Zasažená letiště jsou stejně daleko jako Moskva. Může jít o ukrajinský signál, soudí expert
Útoky na letiště na ruském území pokračují. Po pondělních výbuších v Saratovské a Rjazaňské oblasti bylo v úterý ráno zasaženo i letiště v Kursku. „Dá se vyvodit, že jde o ukrajinský útok. Mohl být na vině i technický problém, ale vzhledem k tomu, v jakém množství k podobným incidentům dochází, se dá předpokládat externí původce,“ vysvětluje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Richard Stojar z Univerzity obrany v Brně.
V úterý ráno došlo k útoku na letiště v západoruském Kursku. Gubernátor Kurské oblasti tvrdí, že šlo o útok ukrajinských dronů. V pondělí byly hlášeny útoky na letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti. O čem to vypovídá?
Především to asi vypovídá o tom, že ukrajinská strana reaguje na rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Pokud jde o útoky na letiště, tak je asi zajímavější případ vzdálenějších letišť v Saratovské oblasti, úder přímo zasáhl ruské strategické letectvo. Bombardéry TU-95, které se přímo podílejí na raketových útocích na Ukrajinu.
Kreml viní Ukrajinu z útoků drony na ruská armádní letiště, tři vojáci podle něj zemřeli
Číst článek
Pokud se původci skutečně povedlo bombardéry zasáhnout, jde o výrazné oslabení možností úderů na ukrajinském území. Zároveň je tento typ bombardéru velmi cenný prostředek, je to i systém ruského jaderného deterrentu (systému jaderného odstrašení – pozn. red.), to znamená, že každá podobná ztráta je pro Rusko velice bolestivá. Šlo by o ztrátu, která je srovnatelná se ztrátou křižníku Moskva.
A jak jsou významné útoky na ropné zásobníky u kurského letiště?
Pochopitelně to zasáhne ruskou logistiku, zároveň fungování celého regionu. Bude to mít ale spíše dopad na ruské frontové linii, že bude mít ruská strana problém s dodávkami paliva a těchto prostředků. Pokud by byla ruská logistika vystavena větším problémům, pochopitelně se to odrazí i na bojeschopnosti ruských sil na frontě. Takže tento cíl je trošku odlišný od útoků na ruské bombardéry. Má to ale svůj hmatatelný a značný význam pro ukrajinskou stranu.
Ukrajina se ale k útokům oficiálně nepřihlásila. Je to obdobná situace jako v případě dalších nejasných útoků na ruském území. Můžeme mluvit o tom, že jde opravdu o ukrajinský útok?
Dá se vyvodit, že jde o ukrajinský útok. Není to náhoda, není to žádný ojedinělý incident. V minulosti došlo k podobným útokům, ne tedy v podobě dronů, kterým jsou přičítány poslední útoky, ale k různým explozím v ruském zázemí. Šlo o různé muniční sklady, sklady paliva a v těchto případech se to primárně přičítalo ukrajinské straně. Samozřejmě mohl být na vině někde i technický problém, ale vzhledem k tomu, v jakém množství k podobným incidentům dochází, se dá předpokládat externí původce, který je schopný podobný útok realizovat.
Místa posledních útoků se liší i vzdáleností. Zatímco v případě Kursku je ta vzdálenost od ukrajinských hranic v řádu desítek kilometrů, v případě dvou v pondělí zasažených letišť jde o vzdálenost vyšších stovek kilometrů. Vysílá to nějaký signál?
V případě té Saratovské oblasti šlo o zásah do hlubokého ruského vnitrozemí, obdobná vzdálenost je od ukrajinských území do Moskvy. Může to být bráno jako zřetelný signál ukrajinské strany, že pokud by pokračovaly ruské údery, tak i Ukrajina má prostředky, jak citelně ohrozit ruské zázemí. Samozřejmě ale nemá takové možnosti jako ruská strana.
„Může jít o zřetelný signál ukrajinské strany, že pokud by pokračovaly ruské údery, tak i Ukrajina má prostředky, jak citelně ohrozit ruské zázemí.“
Richard Stojar (Univerzita obrany)
Že se k podobným útokům Ukrajina nehlásí, je racionální. Nechtějí vyvolávat razantnější, ničivější ruskou reakci. Může jít ale zároveň i o určitou ukrajinskou zdrženlivost vůči jejím partnerům.
Máte na mysli obavy například Spojených států, aby nedošlo k eskalaci konfliktu?
Spojené státy dodávají takové zbraňové systémy, aby nebyly schopné působit na samotném ruském teritoriu. Mají sloužit čistě pro potřeby Ukrajiny na okupovaném území. U HIMARS byly například vydány oficiální zprávy, že jejich systémy byly softwarově omezené tak, aby nebyly schopné působit dále než na 80 kilometrů. Stejně tak zatím Američané nedodali střely, které mají dosah 300 a více kilometrů. Jde tedy o to, aby tyto zbraně nepřinesly ještě výraznější zhoršení americko-ruských vztahů, byť už tady příliš prostor pro zhoršení není.
Obavy z reakce
Takže Ukrajina se k útokům nehlásí i z obavy, že by přišla o zmíněné dodávky zbraňových systémů?
Je tady jistý tlak spojenců na ukrajinskou stranu, aby nezasahovala ruské teritorium. Tento názor například americké strany bere Ukrajina v potaz. Zmíněné útoky ale pravděpodobně nebyly provedeny zahraničními prostředky, i když se hovořilo o tureckém Bayraktaru (dron Bayraktar TB-2 – pozn. red.).
Na letišti u Kursku hoří zásobník ropy. Podle gubernátora jde o útok ukrajinského dronu
Číst článek
Uvádí se, že Ukrajina má své prostředky, které jsou schopné působit i na několik set kilometrů, těch ale pravděpodobně není mnoho. Přesto ale mohou způsobit Rusům citelné problémy. Důvod, proč se Ukrajina k podobným útokům nehlásí, ale může být komplexnější. Jednak reflektuje postoj americké strany, aby ten konflikt ještě dramatičtěji neeskaloval. Zároveň tím ale nechávají ruského protivníka v nejistotě.
V minulosti ale došlo v Rusku k útokům, které třeba zprvu přisuzovala média a ruská strana Ukrajině, nakonec se ale ukázalo, že jejich autorem byl někdo jiný. Narážím na výbuch vozidla s dcerou ruského ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, ke kterému se nakonec přihlásila skupina ruských partyzánů.
Nevím, do jaké míry byl útok na Duginovu dceru objasněn. Samozřejmě že se k tomu přihlásili ruští partyzáni. Teoreticky ale do toho mohly být zapojené i ukrajinské zpravodajské služby nebo jiné diverzní skupiny, stejně jako v případě neobjasněných výbuchů a sabotáží na ruské infrastruktuře ve vzdálených oblastech na Dálném východě.
Richar Stojar
Richard Stojar je absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde podobně jako na Univerzitě obrany přednáší na téma bezpečnostní politiky. V letech 2005–2008 zastupoval Českou republiku v Regional Arms Control Verification and Implementation Assistance Centre – SE Europe. Od roku 2002 působí na Univerzitě obrany, v současnosti na Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií. Zabývá se zejména problematikou bezpečnostních hrozeb a rizik, ozbrojenými konflikty v postbipolárním světě, bezpečnostní dimenzí evropské integrace a vývojem bezpečnostního prostředí, zejména v oblasti jihovýchodní Evropy.
V případě posledních útoků se spekuluje především o prostředcích, které byly použity. Pokud by šlo o prostředek menšího dosahu, pak by se pravděpodobně jednalo o činnost ukrajinských diverzních skupin či skupin ukrajinských sympatizantů na ruském teritoriu. S větší pravděpodobností ale šlo o prostředky většího dosahu.
Je tedy možné, že šlo o dronový útok z území Ukrajiny? A to navzdory skutečnosti, že by takový dron musel překonat v případě dvou letišť vzdálenost asi 700 kilometrů? To by ho nezachytila ruská protivzdušná obrana?
V tomto případě by se ukázalo významné selhání ruského systému protivzdušné obrany, který nebyl schopen na hrozbu včas reagovat a v podstatě to pro ně bylo překvapením. Pokud by drony letěly z ukrajinské strany, překonaly by značnou vzdálenost bez povšimnutí, což dává špatné vysvědčení ruskému systému protivzdušné obrany. Na druhou stranu mají drony určité charakteristiky, se kterými se dříve příliš nepracovalo, takže je mají systémy protivzdušné obrany, ale i samotné radary velké problémy zachytit.
Pokud ale šlo o nějaké malé bezpilotní prostředky, které ovládali operátoři přímo na ruském teritoriu v relativní blízkosti těchto cílů, pak by byla situace jiná. Doposud ale není jasné, o jaký typ dronů vlastně šlo. Jsou to všechno tedy zatím pouze spekulace. Zajímavé zároveň je, že se ukrajinská strana k útokům nepřihlásila, což je obdobný postup jako v případě dalších podobných útoků v ruském týlu. Nejznámějším byl ten na Kerčský most.
