Výběr z médií: Češi podceňují prevenci rakoviny, problém s douglaskou a ubývá nedonošených dětí

V pondělním výběru z médií se dočtete, že se čeští zemědělci obávají levných dovozů z Jižní Ameriky, píše o tom deník E15. Primář českobudějovické nemocnice řekl Mladé frontě Dnes, že počet nedonošených dětí v Česku klesá. Lidové noviny se věnují vysazování nepůvodních stromů v českých lesích, kterými má být například douglaska. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rodina (ilustrační foto)

Počet nedonošených dětí v Česku klesá | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0,©

E15

Čeští zemědělci se obávají levných dovozů z Jižní Ameriky. Staví se tak proti dohodě o volném obchodu se sdružením Mercosur. Smlouvu vyjednala v červnu Evropská unie. Teď je na jednotlivých státech unie, jestli dohodu schválí. Tématu se věnuje deník E15.

Problematickým je pro české zemědělce hlavně dovoz masa z Latinské Ameriky. Obávají se totiž, že kvůli levným dovozům klesnou jejich příjmy. Levnější maso přitom ovlivňuje zisky zemědělců už teď, řekl deníku předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

České ministerstvo zemědělství se přímých dopadů neobává s odkazem na dovozní kvóty. Na ochranu svých zemědělců je vyjednala Evropská unie. Mají platit u citlivých položek, jako je třeba maso, cukr nebo etanol. Latinskoamerické státy nebudou moct do unie dovézt víc než procento z celkové produkce členských zemí, píše deník.

Hraboši v krajině jsou normální. Zemědělci by měli počkat, až jejich počet opadne, radí ornitolog

Číst článek

Podle resortu zemědělství ale může být pro Česko problém dovoz z jiných unijních zemí. Ty by k tomu mohl přinutit právě silný dovoz ze států Mercosuru. Ministerstvo ale také upozornilo, že dohoda je výhodná pro český export. Latinskoamerické státy totiž odstraní cla na chmel, slad nebo pivo.

Do sdružení Mercosur patří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Unie vyjednávala smlouvu se sdružením na téměř 20 let. Pokud smlouvu členské státy Evropské unie schválí, bude to největší zóna volného obchodu na světě. Třeba u hovězího masa by mělo clo klesnout na 7,5 procenta. Nyní to je 45 procent.

Mf Dnes

Počet nedonošených dětí v Česku klesá. Mladé frontě Dnes to řekl primář oddělení pro novorozence v českobudějovické nemocnici Milan Hanzl. Podle něj začal počet nedonošenců a dětí s nízkou hmotností klesat asi před pěti lety. Ročně se v Českých Budějovicích starají asi o sto miminek, která jsou kvůli nezralosti ohrožená na životě.

Apolinářská nedonošeňátka pomáhají matkám v náročné situaci. Jaké je porodit nedonošené dítě?

Číst článek

V současnosti se ročně narodí méně než 8 procent nedonošených dětí z celkem 120 tisíc novorozenců. Na začátku 90. let to přitom bylo asi 5,5 procenta. Nejčastěji děti ohrožují poruchy dýchání nebo oběhové soustavy. Časté jsou také problémy s výživou, řekl deníku primář Hanzl.

Českobudějovické oddělení pro novorozence zajišťuje specializovanou péči pro celý Jihočeský kraj a i pro část Vysočiny. O miminka se starají už od ukončeného 22. týdne těhotenství. V těchto případech ale o míře péče spolurozhodují rodiče.

Podle primáře Hanzla se současná moderní medicína snaží dát šanci i novorozencům, kteří mají nízkou naději na přežití. Zároveň je ale těžké statisticky říct, které děti přežijí. Lékaři pracují s velkou mírou nejistoty, píše Mladá fronta Dnes.

Počet předčasných porodů roste se stoupajícím věkem rodiček. Ty častěji trpí třeba vysokým tlakem nebo těhotenskou cukrovkou, které jsou rizikovými faktory. K předčasnému porodu také častěji dochází u umělého oplodnění.

Primář Hanzl rovněž popisuje, jak se změnil přístup k nedonošeným dětem. Zvládají toho víc, než se dříve lékaři domnívali. I děti, vážící méně než kilogram, jsou většinou samy schopny dýchat. Od prvních hodin se můžou živit mateřským mlékem a nemusí tak být na kapačkách. Důležitý je i kontakt s rodiči, a to i když je děťátko v inkubátoru, dodává primář.

Deník

Smlouva mezi Vysokým Mýtem a společností Fresenius Medical Care na dialyzační středisko platí. Pravomocně o tom rozhodl krajský soud v Hradci Králové. S Vysokým Mýtem se totiž soudila jiná společnost, která chtěla dialýzu také provozovat. Soud ale žalobu na neplatnost smlouvy zamítl, informuje regionální Deník.

Opravené silnice ve Vysokém Mýtě a u Pardubic ŘSD odmítlo převzít, nezdá se mu kvalita

Číst článek

Spor začal před pěti lety. Tehdejší starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek ze Strany Práv Občanů nejdřív vyjednával s firmou B. Braun Avitum. Po volbách na podzim 2014 se ale změnilo vedení města a vyjednávání ukončilo. Vypsalo novou zakázku a tu vyhrála právě společnost Fresenius Medical Care. Od loňského února tak v tamní nemocnici provozuje dialyzační středisko.

S rozhodnutím města se nesmířila druhá společnost a na město podala dvě žaloby. Jednu na neplatnost smlouvy a druhou o náhradu ušlého zisku. Tu první teď pravomocně zamítl krajský soud. Druhá je ještě stále u soudu. Soud v Ústí nad Orlicí zatím nepravomocně rozhodl, že město má nahradit škodu asi 500 tisíc korun.

Současný nezávislý starosta František Jiraský rozhodnutí krajského soudu uvítal. Vyjádření společnosti B. Braun Avitum ale regionální Deník nezmiňuje.

Lidové noviny

V českých lesích se mají objevit nepůvodní stromy jako douglaska tisolistá nebo modřín opadavý. Vysazovat je navrhuje ministerstvo zemědělství. Stromy mají nahradit umírající smrky a resort tím chce zároveň reagovat na klimatickou změnu, píšou Lidové noviny. Proti jsou ale někteří ekologové. Varují před tím, aby se z douglasky nestala invazivní dřevina.

Umělý sníh podle inspektorů znečišťuje vodu. Šéf Asociace horských středisek tvrdí, že je to lež

Číst článek

Douglaska je jehličnan původem ze Severní Ameriky a dorůstá víc než 60 metrů. České lesy by měl strom chránit před rostoucím teplem. Lépe odolává suchu, rychle roste a dobře se rozmnožuje, popsal Lidovým novinám agrární analytik Petr Havel. V Česku se také nevyskytuje kůrovec, který by douglasku napadal.

Plánu resortu zemědělství vyhoví ministerstvo životního prostředí. K douglaskám se ale staví opatrně a nepovolí je v chráněných lokalitách. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové nemá ani jít o plošné vysazování. Ze specializovaných průzkumů vyplývá, že by se strom do českých lesů začlenit mohl a ve střední Evropě to je osvědčená dřevina, píšou noviny. V českých lesích se douglaska už vyskytuje, ale pouze okrajově.

Vysazování douglasky se obává třeba entomolog z Akademie věd ČR Lukáš Čížek. Na douglasku mají být dotace a podle něj by tak mohlo hrozit divoké vysazování, řekl novinám. Douglaska je totiž vhodná i na zpracování. Čížek také upozorňuje, že strom v Česku nemá přirozeného nepřítele a může tak vytvořit monokulturu.

Právo

Češi a Češky podceňují prevenci rakoviny. K lékaři chodí jenom asi polovina lidí, Kontroly přitom hradí zdravotní pojišťovny, upozorňuje deník Právo. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky by mělo na preventivní prohlídky chodit o dvacet procent víc lidí.

Elixír mládí i lék proti obezitě. Čeští vědci zjistili, že lék proti nádorům umí bojovat s cukrovkou

Číst článek

Lékaři v roce 2017 diagnostikovali přes 7 tisíc a 300 pacientů s nádorem tlustého střeva, ukazují zdravotnické statistiky. Nemoci se přitom dá předejít, upozorňuje deník. Kolonoskopie je zdarma od padesáti let. Účast je ale jen poloviční. Přitom asi třetina lidí má ve střevě nález. Ten dokážou lékaři odstranit. Jinak hrozí, že se z něj vyvine zhoubný nádor.

Podle lékařů by na preventivní prohlídku mělo přijít aspoň 75 procent lidí místo poloviny. Když se nádor najde včas, až 95 procent lidí má šanci v dalších pěti letech na přežití. V pokročilém stadiu toto číslo klesá na 12 procent, upozornil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Podobné to je u nádoru prsu, dodává Právo. Ženy nad 45 let mají prohlídku hrazenou pojišťovnami. Ročně rakovina postihne asi 7 tisíc žen. Při včasném odhalení je přitom přežití téměř stoprocentní. Přesto přijde ročně k lékařům 420 žen s pokročilým nádorem. Na prevenci dorazí asi 60 procent žen, ideálně by to ale mělo být o 20 procent více. Zdravotní pojišťovny proto od roku 2014 dokonce dopisy vyzývají klientky, aby na prohlídky přišly.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme