Podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí se mají změnit. Novela má pomoci například při evakuacích
Podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území by se mohly upravit. Vláda na středečním zasedání schválila ústavní novelu, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Předloha nyní zamíří do Parlamentu.
Podle Ústavy nyní přísluší Parlamentu vyslovovat souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR, pokud není takové rozhodnutí vyhrazeno vládě.
Kabinet může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.
Landovský: Přijetí Švédska a Finska do NATO pomůže Ukrajincům, sníží se tím schopnost Ruska útočit
Číst článek
O takovém rozhodnutí vláda informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit. Novela přidává další případ, kdy může vláda o vyslání rozhodnout, a to ochrana života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti ČR.
Změna má pomoci třeba při zvládání migrační vlny, operativnější rozhodování by mohlo podle obrany pomoci i v případě epidemie. Jako další argumenty pro změnu úpravy zmiňuje novela evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu loni v srpnu či letošní ruskou invazi na Ukrajinu.
Samostatně nyní rozhoduje vláda i o průjezdu či přeletu ozbrojených sil jiných států přes území ČR, o účasti českých ozbrojených sil na cvičení v cizině nebo cizích ozbrojených sil na cvičeních v Česku.
Podle novely komplikuje praxi formulace Ústavy. „Především použití jednotného čísla u slov přelet a průjezd implikuje, že vláda by měla rozhodovat o každém jednotlivém přeletu či průjezdu," stojí v návrhu.
Vláda požádala unii o proplacení pomoci Ukrajině. 3,2 miliardy chce použít na modernizaci armády
Číst článek
V praxi lze takto ale rozhodovat těžko, například i v roce 2020 ovlivněném covidem-19 bylo průjezdů 255 a přeletů 6829, uvádí návrh. U přeletů navíc praxi upravují diplomatická povolení platná obvykle na celý kalendářní rok a konkrétní přelety se oznamují jen několik hodin předem. „V těchto případech je de facto nemožné, aby bylo o konkrétním přeletu rozhodováno vládou předem,“ vysvětluje obrana.
Za ústavně problematické návrh označuje, že Parlament se dozvídá o konkrétních přeletech zpětně. Nemůže tak svou pravomoc zrušit rozhodnutí vlády uplatnit u jednotlivých případů. V ustanovení by tak mělo být nově uvedeno, že vláda o přeletech, přejezdech či cvičeních rozhoduje bez souhlasu Parlamentu.
Současně ale zůstane zachována možnost obou komor rozhodnutí zrušit. „Stejně tak by bylo zachováno pravidelné informování obou komor Parlamentu o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států realizovaných za pololetí," uvádí návrh.
Předlohu nyní projedná Parlament. Ve sněmovně je pro schválení změny Ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů.
