Bartoš měl ostříhat dredy nebo odložit oblek, uvažuje o debaklu Pirátů novinářka Bastlová

Mladí lidé nechodí k volbám, tedy méně než senioři. Stranou, která na podporu nejmladších voličů dlouhodobě vsází, jsou Piráti. Ti nakonec ve volbách získali pouhé čtyři mandáty. Vymstila se jim sázka na nevyzpytatelné mladé voliče? „Nemyslím si, že to rozdělení poslanců mezi Piráty a STAN odráží vůli voličů,“ komentovala výsledky voleb Julie Hrstková z Hospodářských novin ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volební štáb Pirátů a Starostů. Na snímku je předseda Pirátů Ivan Bartoš | Foto: Deml Ondřej | Zdroj: ČTK

Jedním z největších překvapení parlamentních voleb je výsledek Pirátů. Nejen, že zisk koalice se Starosty – 15,5 procenta – zůstal za očekáváním, pirátské kandidáty navíc díky preferenčním hlasům přeskočili právě jejich koaliční partneři.

„Pro starší generaci, která sympatizuje s Piráty a volila by je, byly těžko akceptovatelné některé věci, které vůbec nebyly v programu Pirátů, ani to nebyl pirátský mainstream. Těmto okrajovým názorům se ale dostalo poměrně velké publicity, takže to mohlo odradit část voličů, která volila PirStan, ale právě kroužkovala STAN. Aby tak trošku potlačili ty – řekněme s nadsázkou – radikály z Pirátů,“ míní komentátorka Hrstková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Bastlová: Ivan Bartoš si buď měl ostříhat své dredy, nebo měl odložit oblek

Na druhou stranu právě kvůli snaze oslovit konzervativnější voliče nakonec Piráti nejspíš ztratili část své tradiční volební základny.

„Vlastně se chtěli podobat Vítu Rakušanovi (předseda STAN) a ostatním klasickým politikům. Místo, aby zůstali ve svých černých tričkách a akcentovali témata, která jsou jim vlastní – například digitalizace, informační společnost, vzdělanostní společnost nebo klimatické záležitosti. Podle mého názoru udělali velkou chybu a nedokázali udržet pozornost mladé generace,“ míní Kateřina Perknerová, komentátorka listu Deník.

Za pravdu jí dává i Marie Bastlová ze serveru Seznam Zprávy. „Ivan Bartoš si zkrátka buď měl ostříhat své dredy, nebo odložit oblek. Ale obojí současně prostě nefungovalo a nezapůsobilo. Pro nejstarší generaci to nebylo dostatečně přesvědčivé, pro nejmladší naopak uvěřitelné,“ shrnuje dojem z Pirátů.

Vládní angažmá

Prakticky okamžitě po sečtení volebních výsledků se mezi Piráty objevily hlasy volající po konci předsedy Ivana Bartoše. V následném hlasování členské základny ale většina vyjádřila předsedovi podporu.

„Upřímně řečeno mě teď nenapadá tvář, u které bych si řekla, že bude výrazně lepší než Ivan Bartoš,“ říká Bastlová.

„I před tento výsledek a počet poslanců je to do velké míry i jeho zásluha, že koalice Spolu a PirStan mají v tuto chvíli tak jasnou většinu a že mohou s klidem jednat o skládání nového vládního kabinetu. Vyměnit jej by byla chyba,“ dodává novinářka.

Julie Hrstková by pak navíc ráda viděla Piráty i ve vládě. „V té sbírce konzervativních stran, které reprezentují někdy až příliš konzervativní názory – řekněme až směšné – mohou Piráti přinášet něco nového a zajímavého,“ věří komentátorka.

Vládní angažmá přeje Pirátům i Perknerová: „Za čtyři roky v opozici vykonali neuvěřitelný kus práce. Byla to nejpracovitější opozice. Předkládali velmi kompetentní návrhy zákonů, pozměňovací návrhy, pracovali ve výborech tak jako málokdo.“

Nevyzpytatelný mladý volič

Piráti navíc jako jedna z mála stran na české politické scéně cílí i na nejmladší voliče, zatímco ostatní strany se snaží oslovit většinou střední a starší generaci.

„Dobře to můžeme sledovat na příkladu hnutí ANO. Andrej Babiš se postupně od podnikatelů a střední generace přesunul k seniorům – akcentoval jejich témata. Nepochybně si uvědomil, že ta síla seniorských hlasů je nepoměrně větší, a hlavně jistější než u mladých,“ všímá si Perknerová.

Mezi mladými naopak nejčastěji získávají podporu právě Piráti nebo TOP 09. „Pak jsou to Zelení, kteří jsou bohužel v Česku velmi minoritní. Na rozdíl od Německa, kde jsou dlouhodobě součástí velké politiky a teď míří i do vlády. A myslím, že i extremistické strany přitahují mladé, byť trošku jiného vzdělání nebo zaměření,“ doplňuje Hrstková.

Stále ale platí, že nejčastěji mladý volič raději zůstane doma a k volbám vůbec nejde. „V roce 2017 nešlo k volbám 700 tisíc mladých, to je 46 procent lidí ve věku 18 až 26 let. To je smutná zpráva o stavu mladé generace,“ hodnotí účast komentátorka Deníku Kateřina Perknerová.

Poslechněte si celou debatu Petra Dudka a jeho hostů. Společně probrali také to, jaká témata by mladí lidé v politice uvítali, jestli devítisetstránkový volební program Pirátů nebyl přece jenom už trošku moc nebo jestli na volby mohla mít vliv i iniciativa Zakroužkuj ženu.

Petr Dudek, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme