Vládní strany projednají varianty přímé volby prezidenta
Vláda se má zabývat novelou ústavního zákona o přímé volbě prezidenta, ke které se koalice zavázala v programovém prohlášení. Přijetí ústavní změny však nebude jednoduché, vládní koalice nemá ani v jedné z parlamentních komor potřebnou ústavní většinu.
Návrh do vlády předložil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS, a to ve třech variantách: první počítá s jednokolovou volbou, ve které zvítězí kandidát s nejvíce hlasy, druhý a třetí model je podobný systému voleb do Senátu. Liší se jen podmínkami případného druhého kola voleb.
„Vláda může buď vybrat jednu z variant nebo poslat všechny tři do parlamentu, obě možnosti jsou na stole,“ řekl Pospíšil v Ranním interview Radiožurnálu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v Ranním interview přiblížil varianty novely zákona o přímé volbě prezidenta
„Dali jsme dohromady všechny tři varianty, které byly v posledních letech diskutovány, aby zde vznikl široký prostor pro diskusi mezi vládní koalicí a opozicí. Po projednání vládou je čas začít jednat s opozicí.“
Podle Pospíšila je zavádění přímé volby prezidenta trendem i v jiných evropských státech, protože hlava státu vzešlá z přímé volby má silnější legitimitu než prezident, který je volen nepřímo.
„Jako dlouholetý zákonodárce jsem příznivcem přímé volby také proto, že se odstraní různé spekulace kolem toho, jak je prezident volen parlamentem,“ odkazuje Pospíšil na poslední problematickou volbu českého prezidenta.
Zatím se počítá s realizací přímé volby prezidenta v roce 2013. Připravuje se také nový volební kodex, jehož přijetí je naplánováno před plánovanou volbu.
ODS i VV chtějí jednat s opozicí, varianty preferují jiné
Na nutnost širší parlamentní podpory upozorňuje i místopředseda ústavně právního výboru sněmovny, poslanec ODS Marek Benda:
„Myslím, že vláda by měla zahájit nějakou diskusi s opozicí, protože je jasné, že v tuto chvíli nemáme ústavní většinu ani ve Sněmovně, natož v Senátu, abychom to prosadili. ODS se nikdy netajila tím, že je příznivcem toho prvního modelu, jednokolové volby, kde vítěz vyhrává, ale bude záležet na debatě ve vládě.“
Parlamentní zpravodajka ČRo Milada Richterová hovořila s poslanci o přímé volbě prezidenta
Předsedkyně ústavně právního výboru sněmovny Karolina Peake z Věcí veřejných věří ve shodu vládních stran. Rádiu Česko zároveň řekla, že jejich strana preferuje jiný model než občanští demokraté:
„Nám by se rozhodně líbila ta druhá varianta, to znamená způsob senátních voleb, dvoukolová. Trochu se obávám, jestli se na těch variantách nezasekneme, ale nevidím důvod, proč se nedohodnout, když už to máme v koaliční smlouvě.“
„S kolegyní Kateřinou Klasnovou jsme již oslovily opozici a ráno před zasedáním vlády máme pracovní snídani se zástupci sociální demokracie,“ oznámila Peake.
Předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John potvrdil představu svých spolustraníků. „Věci veřejné preferují dvoukolovou přímou volbu jen se dvěma kandidáty v druhém kole,“ řekl John. Podle něj by se tak zajistil silný mandát. Je třeba o tom prý jednat s opozicí, která se kloní podle Johnových informací také k variantě, kterou upřednostňují Věci veřejné.
ODS se iniciativa Věcí veřejných před projednáním ve vládě nelíbí. „Nepokládám za šťastné, že se Věci veřejné scházejí se sociální demokracií. Debata by se měla vést na úrovni vládní koalice a sociální demokracie,“ nesouhlasí se schůzkou Benda.
ČSSD: Debata o volbě musí zahrnovat změny pravomocí prezidenta
Na debatu o přímé volbě prezidenta republiky jsou podle úřadujícího předsedy strany Bohuslava Sobotky opoziční sociální demokraté připraveni. Pokud se dohodnou, chtějí prý ústavní změnu schválit včas tak, aby se prezident republiky mohl volit přímo už při nejbližším možném termínu.
Požadují však, aby změny ve volebním systému doprovázely ústavní změny v postavení a pravomocích prezidenta. „Chceme dát na stůl doprovodné změny ústavy, které by zpřesnily pravomoc prezidenta, ale debata o nich by neměla zablokovat nebo zbrzdit přijet příslušného návrhu zákona,“ dodává Sobotka.
„Představa, že zavedeme přímou volbu prezidenta a uděláme z něho ještě větší loutku, to vůbec nesplňuje parametry, které se od přímé volby očekávají,“ odmítá Benda další zásahy do prezidentových pravomocí.
Místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny, poslanec ČSSD Stanislav Křeček se ovšem domnívá, že se přímá volba do roku 2013 zrealizovat nestihne.
„Celá řada kolegů sice hovoří o podpoře, ale v podstatě si nikdo tuto volbu nepřeje. Je to příliš velký zásah do tradice českého státu. Zejména debata o pravomocích prezidenta může situaci velmi zkomplikovat,“ varuje.
Nováček: Poslanci nechtějí přijít přímou volbou o vliv
„Dost pochybuji o tom, že se koaličníci rychle dohodnou na jediném způsobu,“ říká komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. „Ještě zde hraje roli jejich vztah k sociální demokracii. Místopředseda poslaneckého klubu sociální demokracie Tejc se nechal slyšet, že jde do Sněmovny návrh, který ČSSD nezná, a tím pádem budou výhrady.“
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček v Ozvěnách dne pochybuje o jednoduchosti schválení novely zákona o volbě prezidenta
Mnozí zákonodárci si podle Nováčka nenechají vzít možnost rozhodovat o hlavě státu, i když navenek deklamují svou podporu přímé volbě. „Je to veledůležité pro řadu z nich, ale i pro strany. Nikdy tady nikdo nevedl kampaň před prezidentskými volbami, nikdo to neumí, zatímco kuloárové dohody o tom, kdy postaví kterého kandidáta, to už dokážou,“ uzavírá.
Zpravodaj: Slováci svého prezidenta kritizují navzdory přímé volbě
Na Slovensku se volí prezident přímo už od roku 1999, volební systém je zde dvoukolový. V prvním kole potřebuje kandidát nadpoloviční většinu hlasů, kterou většinou nezíská. Postupuje tedy do druhého kola, kde platí systém prosté většiny, tedy vyhrává ten, kdo má víc.
Zpravodaj ČRo na Slovensku Vojtěch Berger telefonuje do Světa o osmé slovenské zkušenosti s přímou volbou prezidenta
„Systém funguje od začátku a nezaznamenal jsem žádné diskuse o tom, že by se měl měnit,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Vojtěch Berger.
Pospíšilův argument o větší legitimitě přímo voleného prezidenta Berger ze slovenské zkušenosti potvrdit nemůže. „Vřelejší vztah k prezidentovi je daný spíše osobností než způsobem volby,“ tvrdí.
V éře přímé volby zastává nejdéle prezidentskou funkci současná hlava státu Ivan Gašparovič a zejména v poslední době se na jeho adresu množí výtky – že zcela neodpovídá standardům politika, který by měl zastávat tak vysoký post, často mění názory, je politicky nečitelný.
„Slováci ho v poslední době hodně kritizují – nejenom na úrovni hospodských debat, ale také v médiích. Nemám pocit, že by mu přímá volba nějakým zásadním způsobem pomáhala,“ míní Berger.
