Šéf Vojenského zpravodajství: Rusko o vrbětické kauze vědělo s předstihem, na oznámení se připravilo

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Beroun odmítl, že by měl informace o záměru Babiše a Hamáčka informace k Vrběticím nezveřejnit | Foto: Petr Horník | Zdroj: Právo / Profimedia

Podle několika zdrojů webu Seznam Zprávy byl Beroun jedním z účastníků schůzky na ministerstvu vnitra 15. dubna, na které Hamáček sdělil plány své cesty do Moskvy. Na dotaz Hospodářských novin, zda má informace o tom, že Hamáček či Babiš zvažovali informace o Vrběticích nezveřejnit, odpověděl „ne“. Jednoslovným „nikdy“ pak odpověděl na dotaz, zda by doporučil kterémukoli z ústavních činitelů cestu do Ruska v době od prvních informací o kauze Vrbětice až po zveřejnění případu.

Otazníky kolem Hamáčkovy cesty do Moskvy: chybějící Koudelka, povolání velvyslance či mlčící Babiš

Číst článek

„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem, než došlo k vlastnímu oznámení toho případu. Takže Rusové na to zjevně byli připraveni a přizpůsobili tomu svou strategii,“ řekl Hospodářským novinám Beroun.

Jak rychle ruské servery najely na téma Vrbětic, popisoval v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz i František Vrabel, šéf společnosti Semantic Visions, která se odhalováním dezinformací dlouhodobě zabývá. „Ještě v sobotu 17. dubna ráno se na dezinformačních webech psalo v drtivé většině jen o covidu-19. Už v neděli ale bylo dezinformací týkajících se útoku GRU třikrát víc než těch o koronaviru. Došlo tedy k dramatické proměně,“ řekl Vrabel.

Citlivé vyšetřování

Kybernetický prostor je podle Berouna odrazem běžného života a společnosti. Odehrávají se v něm rizika či konflikty, které se odrážejí v reálném světě. „Někdy je to dokonce indikátor toho, co se teprve bude dít. Často jde o úvodní fázi událostí, k nimž dojde ve společenském a politickém životě,“ zmínil.

Jan Beroun

V čele Vojenského zpravodajství stojí od roku 2014. V minulosti absolvoval Akademii americké FBI, působil u kriminální policie, pracoval pro z Úřad pro zahraniční styky a informace. Loni na podzim ho prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.

„Obecně se k Vrběticím nechci vyjadřovat. Je to případ, který se zpracovává trestněprávně a zpravodajské služby se k tomu snaží sehnat co nejvíc informací. Když tyto dva procesy běží souběžně, tak je velmi citlivé se k tomu vyjadřovat, aby vyšetřování zůstalo objektivní a probíhalo utajeným způsobem,“ řekl listu Beroun.

Vicepremiér Hamáček chtěl podle serveru Seznam Zprávy při své neuskutečněné dubnové cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to popírá. Část opozice jej vyzvala k demisi, Hamáčka naopak podpořili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Sněmovna o případu začala v utajeném režimu jednat v úterý odpoledne za účasti šéfů tajných služeb či Pavla Zemana. Debatu poslanci nedokončili. Kdy bude pokračovat, není jasné.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme