‚Vylobbovali si výjimku.‘ O právu na informace o Hradu má rozhodovat v odvolání opět Hrad

Ministerstvo vnitra při přípravě novely infozákona vyhovělo přání Pražského hradu. Nově by měl být odvolacím orgánem pro vyřízení žádosti o informace v případě Kanceláře prezidenta republiky opět Vratislav Mynář. Kancléři by se tak vrátila pravomoc, kterou měl až do roku 2019. Resort argumentuje tím, že mu jde o zachování „dělby moci“. „Je to o touze po privilegiích středověkého typu,“ tvrdí ale expert na otevřenost státní správy Oldřich Kužílek.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vratislav Mynář | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Měl to být zlom, který zabrání obstrukcím i soudním sporům. Šéfovi pirátských poslanců Jakubu Michálkovi se podařilo do zákona o právu na informace protlačit důležitou novinku: že o tom, jestli úřady tají informace neoprávněně, bude rozhodovat nezávislý orgán, konkrétně Úřad pro ochranu osobních údajů.

Od loňského ledna tomu tak skutečně je. Jenže se to znelíbilo šéfovi prezidentské kanceláře Mynářovi. Ten v dopise adresovaném ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) navrhl změnu. A resort jeho připomínku přijal, vše se tak má v podstatě vrátit do doby před Michálkovou úpravou.

Hygienici odložili případ Mynářovy zabijačky. Opírají se o rozsudek, který zrušil některá opatření

Číst článek

Podle zatím poslední verze novely, která je k dispozici v systému eKlep, kam ministerstva nahrávají návrhy zákonů připravených k dalšímu projednání, by měl v odvolacím řízení žádostí o informace v případě Pražského hradu rozhodovat namísto nezávislého úřadu opět kancléř Mynář, stejně jako například šéfové kanceláří Senátu nebo Poslanecké sněmovny.

Proč je podle vnitra změna potřebná? V důvodové zprávě resort současné řešení kritizuje jako „nesystémové“. Nezohledňuje totiž podle něj „specifika některých povinných subjektů“ a „požadavek dělby moci“.

S tím ale nesouhlasí Oldřich Kužílek, expert na otevřenost státní správy. Resort podle něj používá dvojí metr, když chce dát prezidentské kanceláři a dalším orgánům bonusová privilegia, která „nijak nesouvisí s výkonem jejich ústavní pravomoci“.

„Ministerstvo vnitra například při vypořádání předchozí novelizace jednoznačně odmítlo, že by specifické a jinak na státu dost nezávislé postavení obcí, plynoucí z článku 100 Ústavy, mělo mít jakýkoliv vliv na vyřizování žádostí o informace,“ tvrdí.

Prezident Zeman úkoloval tajnou službu. Požadoval jména ruských špionů i detaily živých operací

Číst článek

K tomu uvádí příklad. „Při řízení například o znečištění životního prostředí, porušení silničního zákona nebo předpisů o požární ochraně tyto orgány také nebudou mít žádnou specifickou odchylku a bude o nich rozhodovat nějaký normální úřad,“ vysvětlil Kužílek s tím, že řízení o přístupu k informacím není nijak odlišné.

„Nejde o dělbu moci, je to o touze po privilegiích středověkého typu. A co je horší – že si ji Hrad vylobboval u ministerstva vnitra,“ pokračuje.

Problematický kancléř

Také ústavní právník Jan Kysela má za to, že současná úprava princip dělby moci nenarušuje, nedochází totiž k omezování pravomocí prezidenta republiky. „Tohle se s jeho pravomocemi jako ústavního orgánu nijak nepotkává. Týká se to v podstatě Kanceláře prezidenta republiky jako pomocného orgánu,“ myslí si právník z Univerzity Karlovy. 

V případě Hradu je podle něj záležitost specifická právě kvůli kancléři Mynářovi. Žádosti o informace se totiž často vztahovaly právě k jeho osobě.

Hrad prosadil u vnitra změnu práva na informace. O stížnostech má opět rozhodovat kancléř Mynář

Číst článek

„Pokud byste měl kancléře, který informace poskytuje vcelku volně nebo je to takový typ osoby, o níž nemáte potřebu informace sbírat, tak by ta právní úprava vůbec nebyla změněna, takže by nikomu nepřišlo divné, že ve věcech kanceláře rozhoduje vedoucí stejně jako ve věcech Kanceláře Poslanecké sněmovny její vedoucí,“ míní Kysela.

Mynář nicméně tvrdí, že u práva na informace vždy rozhodoval v mezích zákona. „Myslíte si, že ministr nebo vedoucí jiného ústředního orgánu, když rozhodují jako nadřízené orgány o stížnosti podané proti rozhodnutí jejich úřadu, jsou také zaujati?“ reagoval v září v SMS zprávě pro server iROZHLAS.cz.

Ministerstvo: Krok zpět to není

Ministerstvo vnitra upozorňuje, že by se zmíněné orgány neměly při vyřizování žádostí o informace nikomu podřizovat. „Navrhovanou změnou se nic nemění na možnosti, aby se žadatel o informace, kterému nebylo vyhověno, obrátil na nezávislý soud v rámci správního soudnictví,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Hana Malá s tím, že kromě Mynáře změnu žádala i BIS. 

Resort je přitom podle ní přesvědčen, že navrhovaná úprava rozhodně není „krokem zpět“, spíše naopak – současnou úpravu zpřesňuje.

Kancléř Mynář dostal další pokutu. Stavební úřad ho potrestal za přestavbu vily v pražských Strašnicích

Číst článek

„Hlavní přínos této v loňském roce přijaté změny ministerstvo spatřuje v určení nezávislého nadřízeného orgánu vůči povinným subjektům typu státních podniků nebo obchodních korporací s majetkovou účastí státu, případně územních samosprávných celků. Tento princip zůstane samozřejmě zachován,“ napsala Malá serveru iROZHLAS.cz.

Pirátský poslanec Michálek, který celou změnu inicioval, však novelu právě za návrat do minulosti považuje.

„Představa, že se občanům zlepší přístup k informacím, když se budeme odvolávat proti kanceláři k jejímu vedoucímu, je legrační. Současný systém, kdy rozhoduje nestranná instituce, je daleko vhodnější,“ řekl už dříve pro iROZHLAS.cz. Stávající úprava podle něj vede „k naplnění práva, a zákony tedy platí i pro lidi na Hradě“.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme