Vražda, nebo nutná obrana? Politici se na vhodné úpravě zákona neshodnou
Představte si situaci, že do vašeho bytu vtrhne neznámý člověk. V úleku vezmete nůž nebo pistoli. A scéna skončí tak, že vetřelec je těžce zraněný nebo mrtvý. Byla vaše obrana přiměřená? Ne vždy se na tom jednotlivé soudy shodovaly.
Každý se může dostat do situace, kdy se bude cítit v ohrožení a bude bránit sebe nebo své blízké.
Zákon na takové případy pamatuje v paragrafu o nutné obraně. Podle některých poslanců ji ale popisuje nedostatečně a soud tak může zdánlivě podobným případům určit zcela odlišný konec.
Zatímco jednoho člověka může osvobodit, druhého poslat do vězení za zabití nebo rovnou za vraždu.
Bude v zákoně přesněji vymezena nutná obrana? Reportáž připravila Evelyna Kulíšková
Do vězení nepůjde například muž, který při potyčce zabodl druhému nůž do hlavy. Soud jeho jednání v polovině června pravomocně vyhodnotil jako nutnou obranu.
Naopak cizince Skendera B., který postřelil přes zavřené dveře policistu, protože si myslel, že jde o lupiče, soudy před čtyřmi roky poslaly za mříže.
„Bylo to brutální přepadení naší rodiny. Vše trvalo 15 vteřin. To ani vlastně nevstanete, jste dezorientovaní. Byly tam krčící se postavy, byla tam černá dodávka bez označení, policie bez majáčku," popsala už dřív policejní zásah manželka muže z Kosova Pavlína.
Teprve loni v květnu se ho zastali ústavní soudci a státní zastupitelství později stáhlo obžalobu.
Na čí straně je zákon?
Na podobné rozdíly v rozsudcích upozorňuje už delší dobu poslanec za hnutí Úsvit David Kádner. V roce 2014 proto navrhl doplnění trestního zákoníku o nový odstavec, který by upřesňoval okolnosti pro využití práva na nutnou obranu.
„Pokud budu ve svém bytě a někdo se mi tam bude vloupat, někdo mě tam vyruší, se může stát - a stávalo se -, že prostě někdo vzal vázu, něco, co měl při ruce, a praštil. V tu chvíli by měl být jednoznačně zákon na straně toho, kdo žije v tom bytě," řekl Radiožurnálu.
Jenže první Kádnerův návrh novely, která počítá i s právem bránit osoby blízké, sněmovna zamítla a druhý podle poslance stále čeká na projednání.
'Nakopněte mu genitálie a vemte ho holí,' radí policie seniorům v kurzech sebeobrany
Číst článek
Podle ministerstva spravedlnosti žádná změna není potřeba. „Současná úprava institutu nutné obrany je podle ministerstva spravedlnosti vyhovující a v této oblasti neplánujeme žádné legislativní úpravy," vysvětlila mluvčí resortu Tereza Schejbalová.
Totéž si myslí i poslanec a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD. Kádnerem navrhovanou změnu neodmítá, ale má za to, že soudy v posledních letech s institutem nutné obrany pracují lépe než dřív.
„Pokud útočník napadne někoho v jeho vlastním domě nebo bytě, je téměř jisté, že to, že se někdo brání třeba se střelnou zbraní, je věc, která se už dnes vykládá jednoznačně ve prospěch napadeného," říká.
'Úprava se měnit nemusí'
S obecně formulovaným ustanovením o nutné obraně, která například nesmí být „zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku", je spokojený i vedoucí trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.
„Že by zákonná úprava bránila institutu nutné obrany, nebo naopak, že by zavdávala důvod k jeho zneužití? To je vždycky otázka toho konkrétního posouzení. Ani v naší rozhodovací praxi jsme nenarazili na nějaký konkrétní případ, kde by se ukázala potřeba nějakým zásadním způsobem změnit právní úpravu," míní.
Statistiky, které by ukazovaly, jak často soudy jednání obžalovaného vyhodnotí jako nutnou obranu, dostupné nejsou. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale odhaduje, že jeho úřad ročně přezkoumá jednotky případů, kdy žalobce zastaví trestní stíhání, protože se jednalo právě o nutnou obranu.
