Kvalita vody se podle kontrolního úřadu nelepší, i když na to jdou miliardy. Někde je i horší

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

voda, vodovod, vodovodní kohoutek, baterie, sklenice, ilustračka

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila (ilustrační foto) | Foto: Henryk Niestrój | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům.

Stát pak vydává miliardy z peněz Evropské unie na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.

Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky. Více informací zde: bit.ly/3zdwZps

07:14 – 19. 07. 2021

2 8

Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů.

Kontroloři zjistili chyby v hospodaření památkového ústavu. Upozornili i na nedostatky v zadávání zakázek

Číst článek

Ministerstvo zemědělství navíc podle kontrolorů jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování tzv. zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly.

„U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ uvedli kontroloři.

Pesticidy a hnojiva

„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo zemědělství.

Kontrolní úřad: Správa sociálního zabezpečení byla neefektivní, na pojištění vybrala 1,8 bilionu korun

Číst článek

Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.

Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.

Kontrolní úřad: Až třetina peněz na hromadnou dopravu se nevyčerpá, důvodem je i odklad metra D

Číst článek

Podle kontrolorů stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Úřad doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun.

„Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme