Průmyslový areál na kraji Vřesové, kde se mají šetrně likvidovat nebezpečné ropné kaly z ostravských lagun. | Foto: Michaela Danelová, Český rozhlas

Někdejší vzorová obec socialismu.
Fotoreportáž z místa, kam se sváží jedovatý odpad z Ostravska

Vřesová | Zdeněk Trnka, Michaela Danelová |

Celá fotoreportáž zde

Vzorová socialistická vesnice je minulostí. Na nebi panorama průmyslového areálu s kouřícími komíny, na zemi páchnoucí laguny dehtových kalů – a nedaleko čtveřice paneláků, na každý z nich asi stovka obyvatel. To je Vřesová u Sokolova. Místo, kde z jednoho okna vidíte zahrádky a z druhého palivový kombinát. A kam mají od dubna svážet jedovatý odpad z Ostravska. Krajinu v průběhu března objektivem zachytila fotografka serveru iROZHLAS.cz.

Obec Vřesová se rozkládá necelých 6 km od města Chodova a 16 km od města Sokolov. Původní obec zanikla v roce 1958. Nynější Vřesová vznikla ze čtyř panelových domů postavených pro montéry Palivového kombinátu 25. únor Vřesová. Dnes se na místě původní obce nachází rozsáhlý průmyslový komplex společnosti Sokolovská uhelná.

Areál za betonovým a drátěným plotem střeží kamerový systém. Právě zde, na kraji někdejší vzorové socialistické vesnice, nyní připravují ekologicky šetrné spalování ropných kalů z ostravských lagun. Nebezpečný odpad ze severní Moravy má být zneutralizován a do Karlovarského kraje ho mají dopravit speciální vlakové soupravy. Technologie tlakového zplyňování kalů má pak zajistit další využití odpadů bez škodlivého dopadu na životní prostředí.

A to by místní bezesporu uvítali. „Vím, jak to tady vypadalo před 30 lety, a vím, jak to tady vypadá dnes. Příroda se hodně zlepšila,“ řekl v březnu Radiožurnálu místostarosta Vřesové Vlastislav Hlávka (nezávislý). Přesto tu život není jednoduchý. Hodně stinných stránek totiž přetrvalo a vize ostravských lagun tady nebudí nadšení. „Vadí nám na tom, že jsou to nebezpečné druhy odpadů. Subjektivní názor je, že to bude krok zpátky,“ uvedl místostarosta Hlávka.

Pošmourné nízké nebe splývá s oblaky kouře z komínů průmyslového komplexu těžařské firmy Sokolovská uhelná, jednoho z největších výrobců energie v Česku.

Je to právě zpracovatelský závod Sokolovské uhelné, který Vřesové dominuje: plynárna, teplárna, paroplynová elektrárna nebo nově vybudované centrum pro zpracování odpadů z Karlovarského kraje. Teplo odsud míří do Karlových Varů, Chodova, Nového Sedla a Vintířova.

Vřesová leží na úpatí Krušných hor, které tvoří husté lesy. Velkou část okolí obce ale tvoří hnědouhelné výsypky. Cestu do spleti potrubí a nezpevněných cest zakazují nápisy a dopravní značky. Kdo se v areálu výsypek ocitne bez povolení, bez milosti ho vykážou.

Jeden z řidičů, kteří mají povolení k vjezdu na hnědouhelné výsypky, všudypřítomný chemický zápach už dávno skoro nevnímá. Blízké laguny dehtových kalů považuje za zvláštnost, související s dlouholetou činností průmyslové areálu Vřesová. Nedaleký odtok kalových jezírek dokonce před časem ukázal své dceři.

Takzvaná laguna dehtových kalů tu zůstala po někdejší výrobě svítiplynu v plynárně Vřesová. Při teplém počasí zápach z laguny trýzní obyvatele blízkého Chodova - zejména na začátku obce ho ve vzduchu cítíte v podstatě pořád. Ekologická zátěž se datuje přes čtyři desítky let. Část už se povedlo odstranit a likvidace nebezpečných odpadů má pokračovat letos na jaře.

První zmínka o obci Vřesová pochází z konce 15. století a až do poloviny 19. století obec náležela k loketskému panství. Velkou ránu zasadilo Vřesové vysídlení po druhé světové válce, kdy ji opustila většina původních obyvatel. Dnes, 70 let poté, tu žijí necelé čtyři stovky lidí. Mnozí z nich buď pracují, anebo pracovali v blízkém palivovém kombinátu.

Mezi místní patří i Anna Sándorová. Kdysi pracovala v místní knihovně, teď má na starosti obecní kroniku a do zaměstnání dojíždí až do krušnohorského Nejdku. Paní Anna je patriotka, Vřesovou má ráda i přes panorama průmyslového areálu s chladicí věží a kouřícími komíny. Stará se o stárnoucí maminku a syna, který studuje vysokou školu.

Všechny panelové domy ve Vřesové patří společnosti Sokolovská uhelná. Byty jsou nájemní. Z jedné strany panelových domů je nové dětské hřiště a opečovávané zahrádky. Z té druhé výhled na okrajovou část palivového kombinátu.

Do čisté přírody je z panelových domů ve Vřesové relativně blízko. Za houštinami náletových dřevin jsou smrkové lesy, a nad nimi se vznáší hučení palivového kombinátu. Slyšet je stovky metrů daleko.

Skládka rozměrného potrubí v blízkosti laguny plné dehtových kalů. Všimněte si hnědouhelné výsypky v pozadí: právě tady končí odpadový materiál z těžby hnědého uhlí. I v této části areálu zastaví nevítané návštěvníky zákaz vstupu.

Autobusové nádraží před palivovým kombinátem ve Vřesové. Sokolovská uhelná patří mezi největší zaměstnavatele Karlovarského kraje, ve všech svých závodech zaměstnává kolem tří tisíců lidí.

Centrum Vřesové tvoří víceúčelový objekt obecního úřadu, knihovny, pošty a malého obchodu. Hospoda tu chybí, zavřela už před několika lety. A když si chlapi chtějí popovídat u piva, musí si ho přinést do altánu za obecním úřadem.

Meziměstské autobusy do Vřesové přijíždějí k budově obecního úřadu. Hodně místních obyvatel dojíždí za prací do Chodova nebo Sokolova.

Z původní zaniklé obce Vřesová zůstaly zbytky kamenných zdí několika domů. V jejich blízkosti vede pouze potrubí obalené zvětralou izolací.

|Gabriela Hauptvogelová, mkp |nepoužívat - Věda

Vědci zopakují výzkum vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel v Ústeckém kraji

Několikaletý výzkum vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel v devadesátých letech vedl k výraznému zlepšení životního prostředí v Ústeckém kraji. V takzvaném Programu Teplice vědci a lékaři srovnávali dvě skupiny obyvatel - z Teplic a Prachatic. Teplice byly známé velmi vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, kvůli kterým v listopadu 1989 lidé vyšli do ulic. Prachaticko bylo na druhé straně oblastí, kde životní prostředí nebylo průmyslem tak zasažené. Vědci by teď chtěli podobný výzkum zopakovat.