Vysokorychlostní tratě by se měly začít stavět už v roce 2017
V České republice by mělo vzniknout na 800 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, po kterých by vlaky jezdily rychlostí okolo 250 kilometrů za hodinu. Větší část z nich se bude stavět až v horizontu let 2030 až 2050. První úseky by se nicméně měly začít stavět kolem roku 2017. Nad tímto tématem se dnes sešli odborníci z Česka i zahraničí na speciální konferenci pořádané v Senátu.
„Nejblíže k realizaci je v tuto chvíli určitě spojení Prahy směrem na Mnichov, protože tam vidíme velký přepravní potenciál a zároveň infrastruktura je tam dnes velmi špatná. Určitě se bude třeba zabývat i kapacitou spojení směrem na Drážďany. A samozřejmě naprosto zásadní spojení je úsek Praha – Brno. Ale ten je tak dlouhý a tak investičně náročný, že samozřejmě nelze očekávat, že bude vybudován v horizontu několika let,“ říká ředitel odboru drah z ministerstva dopravy Jiří Kušnír.
O budoucnosti vysokorychlostních tratí v ČR mluvil na Radiožurnálu Petr Sehnoutka
S tunelem Praha - Beroun se už nepočítá. 25 kilometrový tunel za 45 miliard korun byl také těžko obhajitelný u Evropské komise, zvlášť proto, že Český kras není zase tak úplně veliké pohoří.
Celkově by všech 800 kilometrů mělo přijít nějakých 400 až 450 miliard korun rozloženo až do roku 2050. Na konferenci také zaznělo, že v porovnání s budováním kilometru dálnice je stejná vzdálenost vysokorychlostní tratě levnější. Už třeba kvůli tomu, že stavba zabere dva a půlkrát méně půdy než dálnice.
V Česku jde ale zatím jen o odhady. Například u trati z Prahy do Brna přes Vysočinu jsou dnes ve hře celkem čtyři trasy. Loni totiž vznikla ještě nová studie, která těleso rychlostní železnice přiblížila víc k dálnici D1 a letos se tak teprve bude u všech variant dělat ekonomické vyhodnocení. Jde o to, kolik lidí by vlaky mohlo jezdit či kolik by stála stavba.
Záměr stavět vysokorychlostní železnici často kritizují menší regiony, které tvrdí, že z toho stejně nic mít nebudou. To se ale právě dnes účastníci konference snažili vyvrátit. Nová vysokorychlostní trať není jen pro ony rychlovlaky, které pojednou 250 kilometrů za hodinu, ale i pro vlaky pomalejší. A podle ředitele Českých drah Petra Žaludy by na nich bylo možné jezdit už dnes:
„Pendolino je přesně na 230. Teď uvažujeme o koupi nových vozů, které by umožňovaly 240 kilometrů za hodinu. To znamená, že problém nejsou vozy. Tím je infrastruktura.“
Nákladní doprava
Pokud by se skutečně postavily nové vysokorychlostní tratě, tak by to samozřejmě pomohlo i nákladní dopravě. A to ne tak, že by nákladní vlaky jezdily po těchto nových tratích, ale tím, že když se osobní vlaky přesunou na novou trať, tak nákladním, ale i regionálním osobním uvolní původní tratě. Nebude se tak už stávat jako dnes, že nákladní vlak každých pár minut staví a čeká, než ho předjede tu rychlík nebo příměstský vlak.
Dnes se třeba mezi Prahou a Berounem nákladní vlaky do špiček téměř nevejdou. Musí jezdit v noci. Takže nákladních vlaků by takto mohlo určitě jezdit více a také rychleji.
