Vojenským újezdem Brdy pochodovali odpůrci protiraketového radaru
Odpůrci případného amerického radaru v naší republice v sobotu pochodovali po Brdech, kde by protiraketová základna mohla stát. Start protestního pochodu v Jincích narušil incident s aktivistou Janem Šináglem, který se s americkou vlajkou nad hlavou snažil protestující přesvědčit o kladech radaru. Ve strkanici pak přišel o část žerdi praporu.
Na dvanáctikilometrovou cestu přes vojenský újezd Brdy se pak vydalo asi 200 odpůrců základny. Cíle této akce Českému rozhlasu přiblížil mluvčí pořádající iniciativy "Ne základnám" Jan Májíček: "Pokračovat v protestech proti umístění radaru, zároveň chceme propojit lidi z Brd a České republiky navzájem, aby měli kontakty, informace a možnost diskutovat o tom, co by případné umístění radaru znamenalo."
Argumenty odpůrců radaru jsou špatná komunikace vlády, částečně nevyjasněné otázky zdravotních rizik a také nesouhlas většiny občanů, potvrzuje starosta obce Trokavec Jan Neoral a dodává: "Vlastně nemáme žádné speciální požadavky na vládu. My prostě chceme jen s vládou vést dialog na základě dialogu s odborníky, zejména o nebezpečích mezinárodního dopadu, o nebezpečích pro obyvatele České republiky."
Ne všichni starostové a obyvatelé obcí v blízkosti uvažovaného radaru s ním ale nesouhlasí. Zakládající listinu spolku obcí proti základně nepodepsali zástupci Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí, tedy obcí z Plzeňského kraje.
Starosta Strašic na Rokycansku Jiří Hahner se nepodepsal i proto, že ještě čeká na výsledek místního referenda: "Zatím čerpáme z podkladů květnové ankety. Té se bohužel účastnilo jen 20 % voličů. Z toho usuzujeme, že tato problematika není pro obyvatele Strašic stěžejní, že jsou daleko důležitější věci, které je více zajímají."
Referenda nebo ankety se kvůli americkému radaru v Brdech konaly už v řadě měst a obcí na Rokycansku, Plzeňsku, Příbramsku a Berounsku. Výsledky hlasování byly vždy jasně proti radaru. Plán USA se nezamlouvá ani širší veřejnosti. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění jsou proti základně více než dvě třetiny občanů. Pokud by bylo zařízení začleněno do systému NATO, bylo by proti sice méně lidí, stále by to však bylo více než polovina.
Opoziční sociální demokraté a komunisté chtějí, aby se o případné stavbě hlasovalo v referendu. Hlavní vládní strana ODS naopak soudí, že všelidové hlasování by bylo nezodpovědné, a chce případnou dohodu s USA ratifikovat v parlamentu. Zelení by na podporu radaru přistoupili, pokud by v budoucnu zařízení spadalo pod NATO.
Protiraketový radar by měl stát ve vojenském prostoru nedaleko obce Míšov na Plzeňsku. V Polsku má být silo s desítkou protiraketových střel.
