Vrty pro úložiště radioaktivního odpadu rozdělují občany řady obcí
Malé obce v západních Čechách – Lubenec, Blatno a Tis u Blatna – by si brzy mohly v rozpočtu polepšit o miliony korun. Peníze ale přitečou do pokladny až ve chvíli, kdy starostové schválí průzkumné vrty v okolní přírodě. Stát jimi chce zjistit, jestli by tady mohl za desítky let ukládat nebezpečný radioaktivní odpad.
Úložiště vyhořelého paliva však rozdělilo místní obyvatele. Vedení některých obcí chce průzkum povolit, lidé naopak sepisují petice za záchranu rekreační oblasti.
„Doufáme, že zájem občanů o tu věc vydrží, protože zatím je to jednoznačné – hlas lidu je, že tu úložiště nechceme. Tři miliony pro obec, což je maximum během jednoho roku po dobu tří let, to je úplně neadekvátní,“ říkají manželé Čechurovi.
Čechurovi si koupili nedaleko Lubence na jižním cípu Ústeckého kraje rozpadlou usedlost, starodávný zámeček Struhaře, který se teď snaží zrekonstruovat. Průzkumné vrty a budoucí úložiště radioaktivního odpadu by ale byly jen 200 metrů od jejich pozemku.
V obcích v západních Čechách, kde by mohla být úložiště radioaktivního odpadu, natáčela reportérka Petra Benešová
„Chceme, aby se občané vyjádřili, zda požadují od svých zástupců, zastupitelů i pana starosty, aby všemi zákonnými prostředky bojoval proti průzkumným pracím a proti následnému vybudování hlubinného úložiště,“ říká paní Čechurová.
Přes 500 lidí už v Lubenci podepsalo petici. Starostovi obce vyčítají, že radnice souhlasila už s prvotním průzkumem v oblasti Čertovka, kde by se do několika desítek let mohlo v hloubce půl kilometru pod zemí uchovávat vyhořelé palivo z jaderných elektráren.
Ne všichni obyvatelé Lubence jsou ale proti. Starší paní nad peticí jen mávne rukou: „Někam se to jednou dávat musí. Mě už se to netýká, než to postaví, mně je pomalu 70.“
Zadarmo to nebude
Kritika místních lidí zaskočila starostu obce Bohumila Peterku. Podle něj se o úložišti mluví už dlouho. „Řekli jsme si dobře, my bychom souhlasili, že se tu průzkumné práce začnou dělat, ať víme, co je pod námi, co v těch hloubkách je. Ale jednak to rozhodně nebude souhlas s tím, že tady bude úložiště. Za druhé, že za to budou nějaké penízky, nějaké kompenzace. A zatřetí, že s tím budou souhlasit i další obce, abychom v tom nezůstali sami,“ míní Peterka.
Souhlas s průzkumem by pro Lubenec znamenal příjem od státu necelé čtyři miliony korun. Starosta by za ně opravil chodníky a dodělal kanalizaci. Malá obec s 1500 obyvateli by podle Peterky na úložišti vydělala. Navíc v kraji s vysokou nezaměstnaností, kdy z Lubence odešly i dva velké podniky, by mohli podle starosty místní lidé najít na úložišti nová pracovní místa. Teď ale radnice musí reagovat na kritiku obyvatel.
„Protože se tady rozvinula nějaká aktivita občanů, kteří mají představu, že stát už do dalších lokalit nepůjde, tak začali rychle rozvíjet aktivitu mezi lidmi a začali je informovat o tom, co to všechno může mít za dopad,“ říká starosta a zvažuje prý i vyhlášení referenda.
VIDEO: Bojíte se úložiště jaderného odpadu?
Číst článek
Podobně se k nabídce státu postavilo i nedaleké Blatno. Když vedení obce pořádalo anketu mezi lidmi, zhruba polovina byla pro. Podle starosty Václava Beneše by geologický průzkum neměl být problém.
„Samozřejmě vždycky je nějaký zásah do přírody. Ale já si myslím, že to není tak hrůzostrašný zásah do přírody z hlediska průzkumných prací, že by tam došlo k trvalým následkům,“ tvrdí starosta Blatna.
Podle geologa ze Severočeských dolů Jiřího Svejkovského by se ale místní lidé měli během průzkumu připravit na desítky vrtů, kácení lesů, budování přístupových cest a těžkou strojní techniku.
To podle Pavla Jelínka, starosty Tisu u Blatna – další obce, kterou by zasáhl průzkum – nestojí za žádné miliony. Klid by z rekreační oblasti zmizel.
„My vám za vrty dáme peníze a prakticky zadarmo, protože se vůbec nic neděje, vrty vůbec nic nenaruší, a vy pak můžete klidně i říci ne. Vy se nezavazujete k tomu, aby tady bylo úložiště. A já se ptám – takhle stát hazarduje se svými prostředky a s penězi daňových poplatníků?“ diví se starosta Tisu.
Úložiště jaderného odpadu podle expertů bude, otázka je kde
Číst článek
Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů ale obavy brzdí. Průzkum podle ní neznamená poškození přírody. Proti názorům místních ale úřad nepůjde. S obcemi stát sepíše smlouvy. V nich prý bude jednoznačně řečeno, že povolení průzkumu neznamená vybudování úložiště.
Stát zatím v Česku vytipoval sedm vhodných lokalit v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém kraji a na Vysočině. Prostřednictvím veřejných debat chce lidi přesvědčit, aby se jaderného odpadu nebáli. Provoz úložiště by se měl spustit až v roce 2065.
