Výroční let Kašparova Blériotu byl kvůli větru odložen
Výroční let repliky Blériotu legendárního českého aviatika Jana Kašpara, který se měl uskutečnit dnes ráno, byl zrušen kvůli silnému větru. Na letišti v Kuněticích u Pardubic měl dnes ráno letoun odstartovat a přistát v pražské Velké Chuchli, přesně jako 13. května 1911, tedy před 100 lety. Akce se uskuteční o týden nebo o dva později, aby se stihla její propagace pro veřejnost.
Na letišti v Kuněticích bylo vše připraveno, aby v sedm hodin ráno letadlo vystartovalo, síla větru však dosahovala 11 kilometrů za hodinu. Pilot Petr Mára, který stroj zná velmi dobře a měl let uskutečnit, potvrdil, že se dnes ani neodhodlal ke zkušebnímu letu. Lehký stroj vyžaduje téměř bezvětří a minimální oblačnost.
Replika nemohla startovat ze stejného místa jako originál před 100 lety – dnes už se na plochu bývalého letiště rozrostlo město. Nemá se ani letět stejnou cestou, protože se vše musí přizpůsobit současným leteckým předpisům. Nesmí se například ani přeletět střed Prahy. Krajina na trase je daleko hustěji zastavěná a pilot musí volit složitější cestu, aby měl možnost nouzově přistát.
Michal Plavec z Národního technického muzea a letecký publicista Martin Velek vysvětlují parametry strojů
Let může trvat až dvě hodiny nebo i více. Proti větru bude moci Blériot letět třeba jen 50 kilometrů za hodinu. Za příznivějších podmínek je schopný dosáhnout rychlosti 70 až 80 kilometrů za hodinu.
Kašpar si Prahu za svůj cíl vybral ze zcela praktického důvodu – letěl totiž na svatbu své bývalé přítelkyně. Tehdy to byla velká sláva, psaly o ní všechny české noviny a Kašparovi k letu blahopřál i samotný Louis Blériot.
Podle svědectví Kašpar po přistání ve Velké Chuchli ani nečekal, až mu lidé budou gratulovat, hned se běžel převléknout do fraku a auto ho odvezlo na obřad na radnici.
Letadla byla špatně řiditelná i v bezvětří
Michal Plavec z Národního technického muzea sdělil Radiožurnálu, že Jan Kašpar pracoval se svým bratrancem Eugenem Čihákem na letadle a leteckém motoru od roku 1909.
„Sice v 60. letech byly určité spekulace o tom, že prvním českým letcem byl ve skutečnosti Eugen Čihák, ale to se podařilo bez problému vyvrátit,“ dodává.
Kašpar a později Čihák, který začal létat krátce po Kašparovi, měli problémy se zatáčením letounu. „První lety byly přímé lety – odstartoval, letěl tři minuty, přistál,“ zmiňuje Plavec.
Letadlo, s nímž Kašpar přeletěl do Prahy, bylo vyrobené z jasanového a dubového dřeva, s plátěným potahem. „Důležité bylo, že potah nesměl být vypnutý, protože právě řiditelnost letadla byla v té době velice omezená. Piloti museli poměrně značnou silou nakrucovat křídla, aby bylo vůbec možné letadlo uvést do zatáčky,“ vysvětluje publicista Martin Velek.
Je obtížné udržet optimální rychlost
Podle Petra Máry není letadlo řiditelné v silném větru. „Tyto problémy měli už všichni průkopníci. Když se jim podařilo udělat první zatáčku a ustálit ji, byl to předmět velké radosti. Majitelé letadel byli samouci a vlastně tehdy získali pilotní diplom po několika skocích metodou pokusu a omylu,“ říká Velek.
„Tato letadla jsou na hraně bezpečnosti. Rozdíl mezi rychlostí, kdy letadlo začíná padat kvůli malé rychlosti, a kdy začíná být neovladatelné kvůli velké rychlosti, je 15 až 20 kilometrů,“ dodává.
Ani motory nebyly příliš výkonné – Blériotův slavný přelet kanálu La Manche byl úspěšný jen proto, že pršelo a déšť ochlazoval přehřátý motor.
Na letišti v Kuněticích se zítra otevírá malé letecké muzeum. Ode dneška do neděle má k výročí letu připravený bohatý program pro veřejnost pražské Národní technické muzeum.
