Přežila demolici, roky chátrala.
Podívejte se do zrekonstruované vodárenské věže na Letné


Bez vody byla více než 100 let a přežila i demolici. Letenská vodárenská věž a její prostory, kde aktuálně finišují rekonstrukční práce, budou sloužit hlavně domu dětí a mládeže. V místě je připravena i knihovna a moderní prostory má v areálu i mateřská škola. Ta letos v září přivítá 22 nových žáků. Server iROZHLAS.cz připravil fotoreportáž z míst, které už se brzy zaplní dětmi i dospělými.

Praha

Zaujme na první pohled. Hned po vstupu do areálu letenské vodárenské věže stojí u přední strany výrazně zelená historická pumpa z 80. let 19. století. Její opravu měli na starosti restaurátoři. Původně přitom čerpadlo stálo před budovou městského chudobince v Praze. Nyní tam sídlí ministerstvo spravedlnosti.

Projekt na rekonstrukci letenské vodárenské věže vypracovala architektonická kancelář Petra Hájka.

Ta se snažila o citlivou rekonstrukci tak, aby ty z původních prvků stavby, které bylo možné ještě využít, byly do rekonstrukce zakomponovány. Například dřevěná část zábradlí je částečně nová, tmavší části madla jsou ale původní.

Rekonstrukce věže, která je od roku 1992 památkově chráněná, začala v říjnu před dvěma lety. Kromě odborné komise na ni dohlížel i zástupce starosty na Praze 7 Pavel Vyhnánek (Praha 7 sobě). Podle jeho slov bude celková cena všech prací zhruba šest desítek milionů korun, přičemž část peněz získala radnice od pražského magistrátu, z části jde o evropské finance.

Rekonstrukce se dočkaly i jednotlivé klubovny ve věži, kde dříve sídlila například čajovna. Každý prostor má k dispozici i sociální zařízení. Při rekonstrukci byly odstraněny také stropní podhledy, které ukrývaly dochované malované stropy. I ty se dočkaly odborné práce od restaurátorů.

Rekonstrukce vodárenské věže odhalila malované stropy.


V letních měsících by se do letenské věže měl vrátit dům dětí a mládeže, který tam roky fungoval. Kromě místa pro klubovny bude v jedné části i klubová knihovna.

V přístavbě vedle věže zase bude fungovat nová třída mateřské školy. Letos v létě by měla přivítat 22 dětí.

Části výhledu z vnějšího ochozu věže brání Molochov, známý letenský blok bytů, který byl dokončen v roce 1938. I proto se do nejvyššího patra věže, ve kterém byla dříve vodní nádrž, chystá ještě periskop s teleskopem. Ten nabídne pohled do širokého okolí Prahy, tedy i za Molochov.

V předposledním patře přesně 38,3 metru vysoké věže, které už ale není přístupné veřejnosti, se nachází i původní hodiny.

Letenská vodárenská věž byla postavena v letech 1887 až 1888. Celý areál měl zásobit vodou část Bubenče a Holešovic. Dlouho ale věž nefungovala, z vodárenského provozu byla vyřazena už v roce 1913. Poté sloužila jako bydlení pro zaměstnance vodárny.

Věž byla postavena v roce 1888, z provozu ji vyřadili o 25 let později.


Poslední, tedy půdní patro ukrývá zvony.

Hana Mazancová a Michaela Danelová

|Filip Jandourek, Hana Mazancová |Regiony

Unikátní pohled do vodárenské věže na Letné: přes 100 let bez vody, přežila demolici a voní čajem

Na pořádnou opravu čekala několik desítek let. Letenská vodárenská věž na Praze 7 aktuálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Zpravodajský web Českého rozhlasu připravil virtuální prohlídku prostor, které mají ve finále sloužit pro dům dětí a mládeže, mateřskou školu nebo jako knihovna a čajovna. Celková oprava budovy vyjde na 54 milionů korun, dokončena má být letos v listopadu.

|Hana Mazancová, Regina Květoňová |Regiony

Virtuální prohlídka Transgasu před demolicí. Slavné Loosovo schodiště pomalu mizí

Budova Transgasu, jedna z nejradikálnějších staveb brutalismu u nás, se pomalu chystá na demolici. Aktuálně v ní probíhají vyklízecí práce. Z poloviny už zmizelo zábradlí slavného schodiště podle návrhu architekta Iva Loose. Zpravodajský web Českého rozhlasu místo navštívil s kamerou a pořídil unikátní snímky, díky kterým se dostanete do míst, která budou zanedlouho srovnána se zemí.

|Filip Jandourek, Anna Jadrná |Regiony

Virtuální prohlídka: po stopách obětí komunismu. Šibenice v Brně patřila k nejobávanějším místům

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA. Brněnská šibenice patřila po nástupu komunismu k nejobávanějším místům v Československu. Oběti v krajské věznici na Cejlu umíraly čtvrt hodiny a smrt byla velmi trýznivá a pomalá. Až loni se podařilo určit místo, kde se popraviště přesně nacházelo. Zpravodajský web Českého rozhlasu připravil virtuální prohlídku, ve které se můžete vydat po stopách obětí komunistického režimu.