Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice: Zatím se držíme. Nedostatek remdesiviru není zásadní problém

Podle posledních dat ministerstva zdravotnictví je v Česku s koronavirem hospitalizováno 1242 lidí, z toho 265 je v těžkém stavu. Za poslední dva týdny číslo vzrostlo více než dvojnásobně, některé nemocnice proto ruší plánované zákroky, protože počítají s tím, že část lůžek obsadí pacienti s onemocněním covid-19. O současné situaci ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Radiožurnálu mluvil její ředitel David Feltl.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve Všeobecné fakultní nemocnici je v tuto chvíli 30 hospitalizovaných pacientů s onemocněním covid-19. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V současné době omezují plánované zákroky zdravotníci v Jihlavě, v Olomouckém kraji nebo v pražské Nemocnici Motol. Jaká je teď situace ve Všeobecní fakultní nemocnici?
U nás je teď situace taková, že máme 30 pacientů hospitalizovaných (s koronavirem, pozn. red.), z toho jedna třetina je ve stavu vážnějším. Zatím se držíme, neomezujeme plánovaný provoz, je to trošku natěsno, ale v tuto chvíli jsme ještě schopní udržet provoz v normálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davidem Feltlem

Zásoby léku remdesivir se v minulém týdnu zúžily, už přišly nové dodávky?
Remdesivir přišel, už ho máme pro celou Českou republiku, asi pro 300 pacientů. Myslím, že tohle není zásadní problém v tuto chvíli. 

Na sociálních sítích se objevily informace, že menší nemocnice, třeba ve Středočeském kraji, údajně už pro pacienty nemají místo, a když je chtějí poslat do některých z těch větších nemocnic v Praze, tak že je odmítají. Máte nějaké podobné informace?
To jste mi hezky nahrál, já mám spoustu opačných příkladů. Myslím, že v tuhle chvíli, kdy je těch pacientů opravdu hodně, ale ve vážném stavu je jich relativně malý podíl, ne malé množství, ale malý podíl, tak zkrátka a dobře se musí zapojit všechny nemocnice.

To, co zmiňujete, byla jedna výměna názorů na twitteru, konkrétně mezi Fakultní nemocnicí Motol a Nemocnicí Hořovice, která mimochodem skončila tím, že ten pacient tam byl vyléčen, takže v zásadě si myslím, že se o něj ta nemocnice postarala dobře. 

V tuto chvíli, kdy pacientů přibývá, je potřeba, aby se zapojili všichni. Nejde jen koukat do fakultních nemocnic a říkat jim, aby braly pacienty. Takhle to fakt nemůže fungovat.

S nárůstem počtu nakažených je spojen také nedostatek nemocničního personálu. Podle České lékařské komory je jich mezi lékaři 575, nakažených sester je více než 1000. Co se stane, když bude nakažených lékařů a sester přibývat podobným tempem, jako je tomu doposud?
Bude se omezovat provoz, to jinak nepůjde. Budeme to muset nějak řešit ad hoc. Když ubývá personálu, tak se samozřejmě musí omezit péče.

Je nějaký postupný plán, co se bude zprvu škrtat a čím to skončí?
Ten plán má každá nemocnice svůj, záleží na agendě každé nemocnice, na pacientech a na oborech, které má silnější a slabší. My jej také ve fakultní nemocnici samozřejmě máme, ale nechci tím zdržovat, protože každá nemocnice má ten plán opravdu jiný.

Ochrana personálu a pomoc mediků

Sestry a lékaři se většinou nakazí při práci. Je tomu tak, nebo není?
To si nemyslím, já jsem ale ta data neviděl. Ani upřímně řečeno se mi to moc nezdá, když vidím, jak jde ta nákaza republikou. Jde o komunitní přenos. Myslím si, že naopak v práci, kde jsou ty podmínky poměrně standardní a kde mají zaměstnanci ochranné pomůcky a dezinfekci, nějaké postupy a filtry, tak je šance nakazit se menší než v běžném životě.

Prymula opět ‚uvažoval nahlas‘. Čísla, kterými podmiňoval zpřísnění, nejdou změřit. Jen odvodit

Číst článek

Je ještě vůbec možné personál v nemocnicích chránit nějak lépe?
Pokud jsou ochranné pomůcky, kterých mimochodem máme dostatek, a pokud je deklarováno, že ty obleky, respirátory a štíty mají 98% ochrannou účinnost, tak líp už to podle mě nejde.

V Česku od včerejška platí nouzový stav, jedním z důvodů pro jeho vyhlášení bylo také to, aby bylo možno povolat mediky na pomoc nemocnicím, nakonec tam žádné takové nařízení není. Hlásí se vám třeba medici dobrovolně?
My máme mediky vlastně už od jara, musím říct, že to je úplně úžasná věc. Už od té horké fáze epidemie, která byla na jaře, se nám hlásili medici, spousta jich zůstala i přes prázdniny. Musím říct, že bez nich bychom nebyli vůbec schopni udržet odběrové místo, které máme pro veřejnost. Takže mediky máme zapojené, jsme moc rádi, že je máme, a jsou skvělí.

Jak to vypadá případně s nákazou covid-19 mezi dobrovolnými mediky?
Pár nemocných máme, není to žádné drama. Zase si myslím, že je to komunitním přenosem. Může se nakazit jak medik, tak se stejně může nakazit jakýkoliv jiný smrtelník kdekoliv jinde.

Je v této situaci ještě něco potřeba, co by nebylo zařízeno?
V tuhle chvíli je podle mě úplně zásadní, aby se zapojily úplně všechny složky zdravotního systému, aby se nekoukalo jen do velkých fakultních nemocnic a neříkalo se jen „Tak co vy, jak vy si s tím poradíte?“ Teď prostě jde nějaká vlna nákazy vysoká počtem. Je proto třeba, aby se každý jednotlivý díl toho systému zapojil, aby zvládl tuto vlnu, která samozřejmě zase přejde.

Petr Král, ada Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme