Výběr z médií: videohovory s lékařem, bezpečnostní rizika chytré domácnosti a přípravy obcí na sucho

Lékaři plánují ordinovat vzdáleně přes videohovory i po skončení koronavirové krize, píše Deník N. Mladá fronta Dnes v článku připomíná obnovené měření rychlosti na úsecích dálnice D1. Server iDnes.cz nabízí rozhovor s šéfem odborářů Josefem Středulou, podle jehož názoru by stát neměl pomáhat firmám se sídlem v daňovém ráji. Více si přečtěte v pátečním výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

(ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay

Deník N

Některé lékařské postupy, které přišly s koronakrizí, se osvědčily a lékaři u nich zůstanou. Lékaři i po krizi ordinují přes videohovory. Pod tímto titulkem Deník N popisuje, jak některé praktiky z koronavirové krize nasazují lékaři i v době uvolňování protiepidemických opatření. Jako příklad uvádí olomouckou fakultní nemocnici a její interní oddělení. Pacient si doma změří tlak, hladinu cukru nebo srážlivost krve přístrojem, který mu půjčí nemocnice. Naměřené údaje pošle e-mailem lékaři a proberou je potom přes videohovor. Nové metody komunikace míří i do ambulancí praktických lékařů, píše Deník N.

Koronavirus k nám byl velice vlídný. Jednoho dne přijde něco dramatičtějšího, míní chirurg Šebek

Číst článek

Během krize byly pojišťovny ochotné distanční výkony platit, a to hlavně díky tomu, že samotní lékaři měli kvůli pandemii omezený provoz ordinací. Není ale jisté, zda tomu budou nakloněny i mimo krizi. VZP podle deníku distanční terapii nadále podporovat chce. Podle právníka Jana Macha, který spolupracuje s Českou lékařskou komorou, ale současné legislativní předpisy o distanční terapii nic neříkají.

E15

Chytrá zařízení v domácnostech jsou moderní, ale nesou i bezpečnostní rizika. Deník E15 v článku vysvětluje, jaké nebezpečí lidem z chytrých zařízení hrozí. Konstatuje, že jen pětina z uživatelů vůbec pojem internet věcí, který tyto technologie pokrývá, zná. Deník se opírá o nedávný průzkum společnosti ESET. Vyplynulo z něj, že více než 70 procent Čechů má doma alespoň jedno chytré zařízení, ale čtvrtina více než šest zařízení. Ať už jsou to chytré hodinky, fitness náramky, bezdrátová sluchátka nebo robotický vysavač, pračka, chytrá osobní váha či chytrý zubní kartáček. Průzkum také ukázal, že Češi si vybírají chytrou elektroniku podle funkcí, ale jen desetina lidí řeší při nákupu bezpečnost.

Mf Dnes

Koronavirová krize zpozdila úsekové měření rychlosti na D1, ale už se zase měří. Do 15. června už se bude provádět úsekové měření rychlosti na D1 již na šesti místech, připomíná Mladá fronta Dnes. Pozastavit měření si vynutila koronavirová epidemie. Český metrologický ústav byl nucen pozastavit ověřování všech systémů, u nichž je nutný výjezd více pracovníků. To je i úsekové měření rychlosti. Deníku to řekl Jan Studecký z Ředitelství silnic a dálnic.

Úsekové měření odhalilo na D1 přes sto tisíc přestupků. Řidiče neodradily ani výstražné tabule

Číst článek

Od tohoto víkendu či nejpozději od začátku týdne začnou radary měřit v úseku mezi Koberovicemi a Větrným Jeníkovem, od úterý se měří v úseku Soutice – Loket na Benešovsku.

iDnes.cz

Stát by neměl pomáhat firmám, které sídlí v daňových rájích. V souvislosti s dopadem pandemie koronaviru na české podniky to zdůraznil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v rozhovoru pro server iDnes.cz. Podle jeho názoru by tento přístup měl platit i do budoucna.

Odbory si také nepřejí, řekl Středula serveru, aby šla pomoc firmám ze zdrojů, které směřují do sociálního pojištění, tedy do důchodů. Jeden z možných receptů, jak vyřešit dočasný pokles zakázek u firem, vidí ve zkrácení pracovní doby, ale bez snížení mzdy.

Vymezil se rovněž proti názoru, že v postkoronavirové situaci budou zaměstnanci muset být pokornější a vážit si víc pracovního místa. Vždycky prý zvedne hlas ve prospěch těch, kteří požadují zvýšení mezd, když se firmě daří, řekl serveru idnes.cz.

Právo

Obce a města v Česku se připravují na období sucha. Do tisíců menších projektů už podle deníku Právo starostové investovali miliardy korun. Nejde přitom o budování velkých přehrad, ale spíše o menší opatření, u kterých je oproti náročným projektům výhoda, že se rychleji projeví výsledky. Peníze tak směřují třeba na obnovu mokřadů, ale urychluje se i připojování obcí na vodovody a budování čističek odpadních vod.

Julie Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme