Mlčení nad únorem 48? 'Výroky od politiků by mohly být účelové,' brání se šéf Senátu Štěch
Sedmdesát let od komunistického puče v Československu zůstalo letos bez výraznějších výroků i oficiálních akcí. Kulaté výročí událostí února 1948 nereflektoval žádný z nejvyšších ústavních činitelů, jak bylo dosud zvykem. Mlčet zůstal prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) i na dotazy serveru iROZHLAS.cz. Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) se brání tím, že od politiků by mohly výroky působit účelově.
K sedmdesátiletému výročí komunistického převratu se nevyjádřil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), prezident Miloš Zeman, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) nebo předseda Senátu Milan Štěch.
Pietní akt za nebojácné vysokoškoláky. V Praze si připomněli potlačený pochod z února 1948
Číst článek
Například podle šéfa horní komory by případná politická prohlášení mohla na společnost působit „ne příliš dobrým způsobem“.
„Je to historická událost, která je všeobecně známá. Myslím, že důležité byly hlavně pořady historiků. U politiků se to může brát, že to jsou účelové názory,“ prohlásil šéf horní komory na dotaz serveru iROZHLAS.cz, proč se k výročí komunistického puče v Československu nevyjádřil.
V minulosti se přitom u příležitosti kulatého výročí k únorovým událostem vyjadřovali prezidenti Václav Havel a Václav Klaus, předsedové Senátu i další vysoce postavení politici.
Důvěryhodnější jsou ale podle mínění Štěcha informace nikoli od politiků, ale historiků. A jakékoli prohlášení by prý mohlo působit tak, že se na tématu přiživuje.
„Nechci k tomu dělat nějaké politické prohlášení. Je to věc, která byla vážná, historici ji v současnosti velmi dobře zmapovávají. A toť vše. Nehledejte v tom ani žádný jiný úmysl. Často si na tom někteří politici dělají politické body a pak jednají třeba úplně jinak,“ doplnil Štěch.
Oficiální akci ke kulatému výročí jako jediný z nejvyšších státních představitelů uspořádal letos ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (za ANO), který v neděli večer udělil perzekuovaným umělcům resortní ocenění. Podobně také ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) udělila osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje. Celkem ho dostane 34 lidí, z toho sedm in memoriam. Osvědčení za odbor a odpor proti komunismu dostali například bratři Pavel a Jiří Wonkovi.
„Příště něco tweetnu“
Redakce proto požádala o vyjádření prezidenta Miloše Zemana, a to skrze hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, kterému k tématu únorového výročí zaslala sadu otázek. Pražský hrad na ně ale odmítl reagovat, místo toho zaútočil na Český rozhlas.
„Je odporné, že u příležitosti komunistického puče rozesílá Český rozhlas kádrový dotazník. Tradice Čs. rozhlasu, který komunistický puč v roce 1948 podporoval, je stále živá,“ uvedl v zaslaném prohlášení Ovčáček.
„Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, sami sobě a především našim dětem a vnukům, kteří komunismus nepoznali.“
Mirek Topolánek (únor 2008)
Server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření také předsedu sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO. „Já tento negativní symbol samozřejmě vnímám a mám za to, že je důležité si tyto pro náš národ těžké události připomínat a hlavně se z nich poučit,“ napsal v SMS.
A proč prohlášení k únoru 1948 nepřišlo z jeho strany dříve? „Zaregistroval jsem, že se řada politiků vyjádřila prostřednictvím twitteru nebo jiným způsobem. Tuto formu komunikace zřejmě málo využívám. Zapracuji na tom,“ vysvětlil Vondráček.
Redakce se snažila oslovit také premiéra v demisi Andreje Babiše z hnutí ANO, na opakované telefonáty ani SMS však nereagoval.
Akce Havla i Topolánka
Zatímco letos tak nejvyšší ústavní činitelé k výročí komunistického puče mlčeli, ještě před deseti lety tomu tak nebylo. Tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek (dříve ODS) u příležitosti šedesátého výročí převratu zaštítil na toto téma rozsáhlý program historiků včetně vědecké konference.
„Myslím si, že bychom měli tohoto výročí využít k tomu, abychom si uvědomili, jak důležité je bránit demokratické hodnoty proti jejich ohrožení, a zároveň abychom se zamysleli sami nad sebou, totiž nad tím, jak dnes přistupujeme k lidem, kteří se v minulosti postavili diktatuře a zotročení.“
Václav Havel (únor 1998)
Na Pražském hradě tehdy vzpomínal také exprezident Václav Klaus, který shromážděné hosty varoval před opakováním historie. „Když byla míra tragédie lidských osudů velmi nestejná, obětí února 1948 jsme byli skoro všichni,“ uvedl. S projevem tenkrát vystoupil také někdejší předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Komunistický puč se přitom připomínal i před dvaceti lety. U příležitosti 50. letého výročí pozval tehdejší prezident Václav Havel v předvečer 25. února na Pražský hrad přes 800 bývalých politických vězňů, aby si připomněli následky převratu.
