‚Bez debaty a bez kontaktů.‘ Kvůli cenám energií hrozí online výuka, studenti ale upozorňují na problémy

Problém stále se zvyšujících cen energií trápí i veřejné instituce. Rada vysokých škol varuje, že když nepřijde podpora ze strany státu, univerzity budou v budoucnu nuceny část výuky realizovat distančně. V krizové situaci pandemie se školy naučily výuku přesunout na internet. Studenti ale upozorňují na to, že některé dovednosti, které si mají při studiu osvojit, se do online světa přenášejí obtížně.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Online a doma

Studenti upozorňují, že některé dovednosti, které si mají při studiu osvojit, se do online světa přenášejí obtížně | Foto: Yasmina H | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Studentka politologie a orální historie Tereza nastoupila do magisterského studia, které rovnou začalo distanční výukou. Pro Terezu to znamená, že nezná část spolužáků ani vyučujících.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co nám zkušenost pandemie přinesla a co se v on-linu naučit nedá? Poslechněte si reportáž o distanční výuce

„Distanc úplně zabil debatu. A debata je něco, co v humanitních a společensko-vědních oborech potřebujeme,“ upozorňuje a popisuje, jak výuka vypadá:

„Jsi připojená? Zvedat online ruku, nezvedat ruku, vykřikovat? Vždyť to je těžší i pro učitele. I když třída jenom kouká do země, tak musí být komunikace mnohem jednodušší než s vypnutými kamerami.“

Obtížné je i napojit se na styl učitele, upozorňuje: „Co myslí vážně, co je ironie. I nonverbální komunikace je online hrozně těžká.“

Smazání hranic a stres

Když začala distanční výuka, Marie, studentka architektury, začínala druhý ročník. Také se jí narodilo dítě, a tak online školu zpočátku vítala.

Vysoké školy zvažují opětovné zavedení distanční výuky. Důvodem jsou vysoké ceny energií

Číst článek

„Ale u většiny toho, co jsem vnímala jako výhodu, jsem si neuvědomovala všechny dopady, které to na mě nakonec mělo. Například smazání hranic v organizaci času mezi rodinným a pracovním nebo školním životem. Člověk pořád makal doma, nemohl z toho prostředí utéct. Dohromady o bylo víc než dvakrát tolik stresující,“ shrnuje.

Chybějící kontakty

Zdeňka z Katedry teorie a kritiky DAMU si studium kvůli tomu, že první dva roky strávila online, prodloužila. „DAMU je přece škola, kde má člověk shánět kontakty, má si dělat kamarády. A já mám pocit, že to nemám, protože jsem dva roky studia byla zavřená doma a spolužáky viděla jen na online kameře,“ namítá.

Navíc skoro nepřišla do kontaktu s živým divadlem: „Je hrozně těžké dívat se na představení celkově, usuzovat z toho, co herec dělá tady a teď. Byli jsme zvyklí psát recenze ze záznamů divadelních představení a to si člověk mohl přehrát desetkrát za sebou.“

Jak poznat kvalitu?

Daniel Skála je koncertním cimbalistou, učí také na Ostravské univerzitě a na konzervatoři. Podle něj je správné, když mají studenti možnost realizovat teoretickou výuku i distanční formou, když se například nemohou zúčastnit přednášek.

Děti trávily v covidu před obrazovkou o hodinu a půl více času. Návrat do normálu je těžký, říká odbornice

Číst článek

Výuka hry na hudební nástroj ale distanční formou ztrácí úroveň. „Poprvé jsem si uvědomil, jak je důležitý ten osobní kontakt. Když chcete být kreativní, tak online prostředí zdaleka tak vhodné není,“ vysvětluje Skála. U hudby je navíc problematická zvuková kvalita přenosu.

Nejkrajnější řešení

Podle Milana Pospíšila z Vysoké školy chemicko-technologické a předsedy Rady vysokých škol, která funguje jako poradní a konzultační orgán, je zachování prezenční výuky prioritou.

„Jsme na začátku a představa je zatím velice mlhavá. A samozřejmě humanitně zaměřené studijní obory mají jiné požadavky než technické, přírodovědné nebo lékařské. Distanční výuka je krajní řešení, pokud by se nepodařilo vyřešit to jinak. Záložní plán potřebujeme udělat dopředu. Prezenční výuku ale žádný online nemůže nahradit,“ zdůrazňuje.

Také ministerstvo školství považuje přechod na distanční výuku za úplně nejkrajnější řešení, ke kterému snad podle jeho slov díky chystaným řešením energetické krize nedojde, uvedla mluvčí rezortu Aneta Lednová.

Podle Pospíšila probíhají jednání jak s rezortem školství, tak s Českou konferencí rektorů, která bude mít ve věci rozhodovací právo. Přesto chce mít Rada vysokých škol záložní plán pro letní semestr 2022/23 a zejména pro zimní semestr akademického roku 2023/2024. Podle aktuálního návrhu státního rozpočtu na rok 2023 má totiž rezort školství hospodařit s nižší částku než minulý rok.

Eva Svobodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme