Výběr z médií: nevýdělečné uhlí, mezery varovného systému před záplavami i ztráty prodejců letenek

Spalování uhlí se teplárnám už nevyplácí, stát přitom stále neví, čím ho nahradit, upozorňují Hospodářské noviny. Deník N píše o varovném systému před záplavami, který ale neumí vytipovat konkrétní oblasti. Deník E15 informuje o ztrátách českých prodejců letenek a Mf DNES připomíná, že se v srpnu na české obloze objeví Perseidy. Více v úterním výběru z médií, který připravil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ceny emisních povolenek se za posledních pět let zdesetinásobily. Teplárnám se tak nevyplatí uhlí spalovat, píšou Hospodářské noviny | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Mf DNES

Vesmírné Perseidy zasypou Česko. To je titulek dnešní Mf Dnes. Ta píše, že první Perseidy v tomto měsíci bude možné na noční obloze zahlédnout už tento týden. V noci z 11. na 12. srpna pak nastane jejich vrchol – meteorický roj jich nabídne až 80 za hodinu.

Česká fotografie slaví úspěch, NASA ocenila Horálkův snímek komety Neowise

Číst článek

První vlnu Perseidů u nás bude možné vidět už kolem 5. srpna, a jak Mf Dnes řekl astronom Martin Gembec, dobře viditelné by měly být téměř odkudkoliv. Poslední Perseidy pak prolétnou ještě na konci měsíce – konkrétně 24. srpna, kdy Země na další rok meteorický roj zase opustí. Aby člověk Perseidy zahlédl, stačí vyhledat místo bez pouličního osvětlení a sledovat oblohu ideálně pod úhlem 40 až 50 stupňů.

Jak připomíná Mf Dnes, Perseidy je možné vidět každoročně mezi 17. červencem a 24. srpnem. I když je pouhým okem můžeme vnímat jako padající hvězdy, ve skutečnosti s nimi nemají nic společného. Jsou to totiž zbytky komety – přesněji prachové částice, ze kterých se v momentu zkřížení se Zemí stanou meteory o velikosti třeba zrnka písku. Jsou ale tak rychlé, že při průletu se zdají být mnohem větší.

E15

I přesto, že se letecká doprava po pandemii koronaviru postupně obnovuje, čeští prodejci letenek jsou na polovině odbytu než v době před krizí. Tématu se věnuje deník E15. Důvodem je hlavně to, že cestující častěji kupují letenky přímo od dopravců. Ztráty tak má oproti roku 2019 Student Agency, portál Letuška i Kiwi.com.

Přímo od dopravců lidé kupují letenky často kvůli problémům s nákupy přes zprostředkovatele v době pandemie. Jak deníku E15 řekl odborník na letectví z poradenské firmy EY Petr Kováč, čím dál víc letů je aktuálně přímých, tedy bez přestupu, a v takovém případě cestující ve větší míře služby zprostředkovatelů nepotřebují.

Podle šéfa portálu Letuška Josefa Trejbala cestující nejčastěji odrazují změny v podmínkách cestování, které se mění klidně i v řádu dnů. Doporučuje proto sledovat web ministerstva zahraničí, konkrétně stránku dovolena2021.cz, kde se lidé dočtou o aktuálních pravidlech. Z dat Student Agency vyplývá, že změna klíčových parametrů nebo úplné zrušení se týká 15 procent letů. Víc se dočtete v deníku E15.

Hospodářské noviny

Česko je v podílu uhlí na výrobě tepla a elektřiny na druhém místě ze zemí Evropské unie. Všímají si toho Hospodářské noviny. Uhlí v tuzemsku využíváme ze zhruba 50 procent, podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu bychom přitom do roku 2030 měli podle plánu Evropské komise dostat na 40 procent. Stát ale ještě pořád neví, čím by měl uhlí nahradit.

Asi nás čeká výrazné zdražení elektřiny, ceny porostou o desítky procent, varuje analytik Šnobr

Číst článek

Uhlí přitom po finanční stránce aktuálně nemůže konkurovat levnějšímu plynu nebo elektřině z obnovitelných zdrojů, upozorňují Hospodářské noviny. Ceny emisních povolenek, které si musí firmy kupovat za každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší, se za posledních pět let zdesetinásobily, a to na 55 eur. Teplárnám se tak nevyplatí uhlí spalovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto spolu s Teplárenským sdružením připravují strategii, která by firmám měla pomoct s přechodem na spalování plynu, biomasy a odpadů.

Jak připomínají Hospodářské noviny, sněmovnou v minulosti prošla novela, podle které by část emisních povolenek teplárnám dotoval stát. Schválit by to ale nejdřív musel Senát a záleží také na Evropské komisi. Ta chce do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990. Dopomoct by k tomu mohla větší úspora energie a právě zvýšený podíl výroby z obnovitelných zdrojů. Nejzazším termínem, který takzvaná Uhelná komise zřízená resortem průmyslu naplánovala pro konec pálení uhlím, je přitom v Česku rok 2038. Energetické firmy pak plánují většinu uhelných bloků zavřít před rokem 2040.

Deník N

Umíme zvládat povodně? Na to se ptá Deník N. Ten upozorňuje, že varovný systém před záplavami sice v Česku máme, neumí ale vytipovat konkrétní ohrožené oblasti a mezery jsou také ve schopnosti lidí reagovat. Pomoct s předvídáním povodní by ale mohly radary, srážkovo-odtokový model i mluvící sirény.

Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog

Číst článek

Jak Deníku N řekl odborník na zvládání povodňových situací Petr Březina, zmíněný srážko-odtokový model je velmi nákladný – jsou k němu totiž potřeba takzvané superpočítače, které by byly schopné vydat varování pro konkrétní obec. Systém by se podle něj ale mohl postupně zavést alespoň v nejohroženějších místech. Ta by zároveň měla takzvané mluvící, tedy elektronické sirény. Těch je v Česku ale jen asi 1900.

V Česku dostupný varovný systém cílí na obce s rozšířenou působností, konkrétněji to neumí. Průměrně je tak v tom varovném území kolem 30 obcí, dostat bychom se přitom potřebovali třeba na 5, které by se pak mohly evakuovat. V takových situacích ale lidé často nevědí, jak se mají zachovat – podle Marka Riedra z Českého hydrometeorologického ústavu by proto mohla pomoct nějaká školení, jak se chovat v krizových situacích. Víc už v dnešním Deníku N.

Zuzana Machálková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme