Odmítání invaze imigrantů za xenofobní rétoriku nepovažujeme, říká ke zprávě o extremismu Fiala z SPD

Na ministerstvech jsou aktivisté, kteří ideologizují politiku. Tak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluví místopředseda SPD a šéf poslanců Radim Fiala v reakci na výroční zprávu o extremismu za loňský rok. V dokumentu, který projedná vláda a který má redakce k dispozici, se například píše, že výroky některých představitelů hnutí jsou někdy radikálnější než výroky tradičních extremistických stran.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místopředseda SPD a šéf poslanců Radim Fiala | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ve výroční zprávě ministerstva vnitra o extremismu se píše, že sice nelze považovat SDP za extremistickou stranu, ale že si vybíráte podobná témata a nezřídka k nim zaujímáte i podobné názory. Dokument také zmiňuje přímo předsedu hnutí Tomia Okamuru, že používá xenofobní rétoriku. Co na to říkáte?
Pro nás je důležité, že je tam jasně napsáno, že SPD není extremistická strana. Jestli je za xenofobní rétoriku považováno to, že zde nechceme muslimskou invazi imigrantů, tak my to za xenofobní rétoriku nepovažujeme. Pro nás to není kompatibilní systém ani s našimi zákony. Ti lidé mají prostě jiné zákony, jinou víru a odporuje to našemu právnímu státu a systému.

Kvůli čemu Hrad nechtěl zprávu o extremismu? Přečtěte si pasáže o hnutí SPD

Číst článek

Jak si tedy vysvětlujete, že jste se do zprávy jako jediná parlamentní strana vůbec dostali?
Na různých ministerstvech, krajských úřadech, institucích působí neziskové organizace, jejichž hlavním smyslem je dělat ideologizaci politiky, byť to vypadá, že možná zdarma nebo že jsou neziskové. My to ale vidíme úplně jinak. Já si myslím, že mají vliv na psaní těchto zpráv. Chtějí multikulturní globální společnost, a proto jsou ty zprávy tak psány. My multikulturní společnost nechceme, chceme, aby zůstaly úzce spolupracující národní státy. A v tom se lišíme, je to politický boj. A tady je to evidentně vidět.

Takže podle vás šlo o lobbing neziskovek?
Nevím, jestli neziskovek. Řekl bych ale minimálně neziskových organizací, politických aktivistů, kteří mají zájem tu vytvořit globální multikulturní společnost.

Stíhání Roznera kvůli Letům

Zároveň ale přišla do sněmovny žádost policie o vydání vašeho poslance Miloslava Roznera, kterého chce stíhat kvůli popírání genocidy ohledně tábora v Letech. Konkrétně řekl: „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku.“
Pan poslanec Rozner řekl pouze jednu větu. Řekl, že se vyhodilo 600 milionů na pseudokoncentrák, teď ho cituji. Nikdy ale nezpochybnil utrpení lidí, kteří byli v táboře v Letech. Naopak my jsme si toho vědomi a odsuzujeme to. Pan poslanec Rozner zpochybnil pouze to, že se vyhodilo 600 milionů právě na vepřín v Letech (vláda za odkup vepřína v Letech vynaložila 450 milionů korun, dalších 111 milionů uvolnila na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum – pozn. red.).

Tábor v Letech

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

V České republice existuje dalších dva tisíce míst, kde nacisté a fašisté popravovali české vlastence a kde nemáme ani korunu na to, aby tam byla byť jen pamětní deska. Takovým příkladem je Pardubický zámeček, který se rozpadá a v jehož sklepení byli nacisty a fašisty postříleni lidé z Ležáků, kam my každoročně jezdíme uctít jejich památku. Nemáme ale ani pár set tisíc korun na to, abychom zámeček opravili nebo tam dali pamětní desku. Takže na jednu stranu vyhodíme 600 milionů na vepřín a na druhou stranu je tady dva tisíce míst, kde bychom si tu pietu měli také připomínat, ale nemáme na to peníze. A já si myslím, že to byla jediná věc, kterou pan poslanec Rozner chtěl rozporovat.

Pan Rozner ale skutečně použil výraz pseudokoncetrák, Když tedy tvrdíte, že kritizoval hlavně financování odkoupení vepřína v Letech, neměl by se za tuto formulaci alespoň omluvit?
To je otázka na pana poslance Roznera, jestli k tomu vystoupí a něco řekne.

Vedení hnutí to po něm nebude chtít?
Ne. Já si myslím, že by na tu otázku měli odpovědět historikové. Máme záznam člověka, který v pracovním táboře v Letech byl a který je snad už jeden z posledních žijících lidí, který nám popsal, co to bylo za tábor. Takže opravdu na to musí odpovědět historikové, odborníci, potom samozřejmě policisté a nakonec soud. Já bych ta slova použil jinak, ale chápu, co tím chtěl říct. Budu za panem Rozner stát v tom, že těch 600 milionů se mělo v rámci piety obětí nacismu použít jinak než na výkup vepřína.

Budete tedy jako SPD proti vydání, až celá věc přijde na plénum sněmovny?
Ano, bavili jsme se o tom. Budeme proti vydání, protože aby poslanec nemohl říct, že jsme vyhodili 600 milionů na vepřín a že je to špatně, tak to si myslím, že není dobře. Celou tu kauzu považujeme za aktivistickou. Policie ten případ vyšetřovala, zjišťovala si, co to bylo za pracovní tábor v Letech, a kauzu odložila. To znamená, že podle policie se pan Rozner ničeho nedopustil, státní zastupitelství s tím souhlasilo, ale potom dohledové státní zastupitelství přikázalo stíhat poslance Roznera za popírání holokaustu, což je naprostý nesmysl.

Vedle Miloslava Roznera (vlevo) policie stíhá také bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka (vpravo), viní ho z nenávistných výroků vůči homosexuálům, Romům či Židům | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Budete pro nevydání hledat ve sněmovně podporu, třeba u hnutí ANO?
Myslím si, že ne. Všichni si to musí srovnat ve svém nitru, všechny politické strany si musí říct, jestli se něčeho dopustil, nebo ne. A hlavně lidé, občané si to musí srovnat, jestli se pan Rozner něčeho dopustil, nebo ne. Alespoň podle reakcí, které máme, si myslím, že lidé to chápou, že pan Rozner nikdy nepopíral holokaust, že nikdy neřekl, že pochybuje o tom, že tam s lidmi bylo nakládáno špatně. Nejdůležitějším soudcem pro nás budou občané.

Takže si nemyslíte, že vám to u voličů uškodí? Jaký to je pro ně vzkaz? Jednak tedy výroční zpráva o extremismu, teď stíhání poslance Roznera.
Co se týče pana poslance Roznera, tak si myslím, že ne. Aby poslanec nemohl říct, že se vyhozených 600 milionů mohlo investovat jinak, je nesmysl. O popírání holokaustu nemůže být řeč. A co se týče extremismu, jak říkám, na ministerstvech jsou političtí aktivisté, kteří ideologizují politiku, která se tam vede, a toto je jeden příklad toho, jak se to děje.

Na jedné straně vám napíšou, že SPD není extremistickou stranou, na druhé, že používáme xenofobní rétoriku. Ale ve smyslu, že tu nechceme masivní přísun imigrantů. My říkáme, že to je špatně, nechceme vytvářet multikulturní globální společnost, a za tím si stojíme.

Koneckonců dnes nechce přijímat imigranty a kvóty ani premiér Babiš. Ale my nejsme xenofobní. Xenofobie znamená, že máte strach z neznámého, ale vždyť my víme, co se tu děje. Podívejte se, co se děje v Německu a ve Francii. Každý den je tam někdo mrtvý kvůli multikulturní globální společnosti.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme