.
Zeman přesto s Babišovým odvoláním otálí a podepíše jej, jak vzkázal v pátek přes svého mluvčího, až příští týden. K tomu navíc opakuje, že se obrátí na Ústavní soud s žádostí o výklad prezidentských pravomocí.
Zeman během krize politické body ztratil, zásadní ohrožení by to pro něj ale znamenat nemělo. Prezidentské volby jsou ještě daleko a Zeman si umí voličské preference opět získat. Hůř by na něj mohly dopadnout zprávy o jeho špatné fyzické kondici, což se ukázalo při návštěvě Číny.
Pavel Bělobrádek
Během vládní krize se lidovci chovali tradičně opatrně, Pavel Bělobrádek se ale postupně postavil na stranu Bohuslava Sobotky a vymezil se proti Andreji Babišovi, a to zejména v souvislosti s nahrávkami Babiše s novináři. Smířlivý postoj vůči hnutí ANO zaujal naopak Bělobrádkův stranický oponent, zlínský hejtman Jiří Čunek.
Lidovci na vládní krizi výrazně netratili ani nezískali.
ODS
Občanští demokraté se museli vymezit vůči Andreji Babišovi jasněji, než to dělali v uplynulých týdnech a měsících. Nicméně důsledně dbali na to, aby se stejně jasně vymezovali i vůči premiérovi a jeho ČSSD. Podstatný vliv na průběh krize neměli, jejich opakovaný návrh na předčasné volby v podstatě nikoho neoslovil.
TOP 09
Miroslavu Kalouskovi se podařilo svoji stranu během krize částečně oživit, a to díky tomu, že klíčové téma krize bylo stejné jako klíčové téma TOP 09 - tedy Andrej Babiš. Kalousek se v kritice šéfa ANO jasně přidal na stranu ČSSD a Bohuslava Sobotky, jeho strana byla a je připravena Sobotku podporovat, pokud by se ve sněmovně mělo hlasovat o otázce vyslovení nedůvěry vládě.
Ostatní
Ostatní strany hrály během krize zanedbatelnou roli a výrazně do ní nepromlouvaly.
