Vlčí máky zaplaví česká města. Den válečných veteránů připomenou i nasvícené budovy
Až do konce listopadu můžete zakoupením květu vlčího máku přispět do sbírky ke Dni válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu. V tento den v roce 1918 skončila první světová válka. Jednu ze sbírek organizují třeba vojáci pro Vojenský fond solidarity, další vyhlásila organizace Post Bellum, která natáčí životní osudy veteránů, odbojářů i dalších nezlomných lidí, a 17. listopadu některým z nich udělí Cenu Paměti národa.
„Můj vztah k válečným veteránům? Člověk je vděčný, ale mám pocit, že je to málo. Je škoda, že se to připomíná jenom ten jeden den v roce,“ říká paní Jolana, která se zastavila u stánku Paměti národa a koupí symbolického květu vlčího máku přispěla do sbírky.
Mají v nás někoho, koho znají. Dali nám důvěru, když nám vyprávěli svůj příběh, popisuje Petra Dosoudilová vztah s pamětníky, kterým pomáhá Centrum pomoci Paměti národa. Poslechněte si reportáž
„Snažíme se, aby si nás lidi pamatovali a sbírka byla pro ně snadno rozpoznatelná,“ říká Jakub Pánek, hlavní koordinátor sbírky ke dni válečných veteránů. „Zároveň se ale snažíme vymýšlet nové cesty, jak sbírku víc dostat k lidem. Třeba teď možností přispět kartou nebo mobilem.“
Jak se zapojit?
Makové květy je až do konce listopadu možné pořídit v kavárnách, obchodech, galeriích, informačních centrech a na mnoha dalších místech, která se do sbírky zapojila. Od 7. do 11. listopadu také v ulicích měst od dobrovolníků s kasičkami.
Sbírku je možné podpořit také platbou online nebo nákupem máků a dalších předmětů na e-shopu Paměti národa. V krajských městech sbírku doprovodí symbolická maková pole a venkovní výstavy.
Válečným veteránům pomáhají v Česku tři komunitní centra. Loni se na ně obrátilo přes 300 vysloužilců
Číst článek
Veškeré informace o sbírce najdete na webu denveteranu.cz.
Pomoc ruku v ruce s důvěrou
Výtěžek letošní sbírky poputuje na další natáčení příběhů válečných veteránů a hrdinů, které vysílá také Český rozhlas v rámci cyklu Příběhy 20. století. A větší část výtěžku letos poprvé půjde na činnost Centra pomoci Paměti národa.
V době covidu, která byla obzvlášť těžká zejména pro seniory, dobrovolníci z tohoto centra zřízeného organizací Post Bellum například volali pamětníkům. Ptali se jich, jestli něco nepotřebují, mnoha z nich pomohli zařídit nákup, zprostředkovali očkování i jinou lékařskou péči ven nebo jim zašli vyvenčit pejsky.
„Mají v nás vlastně někoho, koho znají, komu se svěřili. Dali nám důvěru, když nám vyprávěli svůj příběh,“ dodává Petra Dosoudilová z Post Bellum.
Hrdinů je stále hodně
V Česku žije ještě kolem 200 veteránů druhé světové války. Většinu jejich příběhů už se pro projekt Paměti národa podařilo natočit.
„Hrdiny nejsou jen přímí účastníci bojů z druhé světové války, ale třeba i účastníci pražského povstání, členové druhého i třetího odboje, a těch je stále hodně a potenciál pro zaznamenání dalších příběhů je tedy stále velký,“ pokračuje Petra Dosoudilová.
Světlo ve tmě
V rámci připomínky Dne válečných veteránů organizace Post Bellum nasvítí 10. a 11. listopadu večer několik budov v Praze, Ostravě, Plzni a Liberci, které jsou nějak spjaté s příběhy válečných hrdinů a ostatních bojovníků za svobodu a demokracii.
Do světelného kabátu se tak obleče třeba chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se českoslovenští parašutisté před 80 lety bránili nacistické přesile, nebo budova Českého rozhlasu, která sehrála velmi důležitou roli jak během Pražského povstání v roce 1945, tak i během srpnové invaze 1968.
