Výkonná rada ODS rozhodne o podobě stranických primárek

Výkonná rada ODS chce ještě dnes rozhodnout o podobě a způsobu volby stranického prezidentského kandidáta, kterého by vyslala do boje o Hrad. Nástupce Václava Klause si totiž budou lidé vybírat v přímé volbě.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

21. kongres ODS v Praze

21. kongres ODS v Praze | Foto: Tomáš Adamec

Širší vedení občanských demokratů bude vybírat z několika variant. V jedné by například prezidentského kandidáta volili delegáti, v druhé naopak všichni členové strany.

Výkonná rada bude vybírat také způsob rozhodnutí, tedy to, zda se strana k volbám sejde, nebo bude volit elektronicky.

Jako o možných kandidátech pro boj o Hrad se mluví o místopředsedovi senátu Přemyslu Sobotkovi a předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové. Objevilo se také jméno europoslance Evžena Tošenovského.

Kandidát bude znám do léta

Návrh primárek, tedy přímé demokracie, je podle člena grémia ODS Přemysla Sobotky nový prvek v ODS. Doposud fungoval smíšený princip, kdy se v primárkách delegovala určitá osobnost a ta potom pomocí delegátů byla zvolena.

„Bude rozhodovat výkonná rada ODS, ale myslím si, že je to věc, která může oslovit nejen členskou základnu, ale i veřejnost, protože se vygeneruje kandidát, který bude mít nejen plnou důvěru uvnitř ODS, ale i u veřejnosti,“ říká místopředseda senátu za ODS Přemysl Sobotka.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu na Rádiu Česko mluvili místopředseda senátu za ODS Přemysl Sobotka a politolog Pavel Šaradín z Palackého univerzity v Olomouci

Sobotka neuvažuje o tom, že by si strana vybrala někoho bez partajní knížky, jak o tom uvažuje například sociální demokracie:

„Doposud jsem ve svém okolí nezaznamenal člověka, který by uvažoval o nějaké funkci a zároveň neměl politický názor, nebyl nakloněn nějaké politické straně, nebo nebyl dokonce členem nějaké politické strany. Myslím si, že parlamentní demokracie je u nás postavena na systému politických stran. Měl by to být politik a ne člověk, který se tváří, že je nadstranický.“

Sobotka zároveň nepředpokládá, že by si kandidát ODS platil předvolební kampaň sám: „To by potom mohl kandidovat individuálně a nemusel by být zaštítěn politickou stranou. Předpokládám, že ten model bude také smíšený, bude tedy muset sehnat od příznivců nějaké peníze, ale politická strana by měla ekonomicky pomoci.“

„Kandidáta, který bude reprezentovat ODS bychom měli znát do léta. To je můj osobní názor,“ dodává Sobotka, jenž současným průzkumům, které mu dávají menší šance, než například Miroslavě Němcové, nevěří. Realita bude podle něj jiná.

Podle průzkumu Médea Research dávalo Sobotkovi přednost 0,4 procenta dotázaných, Miroslavě Němcové 1,8 procenta. Podle Factum Invenio má Němcová podporu asi 7 procent dotázaných, Sobotka 3 procenta.

Úskalí přímé volby

„U ODS je volba primárek trochu překvapivá, protože strana prvky přímé demokracie nikdy nevyužívala. Byť ještě není o charakteru primárních voleb rozhodnuto, chtějí to podle mého názoru skutečně nechat na členské základně. Zároveň to může pomoci zviditelnit toho kandidáta a učiní ho to třeba více přijatelným pro větší počet straníků,“ vysvětluje politolog Pavel Šaradín z Palackého univerzity v Olomouci.

Podle politologa zatím v České republice tradici tohoto prvku nemáme. Pro stranu tak může přinést řadu úskalí, ať už v podobě velké finanční zátěže, nebo v pochybnostech o legitimitě volby, kdyby se jí účastnila jen menšina straníků.

Lidé si budou příštího prezidenta vybírat už v přímé volbě. Zákon prošel parlamentem a podepsal ho i prezident Václav Klaus, kterému končí mandát 7. března 2013. Parlament ale ještě neschválil pravidla přímé volby. Návrh zatím prošel ve sněmovně prvním čtením.

Tomáš Pavlíček, Květa Moravcová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme