Armádní objekty střeží neozbrojení příslušníci vojenských lesů. Branný výbor požaduje změnu
Nemají zbraň, vojenský výcvik a řada z nich se také blíží důchodovému věku. Přesto příslušníci vojenských lesů a statků už léta střeží důležité armádní objekty. Armáda situaci vysvětluje tím, že pro strážní službu nemá dostatek profesionálních vojáků a za nasmlouvané služby stát ušetří. Část poslanců sněmovního výboru pro obranu se ale obává, že je jen otázkou času, kdy se podceňování bezpečnosti vymstí a žádají změnu.
Neozbrojení příslušníci vojenských lesů a statků slouží třeba na vstupní bráně vojenského letiště v pražských Kbelích. Na místě, odkud běžně startují letadla s nejvyššími představiteli armády i státu.
Interpelaci na ministryni obrany proto nedávno podala předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová z ODS. „Když jsme o tom diskutovali i v minulém volebním období, tak nám nebylo odpovězeno na otázky, jestli ti lidé mají nějaké bezpečnostní prověrky. Jakou mají fyzickou zdatnost. Jestli procházejí nějakým výcvikem. Když by se někdo pokoušel třeba najet na letiště, tak jakým způsobem toho člověka budou zastavovat, než bude pozdě,“ popisuje Černochová pro Radiožurnál.
Vysílačky za 130 milionů. Hradní stráž dostane nové vybavení, nadřízení uvidí i jejich pohyb
Číst článek
Že armádní objekty nestřeží vojáci, se nelíbí ani poslanci KSČM, dlouholetému členovi branného výboru Alexanderovi Černému, který býval sám profesionálním vojákem.
„Bylo to i v minulosti, vždycky jsme to kritizovali. Nepůsobí to příliš profesionálně. Když někam dorazíte a vidíte, kdo tam ostrahu zabezpečuje, a nemá to úroveň. Dokud se nestane nějaká mimořádná událost s touto činností spojená, tak se dost těžko budou hledat argumenty. Ale my si v podstatě vytváříme sami situaci, kdy jako bychom si koledovali o to, že potenciálně nějaký větší malér může nastat,“ říká Černý.
Také vojenský veterán a poslanec branného výboru Radovan Vích z SPD má za to, že důležité armádní objekty by měli střežit profesionální vojáci, anebo členové aktivních a dobrovolných záloh. Příslušníci vojenských lesů a statků podle něj mají především pečovat o výcvikové prostory armády.
Nedostatek vojenských profesionálů
Generální štáb ale kritiku poslanců odmítá a trvá na tom, že pro strážní službu nemá dostatek vojenských profesionálů. „V případě náhrady této služby by pro plnění úkolu ostrahy objektů bylo nezbytné vyčlenit navíc cca 2200 vojáků armády nebo příslušníků vojenské policie. Nakupovaná služba je také ekonomicky výhodná. Náklady na vojáky jsou asi 2,2krát vyšší,“ vysvětluje mluvčí Vlastimila Cyprisová.
Zakázka na izraelské radary za miliardy zajímá kriminalisty, naznačila ministryně Šlechtová
Číst článek
Příslušníci vojenských lesů a statků, kteří hlídají armádní objekty, podle Cyprisové vždy absolvují odbornou přípravu a většina z nich jsou také bývalými vojáky.
Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová za hnutí ANO nechtěla situaci přímo komentovat. Řekla ale, že se chystá vojenské lesy a statky, které spadají pod ministerstvo obrany, prověřit.
„Vojenské lesy jsou v uvozovkách v mém hledáčku řešení. Chci se tam podívat i na zaměstnance, kteří nám střeží naše objekty. Protože pro mě je naprosto klíčové, aby objekty, které jsou například v utajovaném režimu, byly střeženy řádnými zaměstnanci a byli k tomu vybaveni, měli k tomu působnost,“ popisuje Šlechtová.
Od roku 2005 do loňska zaplatilo ministerstvo obrany Vojenským lesům a statkům za ostrahu objektů přes 4 miliardy korun. A už připravuje další smlouvu, která spolupráci od příštího roku prodlouží.
