Vodní záchranáři jsou v pohotovosti 24 hodin denně. Pracují ve svém volném čase a zadarmo

Vodní záchranáři drží přes léto nepřetržitou pohotovost v kempech a na plážích velkých přehrad. Jsou to dobrovolníci, kteří jako záchranáři pracují ve svém volném čase. Na jihu Moravy pak fungují čtyři skupiny vodní záchranné služby. Jak vypadá jejich pracovní den, natáčel na Novomlýnských nádržích náš reportér Tomáš Jelen.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před vstupem do člunu se člověk musí vybavit přilbou a záchrannou vestou. Záchranáři si pak před výjezdem z loděnice přivážou klíčky od lodi k noze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vodní záchranáři jsou v pohotovosti 24 hodin denně. Pracují ve svém volném čase a zadarmo. Natáčel Tomáš Jelen

„Je to pojistka. Pokud bych vypadl z člunu, tak je vytrhnu a člun se zastaví. Nedojde k tomu, že bych třeba spadl pod motor a člun ujel pryč,“ vysvětluje vodní záchranář Leoš Novák.

Člun může po hladině uhánět rychlostí až 60 kilometrů za hodinu. Z člunu záchranáři sledují nejen břeh, ale i nežádoucí předměty na hladině, které by mohly být nebezpečné pro lodní provoz.

„Takové překážky musíme označit, zaměřit je GPSkou. Pokud to jde, tak je vytáhnout z vody ven. Jezdí tady parník a jachty, tak aby se nestal úraz nebo nedošlo k poškození nějaké lodi,“ vysvětluje Novák.

Vychytávka záchranářů, jak neztratit klíče. | Foto: Tomáš Jelen | Zdroj: Český rozhlas

Kromě toho sledují plavce ve vodě a dohlížejí na sportovce na hladině. Nové mlýny jsou populární jak mezi jachtaři, tak u příznivců takzvaného kiteboarding, kdy surfaře na prkně pohání velký padák nazývaný kite.

„Záchranáři na Nových mlýnech od roku 2001 tuhle činnost vykonávají dennodenně bez nároku na odměnu,“ říká ředitel vodních záchranářů na Novomlýnských nádržích Stanislav Hrdlička.

Stejně jako ostatní skupiny vodní záchranné služby v Česku i tato funguje jako zapsaný spolek. Záchranáři jsou tedy dobrovolníci a spolek nedostává žádné peníze od státu.

Jejich příjmy pochází z velké části z příspěvku od Jihomoravského kraje. Ten pokrývá náklady na pohonné hmoty, opravy, investiční prostředky na novou techniku, jako například rychlý záchranný automobil nebo čluny, nebo nákladní vozidlo od hasičského záchranného sboru a starou sanitku, kterou zrenovovali a používají.

Jihomoravský kraj letos rozdělil mezi čtyři skupiny vodních záchranářů asi dva a tři čtvrtě milionu korun. Na zbytek nákladů si musí jednotlivé spolky vydělat. Třeba pořádáním kurzů nebo zajišťováním první pomoci na kulturních a sportovních akcích.

Vodní záchranáři na Novomlýnsku. | Foto: Tomáš Jelen | Zdroj: Český rozhlas

Tomáš Jelen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme