Vrchní soud snížil 1 trest za žhářský útok ve Vítkově. Ostatní nezměnil
Výjimečné tresty vítkovským žhářům zůstávají. Odvolací Vrchní soud v Olomouci třem z nich potvrdil tresty od 20 do 22 let vězení, za útok na dům s romskou rodinou. Čtvrtému, Ivo Müllerovi snížil trest o dva roky na 20 let.
„Krajský soud dostatečně nevyhodnotil polehčující okolnost, že se Ivo Müller v podstatě doznal, a navíc vyjádřil určitou lítost nad svým jednáním. To je v jeho případě potřeba zohlednit, a proto byl trest o něco zmírněn,“ odůvodnil snížení Müllerova trestu mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy v pořadu Stalo se dnes.
Petr Angyalossy ve Stalo se dnes odůvodnil snížení jednoho z trestů v kauze vítkovických žhářů
„Advokáti mohou ještě podat dovolání, které projednává Nejvyšší soud České republiky v Brně,“ dodal Angyalossy.
Vrchní soud také nezměnil kvalifikaci trestného činu. Tresty tedy náleží za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu a poškozování cizí věci.
Obhájci obžalovaných považovali původní rozsudek krajského soudu za nezákonný a požadovali překvalifikování činu na obecné ohrožení s trestní sazbou tři až osm let.
Soudce Vrchního soudu v Olomouci však pokus o vraždu zdůvodnil odposlechy odsouzeného Jaromíra Lukeše, který měl útok plánovat už tři měsíce dopředu, a také ho srovnával s útoky extremistů v Maďarsku. Soudce také označil jasnou příslušnost všech odsouzených k extremistickému hnutí a vinu viděl jako jasnou.
"Dům byl vytipován, několikrát řekli, že jedou na cikány. Souhlasíme se závěry krajského soudu, který dospěl k tomu, že jejich povědomost o tom, že byl dům obydlen, byla prokázána," uvedl soudce Kaderka.
Obhájce Pavel Pěnkava s právní kvalifikací ale nesouhlasí, a chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu: „Nadále máme za to, že jestliže je tam nějaký úmysl, tak úmysl vystavit lidi nebezpečí smrti, tak jak je definováno v obecném ohrožení. Nikoli úmysl ty lidi skutečně usmrtit, jak je definováno v trestném činu vraždy. Je to křehký rozdíl, právně si myslím, že opravdu ale významný.“
Posluchače Ozvěn dne seznámila s rozhodnutím soudu Alena Vykydalová a zdůvodnění rozsudku ocenil Pavel Uhl, zmocněnec nezletilých obětí žhářského útoku ve Vítkově
Žháři vhodili v noci na 19. dubna do domku devítičlenné romské rodiny ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Při následném požáru byli zraněni tři lidé - nejvážněji dvouletá dívka, která utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. S menšími zraněními vyvázli její sedmadvacetiletá matka a její třiatřicetiletý otec. Požár dům zcela zničil.
Signál společnosti
Jak v Ozvěnách dne uvedla reportérka Alena Vykydalová, Davidu Vaculíkovi a Jaromíru Lukešovi zůstává trest ve výši 22 let, avšak odvolací senát zrušil omezující opatření krajského soudu, podle něhož by se oba dostali podmínečně na svobodu daleko později než po odpykání dvou třetin trestu.
Také Pavel Uhl, zmocněnec nezletilých obětí žhářského útoku ve Vítkově v Ozvěnách dne připomněl, že soud odstranil zostřující klauzuli o tom, že se nezapočítává část trestu pro účely podmíněného propuštění opřel toto zmírnění o svůj výklad práva, podle kterého nebylo použití této klauzule přípustné. „To znamená , že soud v podstatě aplikoval svůj výklad práva a nešlo mu v případě těchto dvou odsouzených o to, aby jim trest ulehčil.“
Ve Světě o jedné se nad procesem zamyslel Miroslav Mareš, politolog z Masarykovy univerzity v Brně
Uhl ocenil důkladnost zdůvodnění vrchního soudu a ze společenského hlediska považuje verdikt za důležitý: „Může to působit jako určitý signál občanům země, o to co je a co není dovoleno a jak se některé skutky hodnotí.“
Miroslav Mareš, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a odborník na pravicový extremismus ve Světě o druhé zdůraznil, že pokud byl prokázán trestný čin pokusu o vraždu, pak jsou vysoké tresty na místě. „Jiná věc je, že například v obdobném případu, kdy byly vhozeny lahve v Bedřišce ve stejném kraji, to nebylo posouzeno jako pokus o vraždu, ale jako obecné ohrožení.“
Nejednotnost judikatury proto považuje za problém. „Je třeba vyvíjet tlak, aby se judikatura sjednotila. Aby zde existovala právní jistota a právní vědomí o tom, co za určitou věc může člověk obdržet, zda trest odnětí svobody, či jiný trest.“
