Vysoké školy zvažují opětovné zavedení distanční výuky. Důvodem jsou vysoké ceny energií
Kvůli drahým energiím zvažují vysoké školy možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku asi čtyřnásobně z 1,5 miliardy korun na přibližně osm miliard. Ve čtvrtek to řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.
Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila vysoké školy nebudou schopny bez pomoci státu zaplatit rostoucí ceny za energie. Předseda České konference rektorů Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil.
Podpora začínajících pedagogů a garance platu. Vládou prošla novela zákona o učitelích
Číst článek
„Pan Bareš je v jednání se zástupci vlády, jestli by stát mohl na příští rok poskytnout třeba nějakou speciální dotaci na nárůsty energií na vysokých školách,“ řekl. Kolik peněz navíc by školám pomohlo, neupřesnil. Bude podle něj záležet i na dalším vývoji cen. Jasno by mělo být do konce září, míní.
Rada vysokých škol a Česká konference rektorů podle něj teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl.
Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent peněz.
Náklady vzrostly o miliardu
Náklady na energie podle něj činily v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. „Letos jsou zhruba o miliardu vyšší,“ vypočetl.
„V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard,“ popsal další vývoj.
‚Letos se na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají.‘ Střední školy nemají dostatek míst
Číst článek
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard.
Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře.
Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.
