Vydírání, ublížení, prodej drog dětem. Soud cizince vyhošťuje, policie je ale ze země nedokáže dostat

Šestačtyřicetiletý drobný muž sedí v hotelu U Lva na náměstí v severočeské Bílině. S partou přátel vesele klábosí v salonku, ačkoliv by v Česku už dávno neměl být. Arsen Rubenovič Akopjan z Arménie byl už šestkrát trestaný. Zdejší soudy mu kromě vězení nařizovaly i vyhoštění, které se postupně prodloužilo na současných sedm let. Přesto se ho ani jednou nepodařilo dostat z Česka. Důvod? Armén nemá státní občanství. České, ani žádné jiné.

Bílina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

České soudy cizince trestají a vyhošťují. Stát je ale ze země často nedokáže fyzicky dostat. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Akopjan byl naposledy občanem Sovětského svazu a po jeho rozpadu v prosinci 1991 si měl požádat o nové občanství samostatného státu Arménie, což však neudělal. Arménie ho tudíž nepovažuje za svého občana, a Česko ho proto nemá kam vyhostit.

Jeho případ není ojedinělý, podobných cizinců žije v Česku několik a policie i úřady přiznávají, že není způsob, jak splnit rozhodnutí soudu a dostat je z Česka. A to přesto, že soudy je označují za nežádoucí a nebezpečné recidivisty.

Sněmovna schválila rychlejší vyhoštění opakovaně odsouzených cizinců. Stačit budou tři trestné činy

Číst článek

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD Radiožurnálu řekl, že tyto lidi lze jen izolovat ve vězení, pokud zase něco provedou.

Teplický soudce Miroslav Čapek, jenž Akopjanův případ řešil, přitom varuje: „Pobyt odsouzeného na území České republiky není v zájmu republiky a ani v zájmu občanů a jejich bezpečnosti.“

Upozorňuje na to, že cizinec bez osobních dokladů nemá šanci legálně získat práci, tudíž existuje silné podezření, že i v budoucnu se bude živit nepoctivě.

„Hrozí, že odsouzený zůstane na území ČR a bude velkým bezpečnostním rizikem pro lidi a jejich majetek,“ říká. „Není jistě zájmem státu, aby na našem území setrval muž, jenž byl odsouzen za prodávání pervitinu dětem,“ dodává.

Armén však dál zůstává v Česku a reportérovi Radiožurnálu ho podařilo vcelku snadno najít. Stačilo se zeptat jeho družky, se kterou žije na sídlišti v Bílině, a ta ochotně poradila cestu k hotelu U Lva.

„Něco jsem udělal, blbosti jsem udělal, za to jsem byl trestaný, odseděl jsem, v pořádku,“ komentuje Armén svá odsouzení. Stojí před hotelem a nijak se neskrývá, naopak se vřele zdraví s přáteli. Drobný, snědý muž v tmavé vestě s pletenou čapkou na hlavě mluví lámanou češtinou s typickým měkkým přízvukem.

Má arménskou národnost. Narodil se v roce 1973 v Jerevanu, už 27 let ale žije v Česku. Když se rozpadl Sovětský svaz, prý nevěděl, že si musí zažádat o nové občanství Arménské republiky. A teď už to udělat nechce.

„Kam mám jet? Tam nemám nikoho, tady družku a kamarády,“ říká.

Nezletilá Kristýnka jako byznys model. Muž lákal na internetu sexuální predátory, pak je vydíral

Číst článek

Dobře ví, že jakmile by arménský pas získal, policie by ho okamžitě deportovala. A také ví, že bez občanství ho české úřady nemohou vyhostit a že k žádosti o občanství ho nikdo nemůže nutit.

Vydírání, drogy, amnestie

Poprvé byl Akopjan odsouzen v roce 2004 za vydírání, dostal dvouletý trest. Když se 23. září 2005 dostal z věznice v Novém Sedle na svobodu, měl opustit Česko, neboť ho soud na pět let vyhostil ze země. Jenže on tu zůstal. V roce 2011 dostal tříměsíční podmínku za řízení bez řidičského průkazu a k tomu mu soud na dva roky zakázal řídit.

Akopjan nejenže nešel do autoškoly, což bez dokladu ani nemohl, ale řídil dál. Až ho policie v roce 2012 přistihla za volantem znovu a v květnu 2012 dostal roční domácí vězení. To hned po pár dnech porušil, jak zjistila první kontrola pracovníků probační a mediační služby, a domácí vězení se změnilo na skutečné.

Nastoupit do cely měl 21. prosince 2012, to ale neudělal. Než však soud vydal zatykač, vyhlásil prezident Václav Klaus k 2. lednu 2013 amnestii a Akopjan se trestu vyhnul úplně.

Jenže soudu ne. Protože se vyhýbal nástupu do vězení, byl hned v únoru 2013 znovu odsouzen, dostal další trest a tříleté vyhoštění. Akopjan však dál zůstával u své družky v Bílině.

Mezitím se pokusil získat azyl, ale neúspěšně, neboť nedoložil, že by mu v Arménii hrozilo pronásledování a příkoří. Když ho policisté v roce 2014 přistihli v Bílině na ulici, přestože tou dobou neměl v Česku co dělat, soud mu tříleté vyhoštění prodloužil na sedmileté.

Šabatová chce po vnitru informace o udělení státních občanství. Podle ministerstva na to nemá právo

Číst článek

Ani tehdy ale neodjel. V listopadu 2015 ho soud poslal na čtyři roky do vězení kvůli drogám. Pervitin prodával nejméně 30 mladým lidem, z nichž některým ještě nebylo ani osmnáct let. Z vězení v Bělušicích byl po dvou letech propuštěn na podmínku, na svobodu se přesto nedostal.

Teplický soud ihned vydal zatykač, Akopjan byl ještě ve věznici 18. května 2018 zatčen a eskortován rovnou do vyhošťovací vazby, aby se mezitím našel způsob, jak ho dostat ze země. Nepřišlo se na nic.

Velvyslanectví Arménské republiky sdělilo, že naposledy Akopjanovi vydalo pas ministerstvo vnitra Arménské sovětské socialistické republiky a že nynější pasové a vízové oddělení arménské policie ani registr obyvatel Arménie o něm nemá žádný záznam.

„Podle zákona bylo nutné na pasovém a vízovém oddělení požádat o arménské občanství a o arménský pas, což neučinil. Pan Akopjan tudíž podle zmíněného zákona není občanem Arménie,“ sdělil Radiožurnálu arménský konzul v Praze Davit Ghykasyan.

Právě proto, že Arménie nepovažuje Akopjana za svého občana, nemá povinnost ho na svém území přijmout.

Chycen ve vlastní pasti

Akopjan byl letos v květnu z vyhošťovací vazby propuštěn. Od té doby je na svobodě. Chodí volně po ulicích a nijak se neskrývá. Všechny osobní dokumenty ale nosí neustále u sebe. Pro jistotu, kdyby ho zastavil policista.

„Tady to mám, počkejte,“ říká a z taštičky pod vestou tahá plastovou kartičku pojištěnce. Pak vyloví dokument. „Průkaz žadatele o určení statusu osoby bez státní příslušnosti,“ stojí v něm.

„Díky tomu tady můžu být legálně,“ tvrdí. Částečně má pravdu. Cizinec oficiálně uznaný za osobu bez státní příslušnosti nemůže být vyhoštěn, tudíž je v Česku legálně.

Boj proti zlatým vízům. Evropská komise chce zpřísnit podmínky pro nakupování občanství

Číst článek

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška ale upozorňuje, že jakmile by se situace změnila a vyhostit by ho šlo díky nově nabytému občanství, ani tento průkaz už mu od deportace nepomůže. Soudní vyhoštění totiž stále platí.

Akopjan ví, že bez pasu je nevyhostitelný. Absence občanství ho však zároveň drží v pasti. Bez osobního dokladu se nemůže oženit, odcestovat za hranice, nemůže legálně pracovat.

Jak v Česku dokáže žít bez legálních příjmů? „Těžko, ale pomáhá mi družka a přátelé,“ tvrdí vyučený obuvník Akopjan. Říká, že práci nemá, pravděpodobnější ale je, že pracuje načerno. V přípravném řízení na policii připustil, že se v Česku živil „příležitostně“, třeba jako opravář aut.

Když se teplický soud obrátil na ministerstva zahraničí a vnitra s žádostí o radu, dostalo se mu odpovědí, z nichž vyplynulo, že soudní vyhoštění nelze vykonat.

„Z celé kauzy vyplývá pro soud jedno poučení a určitá frustrace. Že stát zcela rezignoval na to, aby vykonal rozhodnutí nezávislého soudu, protože soudy mají primárně za úkol hájit občany státu a pokud už vydají rozhodnutí, pak je to právě v zájmu obhajoby a ochrany majetku, zdraví, životů vlastních státních příslušníků. A stát by měl být tím prvním, který takovéto soudní rozhodnutí je schopen zajistit a vykonat,“ říká Radiožurnálu teplický soudce Miroslav Čapek.

‚Nelze vyhostit, jen zavřít‘

Ministr vnitra Jan Hamáček namítá, že stát se snaží, aby cizinci získali občanství státu, ze kterého pocházejí, a díky tomu mohli být deportováni. Když se to nepodaří, vyhostit je prostě nelze.

Třikrát a dost. Hamáček chce rychleji dostat ze země cizince odsouzené vícekrát za úmyslné trestné činy

Číst článek

„Pokud nemá státní občanství, není možné ho vyhostit, protože nemáme kam. Není na světě země, která by ho přijala, protože země přijímají jen svoje vlastní občany,“ vysvětluje.

Na dotaz, zda je pořádku, aby muž, kterého soud označuje za bezpečnostní riziko, dál setrvával v Česku, reaguje: „Není to v pořádku, ale možná mi poradíte, kam bychom ho vyhostili, když nemá státní občanství? Není na světě místo, kam by se dali vyhošťovat lidé bez občanství.“

Existuje podle něj jediné řešení: „Můžeme přijmout opatření tady, že ho izolujeme, pokud se dopouští trestných činů, bude umístěn do nápravně výchovného zařízení.“

Jak postupují okolní země v obdobných případech? „Úplně stejně,“ reaguje Hamáček.

Kolik v Česku žije lidí bez občanství, není jasné. Přijde se na ně, až když poruší zákon a je nutné zjistit jejich totožnost.

Ministr Hamáček tvrdí, že „nevyhostitelných“ trestanců je v Česku jen několik. Radiožurnál ví o šesti. Kromě Arména Akopjana jsou dalšími třeba Rus, Ukrajinec, Uzbek a Kyrgyz. Jeden byl odsouzen za výtržnosti, jiný za ublížení na zdraví. Všichni byli vyhoštěni a všichni v Česku žijí dál.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme