Výsledek francouzského referenda ovlivní i ratifikaci euroústavy v Česku

Francie dnes žije referendem o ústavě Evropské unie. Toto hlasování bude mít podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody velký vliv nejen na Francii samotnou, ale na celou Evropskou unii, na ratifikační proces euroústavy, ať už bude výsledek pozitivní nebo negativní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cyril Svoboda | Foto: Jan Rosenauer

"Pokud by byl negativní, tak bude velmi záležet na tom, zda rozdíl mezi těmi, kteří řeknou ne, a mezi těmi, kteří řeknou ano, bude velký nebo ne. V každém případě proces ratifikace bude pokračovat dál. Ten se nezastaví rozhodnutím v jedné ze zemí Evropské unie. Ale nemá smysl zastírat, že výsledek ve Francii bude mít svůj vliv," řekl Svoboda.

Stínový ministr zahraničí Jan Zahradil z ODS naopak tvrdí, že pokud francouzští voliči evropskou ústavu v referendu zamítnou, tak dokument končí. "A ODS bude určitě prosazovat, aby v takovém případě žádná další ratifikace v České republice neprobíhala. Mám odpověď na interpelaci, kterou jsem podal k Evropské komisi asi před dvěma měsíci. V ní je jasně řečeno, že pokud jedna země euroústavu zamítne, tak tento dokument nemůže vstoupit v platnost, čili pokud ho Francouzi zamítnou, znamená to, že je naprosto zbytečné se jakoukoliv ratifikací v České republice dále zabývat," řekl Zahradil.

Samotní evropští lídři s odmítnutím Evropské ústavy v některé zemi zřejmě počítali. Do dokumentu dali ustanovení, které v zásadě říká: když bude po dvou letech ústava ratifikovaná čtyřmi pětinami států, bude se tím zabývat Evropská rada. Podle některých názorů to tedy lze brát jako otevřená vrátka pro případné zachování alespoň části Evropské ústavy.

"Doufám, že v některé zemi, věřím, že to bude Francie, pokud ne Francie, tak některá jiná, voliči vystaví evropské ústavě červenou kartu. Tudíž tento dokument skončí, nebude schválen a budeme se moci s chladnou hlavou, možná o několik let později, až se rozšíření Evropské unie trochu stráví v samotné Evropské unii, vrátit k nějakému jinému uspořádání Evropské unie. Lepšímu, než bylo v evropské ústavě," doplnil Zahradil.

Socioložka Jiřina Šiklová ovšem uvedla, že téma přijetí Evropské ústavy se v Evropě i u nás zpolitizovalo. "Tady už se vůbec nejedná o evropskou ústavu, ale jedná se o politické strany. Nemluví se o podstatě, mluví se o politických postojích na podkladě partajní knížky. A partajní knížku tady má málo lidí, protože politické strany mají velmi malé procento členstva," vysvětlila socioložka.

Blanka Černá, Julie Rákosová, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme