Vojenská služba by mladým neuškodila, tvrdí Kulhánek. Lepší jsou aktivní zálohy, oponuje Hilšer

Jaké jsou politické priority uchazečů o post hlavy státu? Kam by podle nich měla směřovat Česká republika? Osm prezidentských kandidátů představí své názory na zásadní politické otázky ve čtveřici duelů. Prezident Miloš Zeman, který usiluje o znovuzvolení, se předvolebních debat odmítl účastnit.

DUEL PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vratislav Kulhánek a Marek Hilšer | Zdroj: Český rozhlas Plus

„S referendy se musí velice opatrně. Jsem ten poslední, kdo by chtěl občanům upírat možnost rozhodovat. Nejsem ale příznivce referend, protože v nich často rozhoduje menšina,“ řekl v duelu Českého rozhlasu Plus Marek Hilšer, který pro svou kandidaturu získal podporu senátorů. 

Upozorňuje také na možné výkyvy veřejného mínění v důsledku neobvyklých událostí nebo lží a dezinformací. Pod vlivem chvilkových emocí pak lidé mohou učinit rozhodnutí s dalekosáhlými dopady. Stát i školy by prý měly provádět osvětu v tom, kde hledat věrohodné informace. 

Vratislav Kulhánek, který kandiduje díky podpisům poslanců, nemá problém s referendy na místní úrovni o konkrétních problémech. Pokud ale věc vyžaduje fundované rozhodnutí, s referendem nesouhlasí. 

„Těžko zabránit tomu, aby se lidé nerozhodovali na základě zmanipulovaných a falešných informací. Referendum je vždy do určité míry emocionální záležitost a emoce lze velmi snadno ovlivnit,“ zdůrazňuje.

Obrana a NATO 

Podle Kulhánka by neuškodilo znovuzavedení povinné vojenské služby v délce tří až šesti měsíců. „Mladí lidé by tam asi nezískali znalosti potřebné pro vedení moderního boje, ale uvědomili by si, že existuje něco jako disciplína. Její nedostatek nám dělá dost problém,“ soudí. 

Hilšer obnovení základní vojenské služby odmítá, oceňuje ale nastolenou cestu obnovy aktivních záloh. „Je to směr, kterým by se armáda mohla ubírat,“ myslí si. 

Ústavní role prezidenta 

Zeman pohrdá svými vlastními voliči, myslí si Drahoš. Nemá se schovávat, souhlasí s ním Topolánek

Číst článek

„Chtěl bych být aktivní prezident, ne kladeč věnců, a otvírat důležité společenské otázky. Plánuji intenzivně komunikovat s Parlamentem i vládou, určitě bych se účastnil jejích jednání,“ slibuje Hilšer. 

Také Kulhánek by se rád účastnil jednání Parlamentu a vlády, pokud by se tam probíraly pro něj relevantní body. „Vláda má vládnout a kontrolovat ji má Parlament. Nepovažuji za rozumné si pravidelně povolávat ministry,“ připomíná. 

Zahraniční orientace  

„Jsme součástí Evropské unie, a tak to musí zůstat, je to náš životní zájem. V ekonomické diplomacii bych se orientoval na Latinskou Ameriku,“ deklaruje Hilšer. Naopak Kulhánek by se ve světě více zaměřil na region jihovýchodní Asie, Indie nebo v budoucnu Írán. 

Členství v Evropské unii je i pro něj klíčové, spíš než se zeměmi Visegrádské skupiny by se ale snažil spojit se státy typu Belgie, Nizozemska, Španělska nebo Itálie. „Ve spojení s nimi bychom měli daleko silnější hlas. A rád bych, aby s námi bylo i Rakousko a Slovensko.“ 

„Středoevropský prostor je důležitý, ale v Maďarsko a Polsko se vzdaluje klasickým demokraciím. A pokud by ta spolupráce měla znamenat, že bychom se stali opozicí vůči Evropě a okopávali kotníky ostatním státům, tak to pro mě nemá smysl,“ přitakává Hilšer. 

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme