Na cenách potravin se přiživili všichni, tvrdí Výborný. Výrobci i prodejci ukazují prstem jeden na druhého

  • Kdo může za drahé potraviny? Při odpovědi na tuto otázku selhal bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Teď se jí zabývá jeho nástupce Marek Výborný (oba KDU-ČSL).
  • Ten po pár měsících ve funkci nyní říká: „Přiživili se všichni. Těžko ale můžete za cenotvorbu kohokoliv trestat.“ A doufá, že za jeho působení bude již celý potravinářský řetězec „hrát fér“.
  • Zástupcům obchodníků a potravinářů se jeho slova nelíbí a přehazují vinu jedni na druhé. Menší zemědělci ukazují prstem na velké hráče. Zástupce převážně velkých zemědělců zase zkritizoval vládu za opožděné zastropování cen energií.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zemědělství Marek Výborný při setkání se zemědělci

Ministr zemědělství Marek Výborný při setkání se zemědělci | Zdroj: Facebook - Marek Výborný

Ministr zemědělství Marek Výborný si při nástupu do funkce vytyčil jako jeden z úkolů přijít na to, kdo může za neúměrně zvýšené marže potravin. Chtěl zjistit, zda za to můžou zemědělci, potravináři nebo obchodníci.

Proč neklesají ceny? U masa a zeleniny je na vině závislost na dovozu, říká šéfka potravinářů

Číst článek

A jak ministr řekl serveru iROZHLAS.cz, můžou za to podle něj všichni. „Na té situaci vychýlené mnoha vnějšími faktory se přiživili všichni. Těžko můžete za cenotvorbu kohokoliv trestat, žijeme ve svobodném tržním prostředí,“ uvedl.

Už by se ale raději díval do budoucnosti. „Nejsem v roli, kdy bych měl ukazovat přímo na viníka. Rok 2022 byl v mnohém unikátní a rekordní zisky měli de facto všichni. Na základě jednání jsem pochopil, že ukazovat zpátky, kdo kde co udělal špatně, kdo v březnu a dubnu fixloval, moc smysl nedává. Chci, aby se hrálo fér teď, v okamžiku, kdy jsem ministrem,“ popsal.

Zda se nyní „hraje fér“, si ministr není úplně jist. Má domluvenou schůzku se šéfem antimonopolního úřadu Petrem Mlsnou, na které by ho chtěl vyzvat, aby byl při kontrolách aktivnější. „Kdybychom měli indicie na porušování hospodářské soutěže nebo zákona o cenách, tak na to má nástroje i ministerstvo financí,“ doplnil Výborný.

Obchodníci vs. potravináři

Výborného slova ale u potravinářů, zemědělců ani u zástupců obchodníků nevyvolala zrovna pozitivní odezvu.

Například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza by rád, aby vláda stát řídila „na základě faktů, a ne spekulací a vymyšlených pohádek,“ jak uvedl pro iROZHLAS.cz. Problémový článek celého řetězce totiž vidí u potravinářů.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza odmítá, že by si obchodní řetězce na krizi přilepšili | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Fakta mluví jasně: růst ceny živočišné výroby v roce 2022 o 37 procent, rostlinné výroby o 24 procent, potravin o 12,9 procenta a inflace byla 15,1 procenta. Mnoho potravinářů v údajně krizovém roce navýšilo své zisky o desítky a někdy i stovky procent,“ argumentoval a přidal dva konkrétní příklady.

„Kladného hospodářského výsledku bylo i přes značný nárůst cen téměř všech výrobních vstupů dosaženo díky adekvátnímu zvýšení prodejních cen našich výrobků.“

Výroční zpráva za rok 2022, Drůbežářské závody Klatovy

Jedním z nich je velký producent kuřecího masa Drůbežářské závody Klatovy, který přes vysoké ceny energií vykázal zisk o téměř 47 procent vyšší oproti roku 2021 a o 67 procent vyšší oproti roku 2020. Druhým je dominantní producent cukru v Česku, který má na trhu šedesátiprocentní podíl. Loni se mu zvedl zisk o plných 100 procent a ziskovost přesáhla deset procent.

„Oproti tomu mají obchodní řetězce ziskovost tři až pět procent. Pokud se někdo na loňské krizi přiživil, fakta mluví jasně,“ myslí si Prouza.

‚Raději neinvestujeme‘

S tím ale nesouhlasí prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Upozorňuje totiž na to, že řada podniků v poslední době kvůli nestálému prostředí raději přestala investovat. „Podniky snížily náklady, snažily se šetřit na energiích, takže to někomu třeba i zvedlo zisky. Nicméně to jsou stále jen jednotky procent, nic enormního,“ tvrdí Večeřová.

„Za potravináře můžu říci, že určitě hráli fér. Zakopaný pes je u obchodních řetězců. U řetězců pultovou cenu neurčuje zemědělec ani potravinář, ale sám obchodní řetězec,“ ukázala naopak zpět k Prouzovi.

A ilustrovala to na tom, že například jeden produkt od stejného zahraničního výrobce je v Česku dražší než třeba na polském nebo rakouském trhu. „Je zjevné, kdo si ceny určuje,“ podotkla šéfka potravinářů Večeřová.

Řada potravinářů přestala podle Večeřové kvůli nestálému prostředí raději investovat | Foto: Pancer Václav | Zdroj: ČTK

Se šéfem svazu obchodu se naopak shodne na kritice ministra Výborného. „Zásadně nesouhlasím s tím, jak pan ministr říká, že se potravináři napakovali. Když si vezmeme jen to, že se v průměru zvedly ceny o třicet procent, kdežto náklady se zvedly o čtyřicet až osmdesát procent. Potravináři tak do cen ani nepropsali všechny zvýšené náklady,“ vysvětlila.

I předsedovi Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Pavlu Březinovi se ministrova slova nelíbila. „Mrzí nás, že i současný ministr pokračuje v hledání viníka současných vysokých cen potravin na straně obchodu,“ reagoval pro iROZHLAS.cz šéf spolku sdružujícího české maloobchodní sítě.

Potravináři mají velké zisky a měli by zlevňovat, tvrdí ministr Výborný. ‚Musíme investovat,‘ oponují mu

Číst článek

Podle něj jen menší obchodníci svými cenami reagují na nabídky dodavatelů a vykazují dlouhodobě stejnou výši zisku – kolem jednoho procenta. (Pro porovnání, Prouza u velkých obchodníků zmínil ziskovost tři až pět procent).

„Rozumím, že po politické reprezentaci se vyžaduje nějaké řešení současných vysokých cen potravin. Je třeba si ale poctivě přiznat, že žádné jednoduché řešení neexistuje. Ukazovat nyní na obchodníky prstem sice může být líbivé, ale nic to neřeší,“ doplnil Březina.

V maloobchodním prostředí panuje vysoce konkurenční prostředí, a co se týče viny, ukázal Březina také na potravináře: „Struktura výroby potravin, kde převládá několik velkých firem, je realita. Stejně jako vysoce konkurenční prostředí v oblasti maloobchodu.“

Nesoulad zemědělců

Zatímco obchodníci prodávají zákazníkům již hotové zboží, které do malých i velkých obchodních řetězců dodají potravináři, na začátku celého potravinového řetězce stojí zemědělci.

A ani šéfovi Zemědělského svazu ČR Martinu Pýchovi se nelíbí ministrova slova o tom, že někdo něco fixloval nebo se přiživil: „Štve mě, že vláda nechce vnímat podnikatelskou realitu a hledá viníka. Řekne, že jste zdražili potraviny, takže můžete za inflaci,“ stěžoval si.

Podle něj je hlavním viníkem situace na trhu panika. „V tom musím paradoxně souhlasit s některými kritiky vlády. Kvůli tomu, že přistoupila k zastropování cen energií pozdě, nechala trh jít dál, než možná mohl. Kdyby to řekla dřív, situace by se zklidnila,“ domníval se Pýcha.

Tato mimořádná nejistota na trhu s energiemi se podle něj smíchala s tradičním fungováním zemědělsko-podnikatelského trhu, kdy zemědělec celý rok pěstuje plodinu a neví, za kolik ji bude prodávat.

Šéf Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha argumentuje, že zemědělci musí přemýšlet v dlouhém časovém horizontu | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Když chcete zvýšit produkci mléka, musíte vychovat více dojnic, což trvá tři roky. Něco děláte a nevíte, jestli to bude ekonomicky vycházet. To samé je s rostlinnou výrobou. Zemědělec neurčuje finální cenu na trhu, ta vzniká na komoditní burze a podle ní se řídí obchodníci, kteří vykupují obilí atd. Když je cena nahoře, zemědělec prodává za dobrou cenu, když je dole, tak za špatnou,“ popsal.

V tom ale se šéfem Zemědělského svazu ministr Výborný souzní. „Je potřeba vnímat, že za zvýšenými zisky jsou často i zvýšené náklady. Zemědělec nemůže ekonomicky fungovat na půdorysu jednoho roku, ale třeba pěti či lépe deseti let. To platí i pro potravináře. Řetězce a obchodníci jsou ale specifickou branží,“ popsal ministr zemědělství.

Zároveň se šéf Zemědělského svazu Pýcha zastává i ostatních článků potravinového řetězce. Podle něj byli ve stejné situaci zemědělci, potravináři i obchodníci. „Také nevěděli, za kolik mají prodávat, najednou jim rostly vstupy. I obchodník nakupuje třeba na čtvrt roku dopředu,“ obhajoval obchodníky.

Oligopolní prostředí

Na rozdíl od ostatních oslovených s ministrovými výroky o přiživení se souhlasí Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR sdružující spíše menší zemědělce. Ovšem zájmenem „všichni“ má Šebek na mysli především velké hráče z oblasti zemědělské výroby, zpracování potravin i obchodu.

Rekordní zisky velkých potravinářských firem? Některé jich dosáhly díky státu, říká analytik Havel

Číst článek

Podle něj jsou v Česku pro toto „přiživení se“ ideální podmínky. „Velcí hráči si nárokují státní dotace, které jim vůbec nepatří, a využívají oligopolního prostředí trhu,“ mínil.

Této situace pak menší rodinné firmy, které Šebek zastupuje, rozhodně zneužít nemohly, protože k tomu nemají žádné nástroje a možnosti.

V tom je s předsedou Asociace soukromého zemědělství zajedno i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza. „Pokud se chceme bavit o tom, co je ‚fér‘, musíme začít u zemědělství a neuvěřitelně pokřiveného dotačního systému. K národním dotacím se v Česku dostanou v podstatě jen velké agroholdingy, zatímco malí farmáři, kteří by rádi investovali a rozvíjeli svůj byznys, už desítky let ostrouhávají,“ uvedl.

A doplnil přání, že se ministru Výbornému snad tento začarovaný kruh podaří rozetnout. „Žádný ministr zemědělství s tím i přes řadu proklamací a kritických nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu nic neudělal a podle pracovního návrhu rozpočtu to vypadá, že si úředníci nového politického zadání ještě nevšimli. Premiér totiž říká jasně, že vyhazování dotačních peněz musí skončit,“ podotkl Prouza.

Ceny už klesají?

Ministr zemědělství měl před dvěma týdny schůzku se zástupci osmi největších obchodních řetězců, kteří mu mimo jiné slíbili, že do svých cen od ledna promítnou plánované snížení sazby DPH na potraviny z 15 na 12 procent, které je součástí vládního konsolidačního balíčku.

Pro iROZHLAS.cz Výborný poukázal také na to, že podle jeho čísel již začaly ceny potravin klesat.

„Například máslo je oproti únoru nebo dubnu minus 31 procent. Souvisí to i s padající inflací,“ vysvětluje ale s tím, že za cenotvorbu nemůže nikoho trestat ani na ni nemá přímý vliv. I proto od svého nástupu do funkce na konci června neustále opakuje, že není ministrem cenotvorby.

V boji proti drahým potravinám ho podporuje i současný premiér Petr Fiala (ODS). Při sněmovních interpelacích uvedl, že tlak na snížení marží zafungoval. „Mám pocit, že jsme někomu lidově řečeno šlápli na kuří oko,“ řekl.

Výborný chce, aby měli potravináři i zemědělci přiměřený zisk a aby z něj mohli svou výrobu inovovat moderními technologiemi a nechodili si pro státní dotace.

„Nejsem přítel dotační ekonomiky,“ otevřeně přiznával s tím, že je i pro přehodnocení celé struktury dotací a rád by se zaměřil na modernější formy podpory, třeba úvěrovou podporu z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF).

„V budoucnu už nebudeme dávat peněžní podporu na nákup traktoru, kombajnu nebo dronu, ale zemědělci si sami vezmou investiční úvěr, zafinancují si ho a my jim poskytneme prostředky na krytí úroku. To je moderní cesta do budoucna,“ představoval si.

Vít Kubant, Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme