‚Letošní léto může být poslední v 54 dlouhé historii.‘ Vodní záchranáři mají problém s financováním

Letošní sezóna je pro vodní záchranáře v Česku možná tou poslední. Radiožurnálu to řekl prezident Vodní záchranné služby Českého Červeného kříže David Smejkal. Podle něj je důvodem růst cen a nedostatečné finance od státu. Samotní záchranáři přitom pracují dobrovolně a zadarmo.

Seč/Rozkoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodní záchranáři nezachraňují pouze lidské životy, ale odstraňují například velké překážky ve vodě (kmeny stromů...).

„Letošní léto by mohlo být tím posledním v 54 let dlouhé historii,“ vysvětluje prezident Vodní záchranné služby David Smejkal (ilustrační foto) | Foto: Tomáš Jelen | Zdroj: Český rozhlas

Vodní záchranáři na sezónu požadovali dotaci patnáct milionů korun, podle Smejkala ale dostali jen pět. „Z těchto pěti milionů korun by se měli zaplatit dva zaměstnanci, opravy, údržby, palivo, z těchto peněz to udělat nelze. Takže by letošní léto mohlo být tím posledním v 54 let dlouhé historii,“ vysvětluje Smejkal.

Sezona na Slapech bude. Vodní záchranáři slibují, že u přehrady budou hlídat, i kdyby se na to museli složit

Číst článek

Třeba v Seči na Chrudimsku kvůli nedostatku financí omezí kontrolní jízdy po přehradě, aby ušetřili za palivo. I tak jim ale peníze na celé léto nevystačí.

„Snažíme se tady udržet alespoň minimální počet dva lidi, když by byli tři a více, tak je to samozřejmě lepší. Máme členy, kteří jsou zaměstnaní na směny, u hasičů, u záchranné služby, v nemocnici, lékaři, ale je spousta lidí, kteří jsou zaměstnaní na plný pracovní úvazek a můžou tomu věnovat maximálně nějaké víkendy,“ říká vedoucí chrudimských vodních záchranářů Lukáš Jambor.

Ani v nejhorším případě ale Lukáš Jambor vyklizením pozic nepočítá. Spolek se ale může dostat do situace, kdy si službu pro ostatní bude muset dotovat sám.

Nezbývá na školení

Libor Dvořák je velitelem stanice vodních záchranářů na přehradní nádrži Rozkoš. Ta je osmou největší v Česku. Přes léto se tady vystřídá dvacítka záchranářů, slouží v týdenních turnusech nejčastěji po třech, pracují zde zadarmo.

Nemáme peníze ani na litr benzinu, na Slapech vydržíme jen týden, varuje šéf vodních záchranářů

Číst článek

Vodní záchranáři na Rozkoši mívají přes léto zhruba devadesát zásahů. Někdy jsou to drobnosti, jindy jde skutečně o život. Právě teď školí členové vodní záchranné služby středoškoláky, možná budoucí záchranáře. Je to jedna z možností, jak si přivydělat na běžný provoz, stejně jako půjčování lodí nebo šlapadel.

Kvůli nedostatku financí a vyšším cenám benzínu uvažují o tom, že omezí preventivní výjezdy, včetně těch, kdy zaškolují začínající, nebo méně zkušené kolegy za špatného počasí.

To je ale velký problém podle Martina Kusendy, člena celostátního prezidia Vodní záchranné služby. „Jiné je to dneska, když je krásně, to ovládání plavidla a jiný je to když tady máme půlmetrové vlny a fouká nám vítr,“ vysvětluje.

Vodní záchranáři v létě slouží na 16 místech po celém Česku, například na vodních nádržích Lipno, Orlík, Slapy nebo Nové Mlýny. Vodní záchranná služba Českého Červeného kříže byla založena v roce 1968.

Daniela Tollingerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme