Přehled tisku: vláda zřejmě přidá na obranu méně, než tvrdí premiér, a mladí nechtějí platit za MHD

Zdravotnická záchranná služba není připravená na případnou krizi, píše Deník. A Asociace romských podnikatelů nabízí pomoc s kůrovcem, informují Hospodářské noviny. Více naleznete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Autobusy SOR NB 12 (vlevo) na lince 218 a Irisbus Citelis 12 na stejné lince.

Autobusy SOR NB 12 (vlevo) na lince 218 a Irisbus Citelis 12 na stejné lince. | Foto: Kevin B. (Wikimedia) | Zdroj: CC BY-SA 3.0

Mladá fronta Dnes

Tři roky po výbuchu munice ve vojenském areálu ve Vrběticích nesměli majitelé vstoupit na svoje pozemky. Hrozily totiž další výbuchy nábojnic. Policisté teď začínají majitelům pozemky vracet k užití. Stále ale není jisté, jestli je oblast bezpečná, píše Mladá fronta Dnes.

Pravomocný osvobozující rozsudek. Za skladování munice ve Vrběticích nebude nikdo potrestán

Číst článek

Podle listu pyrotechnici některá místa kontaminované oblasti jenom prošli a sebrali, co našli. Lidé se proto bojí, že v houštinách a lesích může stále být funkční munice, která může kdykoliv vybuchnout. Pracovat na pozemcích navíc nedoporučuje ani policie. Část majitelů proto chce, aby od nich stát pozemky odkoupil. Ten ale majitelům nabízí odkup jenom za sníženou cenu.

Deník

Zdravotnická záchranná služba není připravená na případnou krizi, píše Deník. Cituje přitom Českou lékařskou komoru, podle které chybí záchranářům centrální velení, jaké mají například policisté nebo hasiči.

Záchranky v současnosti řídí jednotlivé kraje. Část letecké záchranné služby má na starosti soukromá firma. Samotná asociace zdravotnických záchranných služeb je proti sjednocování záchranných služeb. Podle ní by to znamenalo krok zpět, protože vývoj posledních let se ubírá opačným směrem. Jednotlivé kraje totiž mají jiné potřeby, které musí záchranka zvládat.

E15

Vláda možná přidá na obranu méně, než tvrdí premiér Andrej Babiš, píše E15. Podle zjištění deníku neodpovídají Babišovy sliby aktuálnímu programovému prohlášení jeho kabinetu. Na bruselském summitu NATO Babiš sliboval, že výdaje na obranu dosáhnou dvou procent hrubého domácího produktu v roce 2024.

Konkrétní termín byl uvedený v programovém prohlášení první menšinové vlády Andreje Babiše. Ta ale nedostala důvěru sněmovny. Současná menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD už je v otázce rozpočtu na obranu mnohem opatrnější. Do konce volebního období v roce 2021 by chtěl kabinet na armádu dávat jeden a půl procenta HDP. To ale Babiš na summitu neuvedl.

Hospodářské noviny

Asociace romských podnikatelů a spolků nabídne tisícovku pracovníků na pomoc s kůrovcovou kalamitou. Pro zvládnutí situace ale bude podle odhadů ministerstva potřeba sehnat minimálně šest tisíc lidí, informují Hospodářské noviny.

Ještě na začátku července si přitom Asociace stěžovala na to, že nikdo jimi nabízenou pomoc nechce. Ministry o situaci informovala i otevřeným dopisem. Nový ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD se s nimi sešel minulý týden a domluvil se na spolupráci. Asociace sdružuje firmy zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané Romy. 

Česko eviduje nejvíce cizinců za posledních 25 let. Přicházejí hlavně z Ukrajiny a Slovenska

Číst článek

Lidové noviny

Ukrajinci, kteří chtějí pracovat v Česku, musí několik měsíců čekat na udělení pracovního víza. Využívají proto pracovních povolení na tři měsíce. Český konzulát ve Lvově denně registruje okolo čtyř stovek žádostí o krátkodobá pracovní víza, píšou Lidové noviny.

Většina takových žadatelů zároveň podle Lidových novin souběžně žádá i o zaměstnaneckou kartu. Na rozdíl od krátkodobých víz jsou zaměstnanecké karty čistě český projekt, který v sobě má obsahovat povolení k práci i pobytu. Kvůli tomu se ale hůř legislativně slučuje s krátkodobým pracovním povolením, které funguje v celém shengenském prostoru.

Právo

Veřejnou dopravou jezdí v Česku víc než třetina mladých lidí do 25 let. Všímá si deník Právo. Mladší lidé ale MHD často neplatí, protože roční předplatné je pro ně v některých případech moc drahé a vyplatí se jim nechat se jednou nebo dvakrát do roka chytit revizorem.

Desetina mladých lidí navíc pokutu ani nezaplatí. Podle zjištění Práva jich na uhrazení pokuty nemá pětina peníze. Postupem času se tak z pokuty v hodnotě několika stovek můžou stát i dluhy ve výši desetitisíců korun.

Václav Vohlídal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme