Volba šéfa Poslanecké sněmovny se mění v drama

Skutečné poměry sil v dolní komoře parlamentu dnes testuje tajná volba jejího předsedy. Budoucí vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů utrpěla ve sněmovně první neúspěch. Kandidát ČSSD Lubomír Zaorálek totiž nebyl v prvním kole tajné volby zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. Dostal jen 99 hlasů, což je o o dva méně, než potřeboval. Jediný Zaorálkův protikandidát Václav Klaus z ODS dostal 76 hlasů. Oznámil to předseda parlamentní volební komise Pavel Hojda. Následuje druhé kolo tajné volby, při němž k vítězství bude jeden z obou kandidátů potřebovat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna | Foto: Jan Rosenauer

Poslanec za US-DEU Karel Kühnl je přesvědčen, že poslanci Koalice hlasovali v tajné volbě pro Zaorálka a chybějící hlasy byly podle něj od poslanců ČSSD. Jak řekl Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu, měla by si ČSSD "udělat pořádek." Podle místopředsedy ODS Ivana Langra ukazuje výsledek prvního kola křehkost vládní koalice. První kolo nebylo překvapením ani pro předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka.

O tento post se ucházejí sociálnědemokratický kandidát Lubomír Zaorálek a předseda nejsilnější opoziční strany ODS Václav Klaus, který stál v čele sněmovny v minulém volebním období. Za favorita byl ještě před volbou označován Zaorálek - s plnou podporou budoucí vládní koalice by teoreticky měl získat potřebný počet - 101 hlas. Jak však ukázalo první kolo, tajná volby to nepotvrdila.

Poslanci ve čtvrtek nejprve ustavili svůj mandátový a imunitní výbor. Poté přerušili na několik desítek minut schůzi, aby tento výbor zvolil svého předsedu a ověřil platnost zvolení všech 200 poslanců. Teprve potom budou poslanci pokračovali v plenárním zasedání. Budou také hlasovat o počtu místopředsedů. Také ti budou pak budou voleni.

Svůj úmysl znovu se ucházet o vedení sněmovny Václav Klaus překvapivě oznámil ve středu. Jak Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu potvrdila tisková mluvčí ODS Michaela Maláčová, rozhodnutí padlo na úterním jednání poslaneckého klubu strany.

Kandidát sociálních demokratů Zaorálek by měl díky 101 hlasům poslanců budoucí vládní koalice ČSSD, Unie svobody a KDU- ČSL nad Klausem zvítězit. Hlasování je však tajné. Mezi poslanci Lidového domu jsou i věrní příznivci Miloše Zemana, který měl na činnost Zaorálka kritický pohled.

Lubomír Zaorálek | Foto: Michal Kamaryt

Podle poslance ČSSD Michala Krause však Klaus šanci na znovuzvolení do čela sněmovny nemá. Pro Radiožurnál Klausovu kandidaturu Kraus zhodnotil spíše jako vyjádření loajality poslanců ODS ke svému šéfovi.

I další poslanci z Lidového domu a Koalice označují kandidaturu Klause za symbolické gesto. To ale předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý odmítá a tvrdí, že existuje několik pádných důvodů, proč se jejich strana vedoucí post sněmovny v osobě Václava Klause uchází. Prvním předpokladem k tomu je podle Tlustého fakt, že se ODS stala v červnových volbách druhou nejsilnější politickou stranou.

Přehrát

00:00 / 00:00

V. Tlustý: Důvody Klausovy kandidatury

"Druhým důvodem je to, že není nutné brát na vědomí, že Koalice a ČSSD se dohodly na nominaci pana Zaorálka. My se domníváme, že je správné, aby při volbách do významných funkcí byla konkurence a bylo z čeho vybírat," poznamenal Vladimír Tlustý pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál.

Později motivy kandidatury vysvětlil novinářům i Klaus. Jeho navržením na funkci předsedy sněmovny hodlá ODS mimo jiné vyzkoušet, zda nová vládní většina funguje. "Může to být docela zajímavý test," řekl Klaus. Dodal, že původně kandidovat nechtěl, poslanecký klub ho ale přesvědčil. "Celkem racionálně řekl, že není důvod, aby hrál roli pouhé pasivní opozice, že chce nabízet alternativu a toto považuje za jednu z cest, jak alternativu nabídnout," prohlásil předseda ODS.

Václav Klaus v Poslanecké sněmovně | Foto: Michal Kamaryt

Václav Klaus se bude moci při volbě opírat o hlasy 58 poslanců ODS a možná i některých komunistů. KSČM má 41 poslanců a někteří z nich by patrně nebyli proti tomu, aby Klaus sněmovnu vedl i nadále. Například podle Zuzky Rujbrové nelze pominout to, že ODS je druhou nejsilnější stranou ve sněmovně a že volba bude tajná.

Připomeňme, že kandidáty na místopředsedy sněmovny nyní jsou Jitka Kupčová -ČSSD, Miroslava Němcová a Ivan Langer z ODS, Vojtěch Filip - KSČM, Jan Kasal z KDU-ČSL a Hana Marvanová - Unie svobody-DEU. Původně měl za ODS spolu s Langrem kandidovai Jan Zahradil, ale poslanecká klub dal celkem překvapivě přednost Němcové.

V případě nezvolení vedení sněmovny předsedy ve čtvrtek by se v podstatě celý proces opakoval znovu. Kluby by vybraly kandidáty a ty by navrhly volební komisi. Určen by byl také nový termín, kdy by se volba opakovala. To by znamenalo, že by ustavující schůze byla do té doby přerušena, což by samozřjmě zabránilo demisi současné vlády a jmenování nového kabinetu.

Občanští demokraté tvrdí, že budoucí vláda ČSSD a Koalice zemi ještě více zadluží a přivede ji do krize. Vedení ODS má výhrady i k personálnímu obsazení budoucí vlády. Mimo jiné mu vadí, že v čele některých ministerstev budou lidé, kteří se příslušnou oblastí v předchozích letech vůbec nezabývali.

Milan Kopp, Milada Richterová, Helena Šulcová, Lenka Rákosová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme