Přímé vlaky Brno-letiště Vídeň. ‚V únoru zkušebně, od jara snad pravidelně,‘ věří brněnský radní
Brno odhalilo nové detaily k plánovanému vlakovému spojení na letiště ve Vídni. Vedení města loni oznámilo, že chce zařídit, aby z Brna jezdily na vídeňské letiště přímé vlaky bez přestupu na hlavním nádraží. Iniciátor myšlenky, radní Petr Kratochvíl z ODS, v rozhovoru pro Český rozhlas Brno řekl, že první vlaky by mohly vyjet letos na jaře – první testovací spoj vypraví koncem února.
„Není to věc jednoduchá, je v tom mnoho aktérů. Před námi taky stojí spousta technických otázek, kapacita spojů na rakouské straně, nedostatek vagónů a lokomotiv, takže s tímto se musíme vypořádat, ale byť pomalu, tak stále postupujeme dopředu a zájem zejména na úrovni Brna, ale i Jihomoravského kraje tam je,“ zdůraznil hned úvodem rozhovoru radní Kratochvíl.
Přímým vlakem z Brna na vídeňské letiště do méně než dvou hodin cesty. Takový je plán zástupců Brna, kteří usilují o nové spojení s mezinárodním leteckým uzlem
Klíčové technické detaily tak ještě nejsou vyřešené, stejně jako to, kdo by linku provozoval. Přesto radní věří, že na jaře se ji podaří spustit. „Týdně jednám s ministerstvem dopravy, Českými drahami, rakouským letištěm, rakouskými drahami, Jihomoravským krajem a podobně,“ vysvětluje Kratochvíl, který při představování plánu loni začátkem prosince prohlásil, že ho mrzí, že ho něco takového nenapadlo už dřív.
I přes složitost jednání si myslí, že první dva páry vlaků by mohly vyjet ideálně v dubnu. Jeden brzy ráno, druhý večer, tak aby vhodně navazovaly na odlety a přílety letadel. Cílem Brna je, aby takových spojů ve finále jezdilo šest denně tam a zpět.
Podpora vídeňského letiště
Brno se kvůli plánu spojilo s šéfem vídeňského letiště Julianem Jägerem. Od něj podle vyjádření magistrátu zaznívá podpora a taky to, že Rakušané jsou ochotní na provoz linky přispět. „Máme predikci, že z Jihomoravského kraje a okolí jede na vídeňské letiště pět set tisíc lidí ročně,“ zdůvodňuje Kratochvíl, proč je potenciální přímý spoj pro Vídeň zajímavý.
Česká strana, tedy převážně Brno a Jihomoravský kraj, by se na financování měla podílet taky. Odhad nákladů činí 50 milionů korun ročně za šest párů vlaků denně, při počátečním provozu to bude méně. „Nepovažuji to za významnou částku, pokud by třeba kraj dal 15 milionů korun a město taky 15 milionů. Podobně jsme podporovali i brněnské letiště, které přepravuje méně cestujících, než to, co by mohlo být ve Vídni. Takže věřím tomu, že zdroje na to najdeme,“ připomíná radní financování letecké linky Brno-Mnichov.
‚Vlak na baterky‘ ujel na jedno nabití 224 kilometrů. V zahraničí s jeho nasazením počítají už letos
Číst článek
Ta fungovala od roku 2015, skončila začátkem roku 2019 kvůli krachu aerolinek flybmi. Na provoz linky a její marketingovou podporu přispívaly samosprávy. Jen v posledním roce fungování na ni kraj poslal 22 milionů korun. Hejtmanství pak nabízelo desítky milionů novému dopravci, ale nikdo o provoz neměl zájem. Letecké spojení fungovalo podobně, jako by mělo i nyní chystané vlakové spojení – umožnit z Brna rychlý a pohodlný přístup na mezinárodní přestupní uzel.
Testovací jízda
Bez ohledu na spuštění pravidelného spojení chce Brno uspořádat letos v únoru první zkušební cestu. Mimořádná soukromá jízda je předběžně v plánu na 22. února. Zástupci města chtějí ukázat na to, že takové spojení je technicky možné. Vlakem by tak měla jet delegace z jihu Moravy i novináři.
„Chceme, aby člověk byl s jistotou do zhruba jedné a tři čtvrtě hodiny bez přestupu na letišti Schwechat. Přesedání na hlavním nádraží není komfortní. Ne každý mluví německy, ne každý chce s mnoha zavazadly nebo dětmi přestupovat na nádraží. Rakouské dráhy už na tento model nastoupily v oblasti Salzburgu a Lince, odkud přiváží lidi na letiště a tím se letišti zvýšil počet cestujících,“
Snahou Brna je zajistit cestujícím co největší komfort. Ideální případ je takový, že by cestující mohli odbavit svá zavazadla už v Brně a že součástí letenky by byl i lístek na vlak. To všechno jsou detaily, o kterých ještě není rozhodnuto.
Brněnské letiště loni těžilo z nákladní dopravy
Letiště Brno patří Jihomoravskému kraji, dlouhodobě ho pronajímá. Pandemie covidu situaci v letectví výrazně zasáhla. Letiště Brno loni odbavilo přes 186 tisíc cestujících. Je to o 100 tisíc víc než v roce 2020, ale jen třetina oproti rekordnímu roku 2019. Přesnější údaje letiště teprve zveřejní, včetně skutečné ztráty. Tu už loni odhadlo asi na 5 až 10 milionů korun, tedy menší než v roce 2020. Provozu napomohl výrazný rozvoj nákladní dopravy.
„Velkým plusem je pro nás skoro raketový start linky DHL Express a tradičních TNT a FedEx. Ty stojí za tím, že jsme v roce 2021 odbavili skoro 13 tisíc tun nákladu. To je třikrát více než v předchozím roce. Nadále platí, že doprava pro běžné cestující je pro nás prioritou, ale v dobách krize je to právě ta nákladní, která ji vhodně doplňuje,“ prohlásil mluvčí letiště Jakub Splavec.
Bez strojvedoucího, jen s kamerami a senzory. Experti v Česku zkouší autonomní vlak
Číst článek
Letiště o pravidelné linky spíše přicházelo, anebo se dlouho neudržely, případně kvůli nejisté situaci na trhu skončily ještě před startem. Z Brna teď pravidelně létá linka do Londýna. Snahou letiště je spustit další linky například do Francie nebo Německa. Kdy to bude, jisté není, situace je nevyzpytatelná. Letiště Brno zároveň plánuje další rozvoj logistického areálu. S výstavbou dalších hal ale nesouhlasí Brno a jeho městské části, které požadují, aby letiště bylo nejprve napojené na nový sjezd z dálnice D1 a byl hotový obchvat Tuřan. Podmínka pro novou výstavbu je zakotvená i v návrhu nového územního plánu, který chce město letos v červnu schválit. Zprovoznění zmíněných dopravních staveb je záležitostí příštích pěti až deseti let.
