Nejvyšší správní soud žádného prezidentského kandidáta nevyloučí. Nic se nezmění, shodli se právníci

Některým kandidátům na prezidenta hrozí podle serveru iDnes.cz vyřazení z voleb. Jejich kandidaturu totiž podpořili zákonodárci, kteří dali svůj hlas více kandidátům. S tím ale nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela i náměstek ministra vnitra a právník Petr Mlsna. Oba se shodli, že Nejvyšší správní soud by kandidáty z volby nevyloučil. Navíc podle ústavních právníků, které oslovil iROZHLAS.cz a Radiožurnál, ministerstvo vykládá zákon správně.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. | Foto: Marián Vojtek

Kysela se domnívá, že jedinou možností, jak zpochybnit oprávněnost registrace kandidatury, je obrátit se na soud.

Prezidentští kandidáti v ohrožení? Zákonodárci směli dát jen jeden podpis, tvrdí někteří právníci

Číst článek

„Zabýval by se tím Nejvyšší správní soud a mám pocit, s přihlédnutím k předchozí judikatuře, že by ho vyřešil ve prospěch registrovaných kandidátů. Protože by se opíral o politické právo ucházet se o funkci, a jestliže veřejná moc uvedla kandidáta v omyl (v případě, že se ministerstvo vnitra mýlí), tak to nemůže být přičteno na vinu kandidátovi. Nemyslím si, že by na základě neshody o tom, co mělo, či nemělo být, Nejvyšší správní soud někoho vyškrtl,“ řekl Kysela ve vysílání Radiožurnálu.

Podle Mlsny by Nejvyšší správní soud také přihlédl k článku 22 Základní listiny práv a svobod. „Ten jasně stanovuje, že výklad politických práv musí být takový, aby ochraňoval svobodnou soutěž politických sil,“ vysvětlil Mlsna s tím, že ministerstvo ve svém stanovisku tento princip zohlednilo.

Zákon není potřeba měnit

Oba právníci se také shodli, že není potřeba kvůli nejasnému výkladu měnit zákon nebo Ústavu. „Nemám dojem, že je to nezbytně nutné. Pakliže má někdo pocit, že ministerstvo vnitra bude do budoucna razit tuto praxi a že ta praxe není žádoucí, tak se to dá do toho zákona dopsat,“ myslí si Kysela.

Prezidentem chce být 18 uchazečů. Nejvíce kandidátů spoléhá na podpisy občanů

Číst článek

Oba se shodují, že sporně vykládat lze každý zákon. „Výklad ustanovení jakéhokoliv zákona může být rozličný. Při různých interpretacích však vždy musí být činěno tak, aby nedocházelo ke zkracování ústavních práv. Pokud Ústava neříká, že jeden poslanec smí podepsat pouze jednu kandidátní listinu, tak ministerstvo vnitra se nemůže chovat tak, že by zkrátilo ústavní zákonodárce na jejich ústavně garantovaných právech,“ dodal Mlsna.

Špatná citace

Kysela ale trvá na tom, že výklad zákona ministerstva vnitra není správný. „Pokud zákon říká, že navrhující poslanec, navrhující senátor, navrhující občan může podpořit pouze jednu kandidátní listinu, tak mně ta formulace připadá vcelku srozumitelná,“ řekl Kysela a dodal: „Prezidentská volba přece není kratochvíle, takže pokud jsem sám schopen si vybrat právě jednoho, koho chci mít prezidentem, tak potom asi není úplně důvodné to podepisovat někomu dalšímu. Zdá se mi ten text vcelku srozumitelný a připadá mi, že i ten účel, který za ním je, je vcelku srozumitelný, proto bych tam nehledal rozpor.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Tomáše Pavlíčka se senátorem Tomášem Czerninem (TOP 09), diskuze ústavního právníka Jana Kysely a náměstka ministra vnitra Petra Mlsny.

S tím ale Mlsna nesouhlasí. „Pan Kysela necituje článek 21 zákona o volbě prezidenta přesně, protože tam se nehovoří, že navrhující poslanec může podat pouze jednu kandidátní listinu, ale říká se ‚navrhující poslanci‘, což je ta konkrétní skupina, dvacet poslanců nebo deset senátorů. Pokud by to ústava chtěla učinit, musí to učinit výslovně a říct jeden poslanec – jeden podpis, jeden senátor – jeden podpis. A zároveň potom v zákoně říci, jak se bude řešit situace, pokud někdo toto pravidlo poruší,“ namítá Mlsna.

Ve prospěch jednotlivce

S tím souhlasí i ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kudrna. „Vnitro to vykládá tak, že kandidátní listina nesmí být totožná, co se týče podpisů. Takže když tam bude Kudrna, Novák, Novotný - tahle trojice řekněme, kdyby stačily tři podpisy - tak my jako skupina můžeme podpořit jen jednoho kandidáta. Ale když tam bude Kudrna, Novák, Novotná, tak my dva s panem Novákem můžeme podpořit dalšího,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Kudrna.

Seznam a profily 10 známých prezidentských kandidátů. Jména zbylých pěti oznámí ministerstvo později

Číst článek

Že zákon nemluví zcela jednoznačně, připouští i Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Zákon v této věci není úplně jasně napsaný. Tam se sice mluví o tom, že navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, ale o odstavec dříve je tohle označeno jako skupina konkrétních deseti senátorů. To znamená, nevyplývá z toho jednoznačně, že by senátor nemohl být podepsaný pod více návrhy. A pokud to není jednoznačné, tak se mně zdá rozumné vykládat spíše ve prospěch,“ řekl Radiožurnálu Antoš.

I podle Kudrny je potřeba se „přiklonit ve prospěch liberálního výkladu, ve prospěch jednotlivce“. „Pokud je pochybnost o výkladu zákona, pak mám zvolit takový výklad, který je ve prospěch, takže pro uplatnění ústavně garantovaného práva nebo svobody, a ne v neprospěch,“ dodal.

Volba prezidenta - Zákon č. 275/2012 Sb. část 1. - zdroj: Zákony pro lidi

Petr Jadrný, Tomáš Pavlíček, Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme