Výběr z médií: mýto v Praze, trend virtuálních kuchyní nebo zájem o registrovaná partnerství
Pražský magistrát chce omezit emise v centru města zavedením mýta pro řidiče, kteří město navštíví. Informují o tom Hospodářské noviny. V Česku nabírají na popularitě virtuální kuchyně, které se zaměřují na vaření jídla pro následný rozvoz, píše deník E15. Zájem o registrovaná partnerství se v posledních letech zvyšuje – jen loni jej uzavřelo 345 dvojic stejného pohlaví. Téma pro Deník N. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Hospodářské noviny
Na pražském magistrátu se rýsuje plán, jak omezit emise v centru hlavního města. Řidiči, kteří pojedou autem do centra Prahy, tak budou v budoucnu nejspíš platit mýto. Tématu se věnují páteční Hospodářské noviny. Například na elektromobily by se poplatek nevztahoval. Více by ale platili řidiči, kteří vlastní starší a tím pádem méně ekologický vůz. Záměrem zavést mýtné se bude zabývat magistrát v létě, diskutovat o tom bude i s resortem dopravy.
Podbabu a Bohnice propojí lanová dráha. Pražské zastupitelstvo dalo stavbě za 1,5 miliardy zelenou
Číst článek
Do centra města přijede každý den necelých 250 tisíc osobních aut. Pomyslná hranice, od které se bude za vjezd do města platit, by mohla podle prvních plánů kopírovat pražskou památkovou zónu, jak deníku řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (za STAN).
Samotná cena mýtného má taky záležet na čase, kdy do centra řidiči pojedou – třeba mimo špičku by měla být nižší. Poplatek by se mohl vyhnout obyvatelům, kteří v centru Prahy bydlí, nebo zásobovacím vozidlům a třeba také řidičům, kteří někoho vezou do nemocnice. Plán omezit dopravu v centru kritizuje opozice. Podle jejích členů z řad ANO nebo ODS by měly být nejdříve vybudované městské okruhy.
Mf Dnes
V českých potocích spolu bojují čeští a američtí raci. Informace o takzvaném račím moru, který mezi české korýše roznesli jejich američtí příbuzní, přináší páteční Mladá fronta Dnes. Například počet jednoho z nejcennějších, původně českých raků – raka kamenáče – se během posledních pěti let snížil o pětinu. Může za to právě račí mor, na který nemají čeští korýši vypěstovanou imunitu. Ochranáři proto české raky odchytávají a umísťují je do umělých nádrží.
Lupina mnoholistá je v přírodě nebezpečný dravec. V Krkonoších jí vyhlásili boj
Číst článek
Raci, kteří jsou citliví na čistotu vody, se do českých toků začali hromadně vracet v 90. letech, kdy se zpřísnily podmínky pro továrny a další znečišťovatele vody. Problém ale přišel s tím, že rostl počet všech raků, tedy i těch amerických. Ti zde byli vysazováni uměle v 70. letech. Právě tito korýši se umí proti račímu moru bránit, a to díky tomu, že ve své původní domovině měli tisíce let na to, aby si proti zákeřné plísňové chorobě vybudovali imunitu.
Ochranáři tak do přírody vypustili zatím asi 70 dospělých raků, a s jejich vysazováním plánují pokračovat. Celkově by v českých tocích mělo v průběhu roku najít místo na život i několik stovek jedinců.
E15
Ke sdíleným bytům, autům nebo třeba elektrickým skútrům se postupně přidávají už také sdílené neboli virtuální kuchyně, píše deník E15. Podle něj se obor gastronomické virtuality zvýšil v Evropě meziročně o 85 procent. Letos prý dosáhne hodnoty 400 milionů korun a lze očekávat, že rostoucí trend bude pokračovat.
Svaz obchodu a cestovního ruchu žádá snížení DPH na potraviny. ‚O tom neuvažuji,‘ řekla Schillerová
Číst článek
Systém virtuálních kuchyní funguje tak, že společnost pronajme a sama na vlastní náklady vybaví kuchyně. Případně se dohodne s restauracemi na spolufinancování. Kuchyně pak pronajme restauracím, které platí mimo jiné za rozvoz jídel, zároveň ale ušetří na personálu. Místnosti totiž nejsou vybavené jako klasické restaurace, nemají žádné stolky ani židle pro hosty. Všechna jídla jsou určená jen k rozvozu. Třeba společnost Dáme Jídlo, která v Česku přišla s projektem jako první, vyveze z takových provozoven třeba i desítky tisíc jídel měsíčně, informuje deník E15.
