‚Pěti Kalousek‘ i prudký propad popularity. Co hrozí nové vládě, pokud přehlédne voliče neúspěšných stran

Každý pátý hlas propadl. I to je výsledek voleb do Poslanecké sněmovny, ve které nebude mít letos zastoupení rekordní počet voličů. „Bude to výzva,“ shodují se proto experti, které oslovil server iROZHLAS.cz. Úkolem nově vznikající vlády pod taktovkou koalice Spolu s Piráty a hnutím STAN by tak podle nich měla být rovněž snaha hájit i zájmy voličů, jejichž kandidáti neuspěli. Jinak by na to mohli letošní vítězové za čtyři roky fatálně doplatit.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference pro jednání budoucí vládní koalice. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

ČSSD, KSČM, ale i hnutí Přísaha, Trikolora či Volný blok. Tato uskupení se letos do Poslanecké sněmovny nedostala. Spolu s nimi zůstal před branou dolní komory stát také 1 069 359 voličů, jejichž hlasy díky tomu v rekordním množství propadly. Zcela bez reprezentace tak bude levice a částečně i strany na pravém okraji politického spektra.

‚Vyšší spravedlnosti‘ se podle Lebedy ve volbách nedosáhlo. ‚Jedna zkušenost nestačí,‘ říká Rychetský

Číst článek

Nově vznikající středopravicový kabinet v čele s ODS by se proto měl podle politologa Jakuba Lyska vyhnout drastickým reformám, které by dopadly zejména na nejchudší vrstvy obyvatel. „Když udělá tuto chybu, po dalších volbách nemusí zase vládnout,“ uvedl pro iROZHLAS.cz datový expert z Univerzity Palackého v Olomouci.

Politici, kteří se ujmou moci, by se tak podle Lyska měli zaměřit zejména na smazání rozdílů mezi regiony. Jinak by se mohlo stát, že opět posílí levicové strany, hnutí ANO premiéra Andreje Babiše či se zrodí zcela nový politický hráč. „Může to být drsnější verze Andreje Babiše nebo drsnější verze Tomia Okamury. Někdo, o kom my teď ještě ani netušíme,“ pokračoval Lysek.

„Protože to je skutečně regionální záležitost. Když se podíváte na místa, kde zabírala populistická politika Andreje Babiše a SPD, tak vám vyjdou Sudety, vnitřní periferie, Moravskoslezský a Ústecký kraj,“ navázal politolog s tím, že voliče ODS lze najít oproti tomu v krajích jako je Vysočina, Praha či Pardubický kraj. „A to jsou místa, kde se žije dobře,” doplnil.

Odpor vůči škrtům

Podobně mluví také politolog Josef Mlejnek mladší, podle kterého koalice Spolu s uskupením PirSTAN reprezentuje zhruba 28 procent oprávněných voličů. „Což je málo. Zvlášť když je tam ten propad hlasů, díky němuž tyto strany v podstatě na většinu dosáhly, jinak by ji neměly,“ přiblížil odborník na povolební situaci z Univerzity Karlovy.

Politika nové vlády by to podle Mlejnka měla proto zohlednit. „Měla by mít sociálnější záběr než jen ten, který vychází z programových priorit,” pokračoval. V nich koalice Spolu píše například o podpoře dostupného bydlení či kvalitního školství a zdravotnictví i důchodové reformě nebo snižování dluhů.

„Jinak této pětikoalici hrozí, že bude vnímaná jako ‚pěti Kalousek', že začne škrtat v situaci, která není dobrá. Nic jiného jí ale ani nezbývá, protože se doteď rozdávalo. A samozřejmě se zhoršuje i hospodářská situace ve světě,” popsal dále Mlejnek s tím, že snaha šetřit, která je ovšem nevyhnutelná, může vyvolat vůči nové vládě ohromný odpor.

„Pak se jim může stát, že popularita půjde dolů. A budou na ně útočit všichni, co budou v opozici, včetně Andreje Babiše a Tomia Okamury, i mimoparlamentní opozice, která pochopí, že toto je téma, které je do sněmovny může znovu dostat,” uvedl Mlejnek. Podle něj jde o velké nebezpečí, kterému se však vládní strany těžko vyhnou.

Zdroj nespokojenosti

Pro budoucí kabinet to tak bude velká výzva, jak potvrzuje také sociolog Daniel Prokop. „Strategické by bylo snažit se, aby opatření nedopadla na nízkopříjmové obyvatele, kteří teď hodně utrpí inflací, zejména u energií, a mohou být zdrojem nespokojenosti,“ řekl redakci.

Kvůli neoznačeným billboardům s brněnským politikem hnutí ANO zahájí úřad správní řízení

Číst článek

„Letos máme taky hodně propadlých hlasů a přichází obrovsky těžké období, kdy se zvyšují ceny energií, rozpočet je v dezolátním stavu, covid se bude zřejmě zase zhoršovat,” vypočítal Prokop. Strategické by podle něj bylo nezačínat s vládou na nízkých číslech podpory. „Vyvolává to pak i tlak na volby druhého stupně, tedy v regionech, což by pak mohlo vládu destabilizovat,” dodal sociolog.

Pětice stran v koalicích Spolu a Pirátů se STAN zatím vytvořila šest expertních týmů, které budou o programu nově vznikající vlády jednat. „Každá skupina má za úkol do 20. října, tedy do týdne, připravit teze za své oblasti pro tvořící se koaliční smlouvu, která se následně překlopí do programu vlády,“ popsal pro Radiožurnál ve čtvrtek nově zvolený předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda strany Marek Výborný.

Na co přesně se uskupení v sociální oblasti zaměří, se tak teprve uvidí. Jeho lídr a adept na premiéra Petr Fiala (ODS) nicméně krátce po ohlášení volebních výsledků prohlásil, že nechce společnost rozdělovat. „Je jedno, koho jste volili, jsme všichni občany, kteří tu chtějí žít pospolu, jako sousedi, přátelé, kolegové,“ uvedl.

Pochybnosti o tom, zda se vítězné koalici Spolu a PirSTAN podaří dostatečně zajistit potřeby lidí v existenční nouzi, má však bývalý premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který dnes působí mimo jiné jako poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Má základní obava je jednoduchá: kdo zaplatí stabilizaci veřejných financí?“ nahodil tento týden v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme