Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě. Jaké poklady skrývá stoletý brněnský rozhlas?
Sto let starý mikrofon, dopis, který psal do brněnského rozhlasu Milan Kundera nebo první novinářský průkaz. Rovných sto exponátů a příběhů se vejde do malé místnosti v budově brněnského rozhlasu na Beethovenově ulici, kam už od neděle 1. září můžete zavítat na novou výstavu. Ta připomene – stejně jako náš rozhlasový seriál – století pravidelného rozhlasového vysílání z Brna.
„O těchto dveřích si spousta lidí myslí, že jsou bankovní, ale nikoliv. Vedou sice k původnímu trezoru, který je v suterénu naší budovy, ale jsou to dveře rozhlasové,“ odhaluje editor Českého rozhlasu Brno Miloš Šenkýř, který je asi největším znalcem rozhlasové brněnské historie. Spolu teď vstoupíme do tohoto trezoru za poklady archivu Českého rozhlasu Brno.
Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě! Jaké poklady stoletý brněnský rozhlas skrývá?
100 pokladů
„Ten trezor sloužil i pro rozhlasové účely, protože kolem něj vedla a stále vede ochranná chodba, kterou chodily stráže. A když se sem nastěhoval rozhlas, tak přišli na to, že v té chodbě lze, protože je velice úzká, úspěšně natáčet ozvěnu. Echo,“ vypráví Miloš Šenkýř.
A z té krásné ozvěny už přecházíme do místnosti, kde najdeme výstavu, kterou připravil právě Miloš Šenkýř. Ta výstava se jmenuje 100 pokladů a příběhů brněnského rozhlasu.
Díváme se společně na tzv. páskový mikrofon, je to těžký, kovový mikrofon, odhadujeme tři kilogramy. „Před devadesáti, sto lety se používal především ve studiích, protože byl velice citlivý. Máme ho tady zavěšený na původním mikrofonním jeřábu, který pamatuje začátky vysílání,“ přibližuje Miloš Šenkýř.
Rozhlasová výstava nemůže být samozřejmě němá. Přicházíme teď k 80 až 90 let starému gramofonu, gramofonu na kliku.
Zřejmě poslední dochovaný vzkaz. Srpnovou okupaci Československa připomíná v Brně pamětní deska
Číst článek
Není to jediný exponát, který tu můžeme rozeznít, tady třeba o kousek dál je taková krásná lesklá červená harmonika.
„Jak naznačuje i kufr slavného skladatele, otce zpěvačky Laďky Kozderkové Ladislava Kozderky, který v brněnském rozhlase působil, je to originál, akordeon, který používal,“ ukazuje Miloš Šenkýř.
Najdete tu třeba i nejstarší průkaz pracovníka brněnského Radiožurnálu anebo mixážní pult, na kterém vznikaly slavné Toulky českou minulostí.
Díla, která končila v trezoru
„Tady v rohu máme jednak v trezoru další trezor, ve kterém po určitou dobu rozhlasová díla končila. Je tam ještě jedno smutnější zařízení, protože z trezoru je šlo vytáhnout, ale to zařízení znamenalo jejich konec. Je to mazačka. A pak dostal magnetofonový pásek razítko smazáno.“
„A mně teď kolegyně Jitka Severová nese takový malý unikát, protože nedávno přišla paní a přinesla malou gramofonovou desku, kterou babičce natočil její přítel na vrcholu Empire State Building v New Yorku. A ta paní si moc přála tu gramodesku slyšet,“ vypráví Miloš Šenkýř. „Je to ukázka toho, jak rozhlas může pomoci v různých ohledech. A i toto je součást té naší veřejné služby,“ uzavírá.
Výstava se poprvé návštěvníkům otevře v neděli 1. září, tedy na den přesně po 100 letech, co začalo pravidelné rozhlasové vysílání z Brna.
100 let brněnského rozhlasu
Všechny díly seriálu naleznete níže:
- 1. díl: Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu
- 2. díl: Osm dekád sídlila brněnská pobočka rozhlasu vedle tělocvičny. Do vysílání občas zaznívalo dupání
- 3. díl: Etno-gastro-folk, Večerní Brno či darování krve. Jaké fenomény brněnský rozhlas za 100 let vyplodil?
- 4. díl: Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, studentka Eva Pilarová zpívala tajně pod pseudonymem
- 5. díl: Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě! Jaké poklady stoletý brněnský rozhlas skrývá?