Vlaky v Česku ujíždějí železničářům několikrát do roka. Při nejtragičtější nehodě zahynulo 19 lidí
Osobní vlak na Vysočině, který jel několik kilometrů bez strojvedoucího, není letos prvním případem v Česku. Soupravy ujíždějí železničářům i několikrát do roka. Někdy se bez nehody dostanou i desítky kilometrů daleko, při nejtragičtější podobné události ale v Česku zahynulo 19 lidí. Nejčastěji jde přitom o chybu člověka, třeba strojvůdce nebo vlakvedoucího.
Osobní vlak na Vysočině mezi Martinicemi a Velkým Meziříčím ujel v úterý bez strojvedoucího několik kilometrů. Sedělo v něm přitom 11 cestujících, nikomu se nic nestalo.
Strojvedoucímu ujel vlak. Cestující z Vysočiny jeli několik kilometrů sami, v panice volali příbuzným
Číst článek
„Strojvedoucí podle informací, které nyní máme, vystoupil z vlaku kvůli technické závadě, aby se pokusil o opravu. Vlak se poté rozjel a při pětikilometrové rychlosti se mu zavřely dveře, takže nebylo ani možné do vlaku naskočit zpět,“ přibližuje nově pro iROZHLAS.cz mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Podobná nehoda se přitom nestala letos na české železnici poprvé. „Dva naložené nákladní vozy ujely 18. ledna na trať z Chodova směrem na Karlovy Vary. A projely, tuším, přes tři železniční přejezdy. Nehoda je zatím stále v šetření,“ dodává Drápal.
Podobné incidenty jsou přitom častěji chybou člověka, než selháním techniky. „Téměř vždy bývají tyto případy chybou člověka,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
A podobně mluví i Drápal z Drážní inspekce. „Často dochází k selhání lidského faktoru, ale není vyloučeno, že nemůže selhat i technika,“ doplňuje.
Jízda bez strojvedoucího. ‚Řešil venku poruchu, vlak se rozjel a dveře zavřely,‘ říká generální inspektor
Číst článek
Podle Drápala se ale takovéto události nestávají každý den. „Je to v řádu jednotek nebo maximálně desítek případů za rok. A většinou jde o odstavené vozy,“ upřesňuje mluvčí Drážní inspekce.
Častěji se pak podle Šťáhlavského stává, že ujedou nákladní vozy bez cestujících. „Většinou je to při posunu, kdy vagony mají odpojenou brzdu, protože se s nimi posunuje a manipuluje. Nejsou tak dostatečně zajištěné,“ podotýká.
Při podobných nehodách jsou pak dráhy schopné odklonit z cesty ostatní vlaky, a zajistit tak odbrzděné soupravě takzvanou zelenou ulici.
„Pokud se to zjistí, tak prioritou je bezpečnost. A snahou je určitě mu zajistit takzvanou zelenou ulici, všechny vlaky mu uhnou, aby nedošlo k nějaké nehodě,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Šťáhlavský.
Nehoda s 19 oběťmi
Strojvedoucímu v létě 2017 například ujel vlak RegioPanter ze zastávky Kadaň-Prunéřov. Několikrát pak projel Kadaní a urazil zhruba patnáct kilometrů. Ve vlaku nikdo nebyl. Podle Šťáhlavského šlo v tomto případě o chybu člověka.
Podobná nehoda se stala v létě roku 2009, kdy v Rájci-Jestřebí na Blanensku ujela souprava mezinárodního rychlíku Jan Jesenius. Tehdy v něm sedělo nanejvýš 15 cestujících a vlak bez strojvedoucího dosáhl rychlosti až 20 kilometrů v hodině.
Při nehodě navíc hrozila srážka vlaků. Souprava totiž couvala směrem k železniční stanici Blansko po koleji, po níž přijížděl nákladní vlak. Výpravčí ale přestavil výhybky tak, aby se soupravy minuly. Vlakvedoucí pak zastavil soupravu záchrannou brzdou. Incident se obešel bez zranění. Také tady šlo o selhání lidského faktoru.
Strojvedoucí si v Domažlicích odskočil na svačinu. Mezinárodní trať zablokoval téměř na 30 minut
Číst článek
Někdy ale vlaky ujedou bez strojvedoucího třeba i desítky kilometrů.
„Bude to tak patnáct nebo dvacet let nazpět, co z brněnského hlavního nádraží odjela souprava s dieselovou lokomotivou směrem na Českou Třebovou. Dojela snad až někam ke Svitavám a ujela tedy desítky kilometrů,“ vzpomínal Šťáhlavský z Českých drah.
„O soupravě se vědělo, a proto měla zajištěnou bezpečnou cestu,“ doplnil s tím, že ve vlaku byla jedna cestující. Také tehdy šlo podle něj o chybu lidského faktoru.
Mezi nejtragičtější nehody tohoto typu patří na české železnici srážka nákladních vagonů s osobním vlakem u obce Krouna na Chrudimsku v červnu 1995. Čtyři nákladní vagony se na lokální trati samovolně rozjely kvůli nepozornosti skupiny železničářů. V prudkém klesání pak nabraly až stokilometrovou rychlost.
Nedaleko vesnice Krouna na Chrudimsku pak narazily do motoráku, ve kterém bylo v tu chvíli 23 lidí. Přežili jen čtyři. Viníky neštěstí - vlakvedoucího a průvodčího nákladního vlaku - poslal soud za nedbalost a hrubé porušení předpisů a povinností do vězení na osm a pět let.