Ve Španělském sále je nakonec místo prezidenta, který se pro nemoc omluvil, přivítal hradní kancléř Ivan Medek nebo někdejší předseda Senátu Petr Pithart.
Tehdejší šéf lidovců a místopředseda vlády Josef Lux tenkrát Havla dokonce kvůli absenci na akci kritizoval: den předtím podle něho prezident popíjel s hokejisty, politickým vězňům to tak měl podle Luxe vynahradit.
Na ramenou předků
Mlčení nejvyšších ústavních činitelů označil za chybu historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
„Česká republika je státem, který není hodnotově neutrální. Je založen mimo jiné na listině základních práv a svobod a určitém konsenzu, který se týká minulosti. Ať už je to vznik Československé republiky, výsledky druhé světové války a také samozřejmě hodnocení období komunismu,“ míní Blažek.
Podle jeho slov má každý stát vlastní historickou politiku. „A pokud rezignuje na snahu pojmenovávat základní historické milníky, které daly vzniknout samotnému státu, případně zásadním způsobem ovlivňovaly jeho dějiny, tak je na místě se ptát, zda ta politická reprezentace si vůbec uvědomuje, že stojí - v symbolickém smyslu slova – na ramenou svých předků,“ myslí si historik. Podle Blažka by se politici měli vztahovat k činům a postojům, které můžeme označit za správné či které hájí svobodu, lidská práva a nezávislost.
„Proto se domnívám, že je chyba, že ústavní činitelé mlčí. I když možná kvůli některým jejich jiným výrokům je to možná i lepší. Ironicky řečeno,“ dodal Blažek.
Nerozčílit komunisty
Absence uctění památky ze strany nevyšších ústavních činitelů může podle politologa Kamila Švece z Univerzity Karlovy souviset s aktuální politickou situací v zemi. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu oznámil, že dorazí na dubnový sjezd komunistů. Ve stejný den pak premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO prohlásil, že vidí jako jedinou možnou variantu vládu ANO a ČSSD s podporou komunistů.
Únor 1948 minutu po minutě: 'Právě jsem se vrátil z Hradu,' hlásil Gottwald z improvizované tribuny
Číst článek
„To už jsou dva nejvýznamnější ústavní činitelé, kteří KSČM legitimizují, kteří tu stranu berou na milost. Vzhledem k tomu, jak je KSČM na únor 1948 háklivá, tak ji zřejmě nechtěli příliš rozzlobit. V KSČM je pořád relativně silné křídlo těch, kteří si ten vítězný únor připomínají a slaví ho, chodí na hřbitov zpívat internacionálu, a není to jenom Marta Semelová,“ popsal politolog Švec.
Celou situaci, kdy představitelé země k výročí převratu mlčí, Švec označuje za zarážející. „To, že se to dřív dělo, třeba i v menší míře, a nyní se to neděje, je zvláštnější o to spíš, že to výročí je kulaté, sedmdesátileté. A kdy jindy by se k tomu ti politici měli vyjádřit než tento rok, v tomto kontextu to minimálně stojí za pozornost,“ pokračoval.
Akce k únoru 1948
- Kromě toho se konaly pietní akce a shromáždění. Například na Václavském náměstí v Praze se sešly stovky lidí, kteří demonstrovaly za svobodu, demokracii a svobodné podnikání. Část z nich kritizovala premiéra Andreje Babiše a upozorňovala na případný nástup komunistů zpátky k moci. Další z nich ucitili památku Jana Zajíce, který se před 49 lety upálil s úmyslem vyburcovat veřejnost k odporu proti postupující normalizaci. Poblíž místa, kde se Zajíc po vzoru Jana Palacha zapálil, umístili organizátoři akce dočasnou pamětní tabuli.
- V Nerudově ulici si pak studenti, akademici a někteří politici připomněli potlačený studentský pochod. Od budovy Českého vysokého učení technického vyrazilo 25. února 1948 na 7 tisíc mladých lidí na Hrad. Chtěli požádat prezidenta Edvarda Beneše, aby komunistům neustupoval. V horní části Nerudovy ulice je brutálně zastavila bezpečnost a lidové milice, jeden student byl postřelen. Událost připomíná pamětní deska, k níž účastníci položili věnce a kytice. Symbolicky pak pochod po 70 letech dokončili a došli k Hradu.
- Na Staroměstském náměstí si zase lidé připomněli oběti komunistického režimu.
