Volební zákon? Když půjde všechno dobře, tak máme podpis prezidenta koncem dubna, odhaduje Benda

Sněmovna podpořila vládní volební novelu, která má umožnit říjnový výběr poslanců. Předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) ale tvrdí, že se rýsuje dohoda jiná. „Je to trochu prestižní válka, ale to tak občas v politice bývá. Jsem přesvědčen, že jsme příští týden schopni z výboru poslat do sněmovny právě jeden návrh s jedním společně dohodnutým finálním textem, který ale nebude odpovídat tomu, co je v obou dnes napsáno.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec ODS Marek Benda | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Naráží tak na to, že v tuto chvíli se projednávají hned dva návrhy – od poslance KDU-ČSL Marka Výborného a pak je tu návrh vládní.

„Vládní pracuje s verzí jednoho volebního obvodu. Byla ale také politická shoda, aby se nevedly hádky už jen o tom, co bude nosičem. Takže projdou dál oba návrhy a pak se uvidí,“ vysvětluje ve Speciálu Plus poslanec ANO a člen volebního výboru Patrik Nacher.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Speciál Jana Bumby

Benda si myslí, že ani jedna zmíněná novela se nakonec nevyužije. „Obě dvě novely totiž předpokládají, že hranice prahu pro koalice budou tři, ale už taky existuje politická dohoda na tom, že budou jen dvě. Teď se jen diskutuje, jestli to bude sedm, devět, osm nebo jedenáct procent,“ vysvětluje hranici pro koalice, která je potřebná pro vstup koalice stran a hnutí do sněmovny.

Ústavní soud totiž jen devět měsíců před sněmovními volbami zrušil část volebního zákona. Podle jeho nálezu zákon porušoval rovnost volebního práva a šance kandidujících subjektů.

Hlavní problém soud spatřoval v tom, že bez opory v Ústavě rozděloval volební území na různě velké volební jednotky a tím značně deformoval sílu mandátů získaných v jednotlivých krajích. Koalicím stran a hnutí bude nově pro vstup do sněmovny stačit, když získají pět procent hlasů.

Jeden, nebo čtrnáct obvodů?

Největší diskuse se tak vede o velikosti volebních obvodů. Hnutí ANO chce jediný obvod, ostatní politické subjekty zastoupené ve sněmovně se, jak se zdá, dohodli na zachování 14 volebních obvodů.

„Vládní návrh předpokládá buď jeden volební obvod, nebo dosavadních čtrnáct. Má tam dvě přepočítávací možnosti. Návrh Marka Výborného má ještě třetí přepočítávací možnost a zvolena bude čtvrtá,“ tvrdí Benda.

Sněmovna v prvním kole podpořila vládní volební novelu, která počítá se dvěma variantami hlasování

Číst článek

Jeden volební obvod tak dnes požaduje jen ANO. „Vypadá to tak, že jsme v tom sami,“ potvrzuje Nacher.

„Nicméně jako pamětník, kdy se tehdy Čtyřkoalice poprvé obrátila na Ústavní soud s tím, že volební systém není poměrný a podle Ústavy České republiky ani spravedlivý, tak je jediná možnost – jeden volební obvod. Protože to je skutečně nejspravedlivější, nejférovější a nejtransparentnější. Nepotřebujeme žádné přepočítávací klauzule zleva nebo zprava,“ soudí Nacher.

A dodává, že když už to soud takto rozhodl, tak „pojďme to udělat skutečně od podlahy.“

Poslanec Benda přitakává: „Jeden volební obvod je opravdu nejspravedlivější, snáz dojde k poměrných výsledkům, ale myslím, že my tradičně volíme v krajích. Do roku 1998 byly volby ve velkých krajích, dnes volíme do menších, lidé jsou na to zvyklí. Jsou zvyklí, že si vybírají svého poslance z Prahy, severní Moravy, Zlínska, prostě z toho svého okruhu.“

Hosty Speciálu Plusu byli:

  • Patrik Nacher (ANO,) poslanec a zastupitel v Praze
  • Marek Benda (ODS), předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny
  • Jan Wintr, ústavní právník
  • Lukáš Valeš, politolog

Jeden volební obvod je pak podle Bendy proti tradici: „Když jsou lidé na něco zvyklí, tak je nemaťme a nepřinášejme nějaké nové modely. Jediný, kdo to v Evropě vyzkoušel, jsou Slováci, kdy jim to zavedl Vladimír Mečiar. A vedlo to spíš k destrukci slovenského politického systému než vylepšení.“

Předseda ústavně právního výboru Marek Benda přidává i důležitou informaci, podle které by mohla být změna volebního zákona hotova už v dubnu.

„Třetí čtení můžeme mít někdy začátkem dubna a pak odesílat do Senátu. Můj optimistický výhled je, že do konce dubna máme hotovo, a to i s podpisem prezidenta,“ dodává.

Poslechněte si celý Speciál Jana Bumby v audiozáznamu. Dozvíte se víc.

Jan Bumba, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme