Franchetti s odvoláním neuspěl. Soud vyhověl žalobci, uprchlému Rusovi zvýšil trest na deset let vězení
Rus Alexandr Franchetti, který organizoval a vedl na Krymu ozbrojenou skupinu pomáhající Rusku v roce 2014 s anexí poloostrova, neuspěl s odvoláním. Vrchní soud v Praze ho shledal vinným a zvýšil mu původní trest na desetileté vězení a následované vyhoštěním na dobu neurčitou. Odvolací senát tak plně vyhověl žalobci Martinu Bílému, protože závažnost Franchettim spáchaného činu podle soudu nemohla vyvážit dříve zmiňované polehčující okolnosti.
Odvolací Vrchní soud v Praze se ztotožnil s prvoinstančním senátem v tom, že výpověď uprchlého Alexandra Franchettiho, kterou se snažil svou vinu popírat či umenšovat a ze které vycházela ve svém odvolání obhajoba, je zcela nevěrohodná.
Případ Franchetti: ‚Ať už dělal na Krymu cokoliv, reakce Moskvy ukazuje, že úplně bezvýznamný nebyl‘
Číst článek
„Do svého zadržení se totiž pyšně hlásil k tomu, co dělal v okolí Sevastopolu. Ve všech mediálních výstupech uváděl, že stál u zrodu největší sevastopolské domobrany s názvem Severní vítr, včetně toho, že se jim podařilo zadržet skupinu ukrajinských občanů. A také toho, že telefonicky předával veškeré sesbírané informace ruské námořní pěchotě,“ popsala soudkyně Kateřina Radkovská.
Soud podle ní také označil za nevěrohodné dokumenty, které měly dokazovat, že v době anexe Franchetti podstupoval v Moskvě řadu lékařských zákroků. „To vše začal tvrdit, až když byl postaven před soud. Tato tvrzení nebylo možné nijak ověřit,“ vysvětlila Radkovská, proč soud odmítl odvolání podané Franchettiho obhájkyní.
Soudkyně také doplnila, že se odvolací senát ztotožnil s odvoláním státního zástupce, protože prvoinstančním soudem zmiňované polehčující okolnosti nemohly vyvážit závažnost jím spáchaného trestného činu. Přitěžující okolností pro Franchettiho je naopak skutečnost, že před soudním líčením v Česku uprchl do Ruska.
I proto bylo odvolací řízení proti Franchettimu nakonec opět vedeno v jeho nepřítomnosti a soud ho označil za uprchlého. „Nejsou žádné známé informace o pobytu pana obžalovaného,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jan Kadlec.
Jeho obhájkyně Petra Karbanová uvedla, že s ním není od jeho útěku do Ruska v žádném kontaktu. Ke kritice soudu, že předložené důkazy byly účelové a nevěrohodné, pak pouze doplnila, že obžalovaný má právo se hájit, jak uzná za vhodné. „Tedy pravdou i nepravdou,“ dodala s tím, že proti verdiktu ještě zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.
S verdiktem je naopak spokojený žalobce Martin Bílý, kterému odvolací senát v jeho požadavcích plně vyhověl. „Čili zvýšil trest odnětí svobody z pěti na deset let. Dobu vyhoštění z deseti let na dobu neurčitou. Právě ve výroku o trestu jsem považoval rozsudek Městského soudu v Praze za nepřiměřeně mírný a odvolací soud mé názory zcela akceptoval,“ okomentoval verdikt Bílý.
Podíl na anexi
Ten měl celou kauzu „na stole“ už podruhé. Poprvé ve věci vynesl verdikt loni na jaře, když zrušil první rozsudek Městského soudu v Praze, který naopak Franchettiho viny zprostil pro nedostatek důkazů. Vrchní soud následně nařídil nové projednání případu, po kterém už Městský soud v Praze letos v srpnu napodruhé Franchettiho trestal pětiletým vězením.
Franchetti vinen. Uprchlý Rus má za účast na anexi Krymu strávit pět let ve vězení
Číst článek
Rus, který pobýval trvale v Česku, podle soudu v únoru 2014 v rozporu s ukrajinskou ústavou založil u krymského Sevastopolu nezákonné ozbrojené uskupení Sevastopolská obrana. Její součástí byla i dvanáctičlenná skupina Severní vítr, kterou sám financoval a vedl.
S pomocí těchto skupin prováděl na Krymu diverzní akce „včetně ozbrojených útoků vůči ukrajinským vládním silám, ukrajinskému obyvatelstvu a kritické infrastruktuře“. A tím podle soudu přispěl k „protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu Ruskou federací“.
Franchetti ale s obžalobou od začátku nesouhlasil. Ve své výpovědi se hájil tím, že v průběhu anexe pouze hlídal v lese s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit civilní obyvatele v okolí Sevastopolu. Přímo anexe se navíc podle svých slov neúčastnil, na poloostrov dorazil až v době, kdy už anexe probíhala. Prý z důvodu, aby kvůli nebezpečí válečného konfliktu ochránil svou rodinu a majetek.
Jenže jak už v roce 2019 informoval server iROZHLAS.cz, Franchetti ve skutečnosti dorazil do Sevastopolu dva dny před anexí. Dokazuje to jeho rozhovor s ruskou novinářkou, který vedl v září 2014. V něm opakovaně potvrzuje, že do Sevastopolu dorazil 25. února 2014, ruští vojáci se na Krymu objevili až 27. února.
Česká policie Franchettiho zadržela v září 2021 přímo na letišti Václava Havla v Praze. Následně soudy rozhodovaly o jeho vydání na Ukrajinu. Pražský městský soud nejprve tuto možnost připustil, jeho rozhodnutí ale opět zrušil vrchní soud – krátce po prvoinstančním verdiktu totiž Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a podle soudce by tak Franchettiho vydáním do válčící země hrozilo porušení jeho lidských práv.
Ani po tomto verdiktu se ale Rus na svobodu nedostal. Obratem ho totiž zadržela Národní centrála proti organizovanému zločinu a sama jej z účasti na anexi Krymu obvinila. Obžalobu Vrchního státního zastupitelství si vyslechl v srpnu 2022 a už v říjnu téhož roku padl první zprošťující rozsudek. Této šance Franchetti využil a rychle odcestoval z republiky do Ruska. Od té doby je tedy Franchetti souzený v nepřítomnosti. Jestli komunikuje se svými obhájkyněmi, nechtěla ani jedna z nich potvrdit.
