Největší nesoulad vidím v tom, co kancléř Scholz tvrdí, a co pro Ukrajinu dělá, říká politolog Aslan
Prioritou NATO i po summitu v Madridu stále zůstává ochrana svých členských zemí. A v místech, kde nyní konflikt graduje, nechává aliance situaci volný průběh, myslí si profesor na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan.
„Očekával jsem, že budou přijaté dvě nové členské země, Švédsko a Finsko, což se stalo. Dále jsem čekal, že se členové přihlásí k významnému posílení východního křídla – Pobaltí, Polsko a tak dále,“ říká politolog Aslan.
Poslechněte si celou Osobnost Plus s Emilem Aslanem z Katedry bezpečnostních studií FSV UK
„A zdá se, že to se také bude dít ve významnější míře, než jsem předpokládal. A v neposlední řadě Aliance deklarovala, že bude podporovat Ukrajinu ve stávající válce s Ruskem,“ popisuje výsledky končícího summitu zemí NATO v Madridu politolog.
NATO se ale i nadále nechce v konfliktu s Ruskem výrazněji angažovat.
„Chce se držet dál, aby předešla eskalaci. Aspoň to tvrdí Jens Stoltenberg a další významní představitelé organizace. Vycházejme tak z toho, že to bude na členských zemích NATO nebo ostatních zemích, které budou chtít Ukrajinu podpořit,“ vysvětluje.
Německo zvažuje znárodnění části plynovodu Nord Stream 2, mohl by jím téct zkapalněný plyn od Baltu
Číst článek
Z členů v pomoci Ukrajině prý nejvíc pokulhává Německo a Francie.
„Francie se trochu polepšila a polepšuje. U Německa je to asi nejpodivnější. Dá se rozumět tomu, proč Olaf Scholz a jeho strana mají poněkud specifický vztah k Rusku a k dodávkám zbraní na východní frontu. Ale v tom, co německý kancléř tvrdí, a v tom, co dělá, vidím největší nesoulad.“
Prohlášení lídrů ze summitu v Madridu může radikálně přispět k ochraně pobaltských států. Podle Aslana mají tyto země velmi slabou demografii, takže kdyby na ně Rusové zaútočili, není možnost, jak se bránit.
Pomoci by mohl příslib Američanů, kteří posílí svoji fyzickou přítomnost o třicet tisíc vojáků, dvacet tisíc v Polsku a zbytek v Pobaltí a jinde.
Rostoucí riziko pro Evropu
Největším rizikem pro Evropu je podle něj v tuto chvíli Rusko, ale vzhledem k posilování Číny by to v horizontu třiceti až padesáti let mohla být ona. NATO by tedy mělo být ostražité, aby neposílilo čínsko-ruskou alianci.
„Je třeba dát Číně najevo zejména ekonomicky, že pokud by podporovala Rusy, tak ji to vyjde draho.“
„Ale tady je trochu problém, že Číňané vlastní americká aktiva a mají na světovém trhu významnou roli. A ta asymetrie mezi Ruskem a Západem je obrovská. Čína je v trošku jiném ekonomickém postavení,“ dodává.
„Číňané se možná nechají inspirovat vývojem na Ukrajině, ruským vpádem, protože mají podobné plány vůči Tchaj-wanu a tam je třeba posílit bezpečnost a vytvořit její novou architekturu, která by zahrnovala země, jež mají nějaké teritoriální problémy nebo obecně nějaké problémy s Čínou,“ varuje.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.
