Vládní opatření nahrávají prolomení těžebních limitů
Speciální komise ministerstva průmyslu a obchodu řeší mimo jiné plánované skokové zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u tepla z deseti na dvacet procent. Nepříznivá situace v českém teplárenství by totiž mohla vést až ke změně programového prohlášení vlády a k prolomení uhelných těžebních limitů. Odborníci varují před omezením na ekonomické aspekty.
Zdroje energie pro budoucnost hodnotila už někdejší nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb, jejíž předsedou byl profesor Václav Pačes. „Naše komise se těžebními limity zabývala, ale do elaborátu pro vládu je nezahrnula, protože tehdy to bylo zcela nepřípustné pro Stranu zelených. Nicméně máme zprávu zpracovanou,“ řekl Rádiu Česko.
Pačese zaráží, že současná komise má posoudit jen ekonomické důsledky prolomení limitů, a chybí mu komplexní posouzení dopadů prolomení limitů i z hlediska například sociologického. Počátky problémů totiž vidí už před rokem 1989 ve vrchnostenském jednání státních úředníků.
Předseda někdejší komise pro posouzení energetických potřeb Václav Pačes hovoří ve Světě o osmé o těžebních limitech
„Od samého začátku byla celá záležitost mimořádně špatně vedena všemi vládami. Podle mého názoru, kdyby se hned od začátku jednalo velkoryse s lidmi z Jiřetína a odjinud, mohla být situace už dnes vyřešena,“ tvrdí.
Nutnost zohlednit více aspektů v posuzování těžebních limitů vidí jako zásadní. „My jsme navrhovali, že by v komisi neměli být jen ekonomové, ale i ekologové nebo specialisté na veřejné zdraví.“
Pačes je přesvědčen, že prolomení limitů jen oddálí problémy České republiky s uhlím. Bude se tam těžit jen o nějakých pár desítek let víc. Připouští ovšem, že z ekonomického hlediska je těžba uhlí nejvýhodnější.
„Máme alternativu plynovou, ale je velmi drahá. Ekonomiku musíme samozřejmě také zohlednit, ale nesmí to být jediný aspekt,“ upozorňuje.
Moldan: Chybí zde diskuse i snahy o úsporu tepla
Ekonomické argumenty náměstka Hünera nepřesvědčily ani ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřicha Moldana. Naopak souhlasí s Václavem Pačesem, že zde chybí důkladná diskuse.
„Existuje řada návrhů, ale nediskutují se. Chceme tuto diskusi rozpoutat, aby byla skutečně zásadní,“ říká.
Moldan vede expertní komisi pro životní prostředí v TOP 09, názor na těžební limity je prý v ní zcela jednotný. Podle něho je to příliš jednoduché řešení.
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan ve Světě o deváté Rádia Česko
„Požadavků, které sjednocení DPH vyvolá, bude moc a je potřeba se s tím vyrovnat. Základním úkolem je ozdravení veřejných financí,“ obhajuje vládní opatření.
Prolomení těžby uhlí lze podle Moldana nahradit především úsporami – zefektivněním režimu centrálního zásobování teplem.
„Počínaje měřením skutečně spotřebovaného tepla a konče investicemi tepláren, které by měly dbát, aby nebyly tepelné ztráty. Navíc když přijedete do západní Evropy, zjistíte, že lidé tam jsou zvyklí pohybovat se v daleko nižší teplotě. U nás když lidé nemají 25 stupňů, necítí se komfortně. Mimochodem to není zdravé,“ upozorňuje Moldan.
Koncepce ministerstva průmyslu a obchodu bude podle náměstka ministra Tomáše Hünera počítat se zvýšením podílu jaderné energie a s diskusí o prolomení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí. Řekl to před několika týdny v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Připravena by měla být koncem září, platit by mohla dvacet až třicet let. Využití jaderné energetiky a zásob hnědého uhlí za územními limity podporuje například Hospodářská komora, opačného názoru jsou ekologové.