Deník N
Zájem o registrovaná partnerství se v Česku zvyšuje – loni jej uzavřelo 345 dvojic. Informuje o tom Deník N. Zároveň upozorňuje, že párům stejného pohlaví komplikuje vzájemný život právní legislativa, která se týká jejich dětí. Podle sociologa Zdeňka Slobody z Akademie věd nepřináší registrované partnerství zabezpečení pro děti a praktické výhody. Ve skutečnosti jde tak spíše o symbolický akt.
Podle studie, kterou má Deník N k dispozici, vyrůstalo v domácnostech registrovaných partnerů na začátku letošního roku 68 dětí. Podle sčítání lidu v roce 2011 vyrůstalo v duhových rodinách 925 dětí, z toho 46 v domácnostech registrovaných partnerů. Odborníci kritizují hlavně to, že zatímco jeden z páru je buď biologickým rodičem, nebo má na dítě pěstounské právo, ten druhý rodič žádná práva ani povinnosti nemá. Neexistuje totiž možnost společného osvojení.
Mateřské školy řeší, jak od září zaplatit chůvy pro dvouleté děti. Ministerstvo chce financování zrušit
Číst článek
Registrovat se stejnopohlavní páry můžou v Česku od roku 2006 – ve středu to bylo přesně 14 let. Podle čísel se do konce letošního dubna registrovalo přesně 3674 párů. Přibližně čtvrtina ze všech registrovaných, tedy nejméně 915 párů, se ve zmíněném čase rozpadla.
Deník
V Česku během pandemie koronaviru přibylo lidí, kteří trpí depresí nebo úzkostí. Dočtete se o tom v pátečním vydání regionálního Deníku. Počet lidí, kteří se potýkali s pocity strachu, se zvýšil o 5 procent oproti době před pandemií.
Podle odborníků z Národního ústavu pro duševní zdraví za to mohlo vynucené vyloučení od lidí kvůli karanténě, ale také míra obav z nákazy anebo strach o finanční následky, které krize přinese. Stejně tak nepřetržitý proud informací v médiích. Lépe na tom pak statisticky byli lidé, kteří sledovali zpravodajství důkladněji a neomezovali se pouze na čtení titulků, informuje Deník.
Podle lékařů je úzkost normální reakcí na danou situaci. Lidé by teď měli udržovat kontakt s přáteli a rodinou, zaměřit se na zdravý životní styl, a v případě přetrvávajících obtíží neváhat a kontaktovat odborníka, dodává Deník.
Pražské restaurace jsou na tom po koronaviru nejhůře, říká šéf firmy s pokladními systémy
Číst článek
Právo
Syndrom suchého oka, tedy porucha tvorby slz se počítá mezi nejčastější problémy, se kterými chodí lidé k očnímu lékaři. Čeští vědci teď vyvíjí účinnější kapky, které by mohly pacientům s tímto onemocněním pomoci. Píše o tom páteční Právo. Náročný projekt počítá i se zhotovením experimentálního modelu oka – do něho chtějí vědci přidat i biologickou tkáň z prasete.
Speciální model oka bude tvořit silikonová vrstva nahrazující oční víčko. Poddajná kulička s kontaktní čočkou bude zase simulovat oční bulvu. Právě na tomto modelu by se měly zkoušet nově vyvíjené, účinnější kapky proti syndromu suchého oka. Kapky, které jsou něco jako uměle vytvořené slzy, vyvíjí tým vědců z Fakulty strojního inženýrství brněnského Vysokého učení technického.
Nemocných se syndromem suchého oka dlouhodobě přibývá. Podle lékařů za to může stárnutí populace, ale také třeba cukrovka. Nemoc způsobuje taky pobyt v prašném nebo klimatizovaném prostředí. Rizikem je taky dlouhodobé sledování televize anebo monitoru.
